Řím - Dávní Evropané v době takzvaného mladého paleolitu (zhruba před třiceti až deseti tisíci roky) praktikovali rituály, při nichž obětovali mladé tělesně postižené lidi.
Odvážnou teorii, která vzbudila rozruch v odborných kruzích, zveřejnil uznávaný italský antropolog Vincenzo Formicola v červnovém čísle časopisu Current Anthropology.
Přepište dějiny, vyzývá Ital
Jeho závěry volají po výrazném přepsání dějin, protože o lidských obětech z této doby se zatím příliš nehovořilo a znamenalo by, že Evropané v tomto období byli vyspělejší, než se dosud soudilo.
Formicola, který působí na univerzitě v Pise, prozkoumal řadu hrobů z uvedeného období. Tvrdí, že nález ostatků mladých lidí s deformovanými těly spočívajících v jednom hrobě lze těžko vysvětlit přírodními katastrofami nebo epidemiemi.
"Hroby byly vyzdobené mnoha uměleckými předměty, například ze slonoviny. A to velmi opracovanými. Někdo na nich musel dělat ještě v době, kdy lidé později uložení do hrobu ještě žili," tvrdí Ital s tím, že šlo bezpochyby o dlouhodobě plánovaný ceremoniál.
Na ostatcích, které zkoumal, jsou patrné vrozené deformace. Nejde o následky zranění nebo použití násilí jinou osobou.
Formicola uvádí hlavně tři příklady, každý z jiného koutu Evropy. Ve všech hrobech spočívaly ostatky mladých lidí nebo dětí s postižením.
Důkazem má být i hrob ve Věstonicích
První byl objeven ve Vladimiru, zhruba 200 kilometrů východně od Moskvy.
Jako další příklad cituje vědec hrob z Dolních Věstonic na Moravě, kde ležely ostatky mladé dívky mezi dvěma mužskými těly. Všichni měli evidentně geneticky způsobené tělesné vady.
Posledním příkladem je téměř totožný nález v hrobě v Romito Cave na jihu Itálie. Tam spočívalo tělo mladého liliputa.
Báli se lidé deformací?
"Fyzicky postižení a deformovaní lidé mohli být vybíráni jako rituální oběti prostě proto, že byli jiní. Ostatní se jich buď báli, nenáviděli je, nebo je naopak uctívali," tvrdí Vincenzo Formicola.
Jeho závěrům se dostalo pozitivního přijetí mezi americkými antropology stejně jako v populárním časopise National Geographic.
Ital ale přiznává, že zatím stále nabízí více otázek než odpovědí.
