Ze srovnání, které vydává Evropské centrum pro kontrolu nemocí (ECDC), vyplývá, že Česko z hlediska počtu obdržených - nikoliv skutečně vyočkovaných - vakcín mírně zaostává už nyní. Třeba zhruba stejně velké Švédsko dostalo asi o 300 tisíc dávek víc. A to navzdory tomu, že Česku ostatní země kvůli špatné epidemické situaci od jiných států "vypůjčily" přes sto tisíc dávek, které bude v následujících týdnech muset vracet.
Nápadně pozadu jsou dva další signatáři dopisu, Lotyšsko a Bulharsko. Z jiné tabulky vyplývá, že tyto dvě země v tuto chvíli dostávají především vakcíny od britsko-švédské společnosti AstraZeneca. Ta je ze všech nejlevnější, ale z pohledu spolehlivosti dodávek také nejméně výhodná. Naposledy firma podle sdělení Evropské komise oznámila, že místo celkem asi 180 milionů dávek v prvním pololetí letošního roku bude schopná dodat jen sto milionů.
Podle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové se vakcíny v EU nerozdělují spravedlivě na základě dřívějších dohod. Tvrdí, že dodávky nejsou úměrné velikosti unijních zemí. "Důvodem jsou různá portfolia vakcín v členských státech, nepředvídatelné dodávky výrobců a objednávky, které vysoko přesahují počet obyvatel v členských státech, zejména na konec roku," vysvětluje Hrdinková.
Zásadní pro vznik nerovnosti je způsob, jakým výrobci vakcín vyjednávali s Bruselem. Aby členské země dostaly od producentů aspoň část dávek co nejdříve, musely si jich objednat celé velké "balíky". Například firma Pfizer/BioNTech podmiňovala zaslání 75 milionů dávek do EU už v druhém čtvrtletí nákupem celkem 200 milionů vakcín, z nichž většina ale dorazí až o měsíce později. Mechanismus potvrdil deníku Aktuálně.cz informovaný zdroj a již dříve ho popsal Deník N.
Česko na chvostu
Autoři dopisu žádajícím úpravu v přerozdělování vakcín tvrdí, že nerovnosti v dodávkách "odhalili nedávno". Jenže ve skutečnosti se o nich vědělo nejméně od ledna, kdy například server Politico i další média popsala, jak Dánsko, Německo nebo Francie skupují vakcíny zbylé po státech, které zcela nevyčerpaly svůj nárok vzniklý na podzim. Jde zejména o dávky od firem Pfizer/BioNTech a Moderna, které se nyní osvědčují z hlediska dodávek jako spolehlivější, a EU od nich posléze objednala také už zmíněné dodatečné "balíky". Mezi méně nakupujícími zeměmi bylo zmíněné Bulharsko nebo Lotyšsko, které vsadily hlavně na vakcínu AstraZeneca, ale třeba i Maďarsko. To pak dokoupilo ruskou a čínskou vakcínu.
Evropská unie si stanovila cíl do července naočkovat aspoň 70 procent obyvatel unie, a dosáhnout tak takzvané kolektivní imunity proti koronaviru. Jenže kvůli různému přístupu k nákupu očkovacích látek stihnou tou dobou jednotlivé státy naočkovat velmi odlišný počet svých občanů. Nejrychlejší bude podle výpočtů německého listu Westdeutsche Allgemeine Zeitung a zjištění Hospodářských novin (HN) Malta, která do konce června naočkuje přes 90 % obyvatel, poté Dánsko (79 %), Nizozemsko (64 %) nebo Kypr (také 64 %). Například Německo i Francie mírně zaostávají se 60, respektive 57 %.
Česko je se 44 % páté od konce a podle HN zaostalo, protože ministerstvo zdravotnictví neobjednalo ani dávky navíc od Pfizeru nebo Moderny a ani nevyužilo celou přidělenou porci vakcín od firem AstraZeneca a Johnson&Johnson. Důvodem je podle listu snaha o finanční úsporu.
"Pokud jsou ta čísla pravdivá, tak je to na okamžitou rezignaci vlády," uvedl v reakci na dotaz deníku Aktuálně.cz europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Argument finančních úspor napadá i Luděk Niedermayer (TOP 09). "To je úplně absurdní, když si spočítáme například jen náklady na hospitalizace. I třeba takové Rumunsko (s 56 procenty zhruba v polovině žebříčku, pozn. red.) pochopilo, že je potřeba vakcín objednat víc," míní europoslanec.
Hrozí diskriminace
Tajemnice Hrdinková míní, že záměrem dopisu Babiše a spol. bylo upozornit hlavně na politická rizika plynoucí z vznikajících nerovností. "Mohlo by to způsobit diskriminaci, zejména v situaci, kdy Evropská komise navrhla certifikáty, které mají usnadňovat cestování uvnitř EU," vysvětluje. Takzvané covid pasy umožňující naočkovaným cestovat bez nutnosti testu na koronavirus by měly začít platit od června.
Výpočty, které se objevily v médiích, nicméně dávají za pravdu opakovanému argumentu Evropské komise, že proporčnost dodávek vakcín narušily jednotlivé státy samy. Ať už tím, že zcela nevyčerpaly možnost objednat si maximální počet vakcín, nebo naopak tím, že sbíraly, co zbylo. Šance situaci aspoň částečně napravit nastane už ve čtvrtek a pátek na jednání lídrů členských států. Český premiér Andrej Babiš tam bude podle informací redakce znovu apelovat na to, aby "distribuce vakcín mezi členskými státy byla spravedlivá".
K částečnému dorovnání rychlosti očkování do léta by mohli signatáři dopisu chtít použít dodatečných 10 milionů vakcín od Pfizer/BioNTech, které komise získá ještě před létem, a to díky objednávce dalšího velkého balíku o 100 milionech dávkách. Komise o tom informovala v polovině března. "Dokázali bychom tak zrychlit očkování v celé Evropské unii i v Česku a zároveň žádný stát by nemusel zpomalit," míní Hrdinková.
Pokud by nyní Babiš chtěl český podíl zlepšit větším počtem dodávek, musel by si vyjednat větší podíl než 239 tisíc ze zmíněných 10 milionů. Tolik by totiž Čechům, kteří tvoří 2,39 procenta populace Evropské unie, přináleželo podle komisí prosazovaného populačního principu.
Český premiér na dotazy deníku Aktuálně.cz neodpověděl. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nápad použít na vyrovnání mezi zeměmi zmíněných 10 milionů dávek podpořila. Dodala nicméně, že stejně jako když členské země původní proporční podíl narušily, je i nyní hlavně na nich, aby se dohodly.
