Ledové víno je sladké a prodává se v malých lahvích za mnohem vyšší cenu než běžná vína. Jeho tradice sahá do první poloviny 19. století. Bobule se sklízí po ranních mrazících, kdy teplota klesne alespoň k sedmi stupňům pod nulou. Ještě než rozmrznou, vinaři z nich vymačkají sladkou a velmi koncentrovanou šťávu.
Kvůli stále mírnějším zimám cena ledového vína stále roste. Letos ale bylo chladných rán jen pár.
"Tento rok se zapíše do historie," cituje americký deník New York Times Ernsta Büschera, mluvčího Německého vinařského institutu. Ten nedávno přišel se zprávou, že ročník 2019 německého ledového vína nejspíš nebude existovat. Jediný vinař z oblasti nedaleko Stuttgartu na jihu země měl štěstí na ranní mrazíky a dokázal vyrobit pouhých 100 litrů.
Ledové víno se vyrábí i jinde ve světě, největším producentem je Kanada. Tradice ale pochází z Německa, kde se vyrábí to nejexkluzivnější.
Německý meteorologický úřad oznámil, že letošní zima byla druhá nejteplejší od roku 1881, kdy se teploty začaly měřit. "Může to být anomálie, ale čím déle to pozorujete, tím jasněji vidíte trend teplejších zim," vysvětluje Peter Hoffman z Postupimského institutu pro výzkum klimatických změn.
Nejmírnější zima v historii měření
Mírné teploty netrápí jen Německo. Letošní obzvláště mírná zima je ve skutečnosti vůbec nejteplejší evropskou zimou. Průměrná teplota v prosinci, lednu a únoru byla o 3,4 stupně Celsia vyšší, než bývala průměrná teplota v zimě mezi lety 1981 až 2010. Ve Švédsku a Finsku to bylo dokonce o šest stupňů více.
Vyplývá to z dat evropského programu Copernicus, který se zabývá monitorováním klimatické změny. Má k dispozici data o teplotách sahající až do roku 1855.
January 2020 was the warmest January on record in Europe, according to the Copernicus Climate Change Service. pic.twitter.com/C65FhEZkxL
— BBC Weather (@bbcweather) February 5, 2020
Meteorologická zima trvá od prvního prosince do 29. února. V posledních letech průměrná teplota během tohoto období pomalu stoupá. Poslední rekord padl na přelomu let 2015 a 2016. Letošní zima ho překonala o 1,4 stupně Celsia.
Ve Francii šlo o vůbec nejteplejší zimu od roku 1900, v Německu a Rakousku to byla druhá nejmírnější zima. Ve finských Helsinkách v lednu a v únoru ani jednou nesněžilo.
Moskva zažila nejteplejší zimu během 200 let, co se teplota v ruské metropoli monitoruje. Průměrná teplota se tam letos v zimě pohybovala kolem 0,2 stupně. Na oslavy Nového roku úřady nechaly do Moskvy dokonce dovézt umělý sníh. Neobvykle teplo bylo také na Sibiři.
Podle údajů ruského hydrometeorologického centra byla letošní zima na území vůbec celého Ruska nejteplejší v historii měření. Průměrná teplota v zemi byla o 1,3 stupně vyšší než při předchozím teplotním rekordu v zimě 2015/2016.
Mírná zima se ale v Rusku projevila i pozitivně. Podle agentury Interfax zemřelo výrazně méně lidí kvůli alkoholu. V lednu to bylo "jen" 619 lidí, což je ve srovnání s prvním loňským měsícem více než o třetinu méně. Podle médií to souvisí s poklesem prodeje vodky a dalšího tvrdého alkoholu. Lidé víc kupovali například víno.
"Tato zima byla skutečně sama o sobě extrémní událostí, je pravděpodobné, že takové výkyvy způsobuje globální oteplování," vysvětlil britskému deníku The Guardian ředitel programu Copernicus Carlo Buontempo. Dodal ale, že i když jsou tak vysoké teploty znepokojující, neznamená to nutně, že každá zima teď bude tak extrémně teplá.
