Praha - Vládní strany dojely na hospodářskou a finanční krizi, která naopak nahrála radikální pravici. Taková interpretace výsledků voleb se objevila krátce poté, co začaly přicházet první výsledky.
Realita je nakonec komplikovanější. V některých zemích sice zaznamenaly strany u moci propad, ale jinde naopak zvítězily.
Sarkozy a Merkelová uspěli
Mezi vítěznými byla i česká ODS, která už sice ve Strakově akademii nezasedá, byla to však právě ona, která vedla Českou republiku ekonomickou krizí a propadem HDP. Přesto zaznamenala přesvědčivé vítězství a získala devět mandátů. ČSSD má o dva méně.
Podobným způsobem uspěly i vládnoucí strany dvou tahounů sedmadvacítky, Francie a Německa. Především v případě Sarkozyho Unie pro lidové hnutí (UMP) jde o překvapení. UMP podpořilo 28 procent hlasujících a opoziční socialisty jen necelých sedmnáct, což je ve Francii na vládnoucí stranu v tomto typu voleb překvapivě dobrý výsledek.
Podobně i v Německu zaznamenala křesťanská CDU/CSU se 42 z celkových 99 křesel pronikavý úspěch, naopak socialistická SPD se musí spokojit s 23 europoslanci. Získali navíc i pravděpodobní příští koaliční spojenci kancléřky Angely Merkelové - liberálové ze Svobodné demokratické strany (FDP), kteří budou mít 12 křesel.
Berlusconi méně přesvědčivě
Méně se dařilo italskému premiéru Silviu Berlusconimu. Ještě v noci průzkumy hovořily o jednoznačném vítězství, později se však ukázalo, že náskok jeho středopravicové strany Lid svobody není tak výrazný. Pravděpodobně získala mezí 34,5 a 35,6 procenta.
Hlavní opoziční Demokratická strana (DP) ale slavit nemůže - podle odhadů má jen lehce přes 28 procent. Na rozdíl od Česka, kde mneší strany pohořely, v Itálii uspěly.
Otázkou, která se bude zřejmě dlouho řešit, je, jak se na tomto výsledku podílela ostrá předvolební kampaň s oznámeními o premiérově rozvodu, bujarých večírcích se sotva zletilými slečnami a možném zneužívání veřejných prostředků.
Španělský levicový deník El País dokonce zveřejnil fotografie z Berlusconiho vily, na kterých se nacházely nejen spoře oděné krasavice, ale také - při jiné příležitosti - nahatý český premiér Mirek Topolánek.
Výprask labouristů
K jasnému propadu nejsilnější vládní strany naopak podle očekávání došlo ve Velké Británii, kde labouristického předsedu vlády už po oznámení výsledků regionálních voleb, které se konaly ve stejnou dobu, vyzval k rezignaci jeden z jeho odstupujících ministrů. Brown velkou vládní rošádou situaci zatím ustál, jak se však vyrovná s výpraskem v eurovolbách, se teprve ukáže.
Labouristé získali podle předběžných výsledků pouhých 15,3 procenta, konzervativci 28,6 procenta a za ně se vklínila ještě Strana nezávislosti Velké Británie (Ukip), která propaguje vystoupení Velké Británie z EU.
Překvapením zůstává krajně pravicová strana BNP, která poprvé ve své historii v europarlamentu získala dvě křesla.
Vládní strany uspěly také na Slovensku, ve Finsku nebo v Rakousku. Naopak velký propad hlásí například Maďarsko nebo Irsko. Vládní strany prohrály také ve Španělsku, Řecku, Dánsku nebo Portugalsku. Celkově se ukázalo, že během krize tíhne Evropa spíše k pravici.
Lidovecká frakce bude mít podle předběžných výsledků zveřejněných na britské stanici BBC 267 poslanců, socialisté 183 mandátů, liberálové 84 mandátů a zelení 50.
Letošní volby do europarlamentu zaznamenaly rekordně nízkou účast. Oproti roku 2004, kdy k urnám došlo 45,5 procent, letos odvolilo 43,1 procent z 375 milionů oprávněných evropských voličů. Nejnižší procent opět vykázalo Slovensko s pouhými 19,6 procenty.
