Evropský parlament vyzýval k pozastavení přístupových rozhovorů už v červenci 2017, a to pro případ, že by v Turecku pokračovalo uplatňování balíčku ústavních reforem. Nyní své doporučení opakuje bez dalších podmínek a poukazuje přitom na údajný dlouhodobý úpadek demokracie v zemi.
Jakýkoli politický kontakt mezi Tureckem a EU musí podle europoslanců být založen na "stanoveních o podmíněnosti týkajících se dodržování zásad demokracie, právního státu a základních práv".
Výbor EP pro zahraniční věci poukazuje zejména na tvrdou reakci tureckých úřadů a justice po zmařeném pokusu o puč z léta 2016. "Evropský parlament je hluboce znepokojen tím, že po tvrdém potlačení puče bylo do vazby vzato více než 150 tisíc osob, 78 tisíc lidí bylo zatčeno na základě obvinění z terorismu a více než 50 tisíc osob zůstává ve vězení, ve většině případů bez přesvědčivých důkazů," zní jedna z pasáží ve středu přijaté rezoluce.
Výjimečný stav zavedený po událostech z července 2016 byl celkem sedmkrát prodloužen. Europoslanci mají za to, že dlouhé působení mimořádných opatření způsobilo v Turecku erozi právního státu a lidských práv.
Ankaru také obviňují z pronásledování, unášení a tajného sledování tureckých občanů žijících v zahraničí. Znepokojení u nich vzbuzuje také omezování svobody projevu, médií a svobodného přístupu k informacím.
Nepřípustné stanovisko
Ankara stanovisko europoslanců kritizovala už po schválení zprávy ve výboru pro zahraniční věci na konci února. Výzvu k pozastavení přístupových rozhovorů tehdy mluvčí tureckého ministerstva zahraničí Hami Aksoy označil za nepřípustnou.
"Očekáváme, že budou provedeny potřebné opravy a konečná zpráva bude realističtější, nestranná a povzbudivější. Jen takovou zprávu vezme naše země v potaz," dodal.
Vstupní rozhovory s Tureckem vede EU již od roku 2005. Jednání ale postupovala pomalu a nyní několik let stagnují. Jejich oživení měla přinést pomoc Turecka při zvládnutí vlny válečných uprchlíků ze Sýrie.
Ačkoli takovýto kurz odmítá, usnesení EP připomíná, že "Turecko hraje při reakci na migrační krizi, kterou způsobila válka v Sýrii, důležitou úlohu". Dialog a spolupráce s Tureckem v otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti jsou podle EP stále důležité. Turci prý prokázali velkou pohostinnost, když poskytli přístřeší 3,5 milionu syrských uprchlíků. EP na Ankaru naléhá, aby i nadále ctila mezinárodní právo a nevracela žadatele o azyl do nebezpečných zón.