Ročně přijdou do Evropské unie dva až tři miliony lidí ze zemí mimo sedmadvacítku, z toho zhruba 150 tisíc nelegálně. Zároveň Evropa řeší problém stárnoucí populace a nedostatku pracovníků, právě přistěhovalci mohou pomoci. Přestože zůstává kontrola migrace v kompetenci vlád členských států, představila Evropská komise na konci dubna návrhy, které by ji měly usnadnit. Chránit mají pracovní trh i zahraniční pracovníky.
Klíčovou změnou je zavedení jednotného povolení, které by kombinovalo nynější pracovní povolení s povolením k pobytu. Jeho udělení má být pro žadatele i zaměstnavatele rychlejší a jednodušší. Podat žádost by nově mělo jít ve členských státech i třetích zemích.
Druhým zásadním bodem je jednodušší udělování dlouhodobého pobytu. Lidé, kteří ho získají, by navíc měli mít posílená práva. Snazší pro ně má být také stěhování z jedné unijní země do druhé.
"Jsem přesvědčena, že zavádíme dobrou cestu k tomu, abychom přilákali nové talenty teď i v budoucnu," prohlásila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Důležitá bude spolupráce členských i partnerských zemí, na kterou se komise také zaměřila. Lépe chce například zohledňovat potřeby trhu práce v jednotlivých zemích.
První názory politiků naznačují, že návrhy komise jdou daleko. "Představený balíček je poněkud ambiciózní, ale jde správným směrem. Velmi vítám navrhovaný rezervoár talentů EU, který má nalákat kvalifikované pracovníky ze třetích zemí," uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.
Zmíněný celoevropský rezervoár má přilákat zájemce o práci z mimounijních zemí, stejně jako pomoci evropským zaměstnavatelům najít pracovníky s potřebnou kvalifikací.
Zaznívá ale i zdrženlivější hodnocení. Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová uvádí, že navrhované změny jsou překvapivě velké a zaslouží si hlubší analýzu místo rychlých soudů. Návrhy nyní analyzuje i ministerstvo vnitra, uvedla Hana Malá z jeho tiskového oddělení.
Vyjádření členů české vlády z posledních měsíců ale naznačují, že Česko by mohlo být otevřené plošnému zjednodušení podmínek, minimálně u pracovní migrace.
Na uprchlickou vlnu z Ukrajiny nemají nové návrhy podle ministerstva vnitra přímou návaznost. Balíček se chystal už dlouho před 24. únorem, kdy Rusko zahájilo invazi. Může ale v dnešní situaci pomoci.
Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z poloviny dubna odešlo z Ukrajiny od počátku bojů přes pět milionů lidí. Devadesát procent tvoří ženy a děti a většina míří do Polska. V Česku dostalo zvláštní víza 323 tisíc uprchlíků.
"Balíček považuji nejen za potřebnou změnu, po které řada evropských aktérů delší dobu volala, ale i za příležitost pomoci s dlouhodobějším řešením uprchlické vlny z Ukrajiny do EU," řekl europoslanec Jiří Pospíšil z TOP 09. "Ukrajinci nejsou jen lidé prchající před ruskou agresí. Mohou být přínosem pro ekonomiky řady členských států i v době, kdy ruská agrese pomine a život na Ukrajině se vrátí do normálu," dodal.
Důležité podle něj proto je, aby byla unie připravena. Aby měla nastavená pravidla, která usnadní legální pobyt Ukrajincům, kteří budou chtít v EU zůstat a prokázali schopnost integrovat se a být pro společnost užiteční.
Evropská komise přímo uvádí, že navržená opatření usnadní lidem prchajícím z Ukrajiny vstup na unijní pracovní trh. Platí to i pro zmíněný rezervoár talentů, který začne fungovat už do letošního léta.
Kvůli válce nyní do Evropy přicházejí nejen vysoce kvalifikovaní pracovníci se zkušenostmi a znalostmi, které v unii snadno uplatní, ale také méně kvalifikovaní, kteří v mnoha zemích citelně chybí. "Pro země EU je to obrovská příležitost, jak posílit své ekonomiky," uvedl europoslanec Zdechovský.
