Pro novou komisi hlasovalo 370 europoslanců, proti bylo 282 a 36 se jich zdrželo. Pro schválení bylo třeba získat prostou většinu, tedy nadpoloviční většinu všech platných odevzdaných hlasů, kterých bylo nakonec 688. Evropská komise tak byla schválena nejtěsnější většinou v historii. Europarlament má nyní 720 členů.
Před pěti lety, v roce 2019, hlasovalo pro první komisi, kterou vedla von der Leyenová, 461 europoslanců, proti jich tehdy bylo 157 a 89 se jich zdrželo. V Evropském parlamentu zasedalo 751 europoslanců.
Von der Leyenová na tiskové konferenci bezprostředně po hlasování uvedla, že před EU jsou vnitřní i vnější výzvy od ochrany hranic po klimatické změny a že nově potvrzení komisaři při slyšeních prokázali motivaci a potřebné zkušenosti k výkonu funkce. Výsledky prý nebudou mít pouze jako jednotlivci, ale také jako tým.
Šéfka komise se rovněž vyjádřila k tomu, že se hodlá osobně věnovat agendě automobilového průmyslu a problémům, kterým nyní automobilky čelí. Evropský automobilový průmysl prochází krizí vyvolanou přechodem na nízkouhlíkové technologie, zhoršením dodavatelských řetězců, zvýšenou konkurencí z Asie a rovněž poklesem poptávky po elektrických modelech.
"Budu vést strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu v Evropě. Dialog a jeho pokračování budou pod mým vedením. Společně se musíme ujistit, že automobily se i nadále budou vyrábět v Evropě," uvedla šéfka komise na plénu před hlasováním.
Novou Evropskou komisi čekají v příštích měsících velké výzvy, bude se muset zabývat problémy, které nyní Evropa řeší, mimo jiné posílením obrany a bezpečnosti EU, včetně spolupráce v obranném průmyslu, dále řešením problémů nelegální migrace, ale i dlouhodobě malou konkurenceschopností EU.
Obavy v zemích unie rovněž budí nejistota ohledně budoucího nastavení vztahů s USA po nadcházejícím lednovém nástupu nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který razí heslo "Amerika na prvním místě", což může vést k navýšení cel a posílení amerického protekcionismu. Otázkou je také budoucnost americké vojenské pomoci Ukrajině a zda bude Evropa muset v této oblasti převzít vůdčí roli, pokud se Trump rozhodne výrazně přenastavit vztahy s Kyjevem.
Podle dopoledního projevu samotné von der Leyenové bude cílem nové komise smazat bariéry v podnikání mezi 27 členskými státy, aby se podnikatelské prostředí v EU více přiblížilo podmínkám v USA. Nová komise bude rovněž chtít snížit byrokratickou zátěž, zefektivnit unijní rozpočet a zajistit jeho větší flexibilitu. V reakci na ruskou válku proti Ukrajině chce komise prostřednictvím nového komisaře pro obranu přispět k navýšení obranných výdajů ve členských státech a podpořit evropskou spolupráci v obranném průmyslu.
Komise hodlá nadále plnit stanovené klimatické cíle, aniž by však ohrožovala konkurenceschopnost evropských firem. Dále se chce zaměřit na řešení přetrvávajících vysokých cen energií, prosazovat zlepšení pracovních podmínek, podporovat rovné příležitosti a pomoci zmírnit bytovou krizi v členských zemích.
Von der Leyenová také zopakovala, že její přístup k migraci bude spravedlivý, ale rozhodný. Zároveň uvedla, že bude podporovat země Západního Balkánu a Ukrajinu v jejich cestě do EU.
Video: Máme se lépe, než si tu tvrdíme. Zákopová válka s Babišem mě nebaví, říká Síkela (23. 11. 2023)
