Evropa se teď řídí z obýváků. V Bruselu si dáte k jídlu leda hranolky ze stánku

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
16. 3. 2020 13:19
Sošce čůrajícího chlapečka, symbolu Bruselu, už jednou někdo nasadil na ústa ochrannou roušku. Vydržela ale jenom chvíli. S nárůstem počtu nakažených novým typem koronaviru a s prvními oběťmi v Belgii mu ji zase někdo sundal. Přístup Belgičanů k pandemii může jen těžko něco lépe ilustrovat.
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš
Jak Belgie bojuje s pandemií koronaviru | Foto: Milan Jaroš

Brusel (od naší zpravodajky) - Země se s úderem půlnoci v pátek 13. března ponořila do podobného úsporného režimu jako další evropské země. Zavřely se školy, restaurace, bary, na víkend také všechny obchody kromě potravin a lékáren, zrušily se veškeré veřejné akce.

Belgičané však toho využili zejména k poslední hromadné pitce ve svém oblíbeném podniku. A vysloužili si za to kritiku od ministryně zdravotnictví a sociálních věcí Maggie De Blockové, že "přesně těmhle srocováním lidí se přijatá opatření snaží zabránit".

Celonárodní karanténa, jak ji vyhlásilo Česko, se Belgie zatím netýká a otevřené zůstávají i její hranice. Lídři většiny parlamentních stran se však v neděli večer dohodli, že přechodné vládě premiérky Sophie Wilmèsové udělí na půl roku mimořádné pravomoci v boji s koronavirem, a je tak možné, že i Belgie postupně sáhne k drastičtějším omezením.

Ulicemi Bruselu nyní proudí méně lidí než obvykle a nová opatření jsou mnohde viditelná. Prodavači potravin mají často roušky a rukavice, lidé ve frontách u kasy mezi sebou udržují metr až dva rozestupy a výrazně vzrostla rozvážka jídla domů - také proto, že se Bruselané na Facebooku svolávají, aby tímto způsobem pomohli přežít restauracím. V centru Bruselu, kde se jindy tlačí turisté před hlavními pamětihodnostmi, se trochu bezradně potulují hrstky návštěvníků a řeší, co s načatým dnem pod oblohou nacucanou vodou, z níž každou chvíli zaprší.

V normálních časech by se zájemci schovali do podniků nabízejících výlety po rozličných belgických pivech, jenže i tyhle osvěžovny nemoc Covid-19 zavřela. Pandemii tvrdě vzdorují jen belgické hranolky, další zdejší atrakce. Stánkového prodeje se omezení netýkají, a tak si pro kornout s dvakrát předsmaženou dobrotou může pořád kdokoli zajít.

Zocelení a decentralizace

Jedenáctimilionová Belgie přesáhla v pondělí hranici 1000 infikovaných lidí, pět lidí novému viru podlehlo. Centrální vláda očekává, že nákaza v zemi bude teprve kulminovat.

Belgičané to však prožívají se značně větším klidem než Češi. Nájezdy na supermarkety se pořádají výjimečně a nervozita na bruselských ulicích cítit není. Pokud Belgičané spěchají s taškou napěchovanou jídlem do svých aut, pak to jsou zpravidla rodiče školou povinných dětí, které zůstávají doma a musí mít na týden navařeno.

Belgický klid má svůj důvod. Souvisí zaprvé s jistým zocelením společnosti. Belgie je zvyklá na dramatické události, poslední teroristické útoky, na bruselské letiště a metro, tu proběhly před čtyřmi lety, v březnu 2016. Zadruhé je země z velké míry decentralizovaná. Jednotlivé regiony, jazykové komunity a obce mají tak vysokou autonomii, že se tu špatně šíří i strach a panika. 

Stejný fenomén, decentralizace a neustálé kompetenční spory uvnitř země, ale mohou podle řady lidí i oslabovat Belgii v boji s koronavirem. Země počátek epidemie podcenila, po prvních restrikcích sáhla, až když počet nakažených dosáhl téměř čtyř stovek.

Minulý čtvrtek večer pak zasedala bezpečnostní rada státu a přijala v úvodu zmíněná opatření na zavření škol, obchodů, restaurací a barů. Tisková konference premiérky Sophie Wilmèsové však ještě ani neskončila a jednotliví šéfové regionů a měst i všech devatenáct starostů obcí, z nichž se skládá Brusel, řešili, jestli se přijatými instrukcemi musí řídit a zda centrální administrativa nepřekročila svoje pravomoci.

"Někdo v Bruselu přece nemůže rozhodnout o tom, kde bude v Antverpách otevřeno," rozčiloval se na sociálních sítích starosta vlámského přístavního města Bart De Wever.

Ulice v Bruselu.
Ulice v Bruselu. | Foto: Milan Jaroš

Zejména cizinci v Belgii, kteří sledovali postup infekce v ostatních evropských státech, považovali přístup belgických politiků ke koronaviru za liknavý a apelovali na ně, aby země přijala restriktivní opatření. Bruselský zpravodaj italského listu La Stampa byl jedním ze signatářů petice rodičů v Belgii, aby se zavřely školy, a o své frustraci z lehkovážnosti bruselských úřadů napsal komentář pro server Politico.

Evropští úředníci pracují z domova

První opatření přijaly také evropské instituce. Evropský parlament zůstává úplně zavřený a jeho zaměstnanci mají za úkol pracovat z domova. Ke stejnému kroku sáhla také Evropská komise. Rozdělila zaměstnance na ty, jejichž přítomnost v kanceláři není nutná, a na ty, kteří přijít musí. Jde zejména o týmy ekonomických komisařů, kteří mají narýsovat pomoc institucí zemím Evropské unie během pandemie.

Ostatní rovněž dostali počítače a přístupová hesla, aby udržovali chod EU ze svých obýváků. Plácek a bary v okolí budovy Berlaymontu, sídla komise, kde se běžně hemží stovky lidí, už na sklonku minulého týdne osiřely.  

Evropské instituce v Bruselu už také přijaly opatření kvůli koronaviru.
Evropské instituce v Bruselu už také přijaly opatření kvůli koronaviru. | Foto: Milan Jaroš

Omezený provoz se týká i české eurokomisařky Věry Jourové. Do kanceláře ve 12. patře Berlaymontu bude chodit, zrušila ale všechny schůzky a přítomná bude vždy jen třetina jejího týmu, zbytek má pracovat z domova. "Pro mě to bude cesta z auta výtahem do kanceláře, vyřizovat věci budu po telefonu, Skypu, telekonferenci. Středeční zasedání kolegia komisařů proběhne pravděpodobně také po Skypu," řekla Jourová pro server Aktuálně.cz s odkazem na aplikaci určenou k videohovorům.

Roušky ani respirátory zatím zaměstnanci Evropské komise nefasovali, ačkoliv jde o instituci s mnoha tisíci zaměstnanců ze všech koutů Evropy. Jourová říká, že má svoji roušku, soukromou, ale zatím ji používat nebude, protože minimalizovala kontakt s lidmi. "Nejradši bych si ji ale nasadila a šla dobrovolničit, pomáhat venku na ulici, jako když si člověk o povodních vezme holiny a jde," tvrdí česká komisařka. "Chápu ale, že v tomto případě je to nereálné," dodala. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Kouč italských mistrů světa Lippi ukončil kariéru

Strůjce italského triumfu na fotbalovém mistrovství světa v roce 2006 Marcello Lippi ukončil trenérskou kariéru. Naposledy vedl do loňského listopadu reprezentaci Číny, ale další angažmá už hledat nebude. Jinou práci ve fotbalovém prostředí nicméně dvaasedmdesátiletý uznávaný kouč nevyloučil.

"Co se týče trenérského řemesla, tak s tím je definitivně konec. Skutečně," řekl Lippi pro RadioSportiva. "Stačilo to. Možná bych mohl být užitečný v jiné funkci, uvidíme. Do jara ale nic," dodal kouč, který s Italy slavil zlato před 14 lety na MS v Německu.

Lippi do roku 2010 působil výhradně v rodné Itálii. S Juventusem získal pětkrát domácí titul a vyhrál i Ligu mistrů. Po odchodu do Číny ovládl tamní soutěž s klubem Kuang-čou a následně neodolal lukrativní nabídce převzít čínský národní tým. Druhé angažmá u něj však ukončil už po čtyřech soutěžních zápasech.

Další zprávy