Atény, Londýn - Zatímco jedni bohatli, příjmy druhých klesaly. Zatímco vyvolení prosperovali, jiní propadali zoufalství. Tak jako během předchozích hospodářských recesí se také finanční krize z let 2007-2009 projevila nápadným nárůstem počtu sebevražd.
Tento trend byl zaznamenán v celé Evropě, nejdramatičtější průběh měl ale v zemích, v nichž se důsledky krize projevily nejpronikavěji. Tedy v Řecku, Portugalsku a Irsku. Z nových členských zemí Evropské unie pak v Lotyšsku.
Jak píší autoři studie uveřejněné v posledním čísle časopisu The Lancet, nárůst počtu sebevražd byl patrný v devíti z deseti zemí, na něž se výzkum sebevražedných tendencí krizového období zaměřil.
V Řecku zaznamenaly úřady v roce 2009 o 17 procent sebevražd více než dva roky předtím. Stejné číslo vykázalo Lotyšsko, zatímco v Irsku stoupl počet sebevrahů o 13 procent.
"Pozorovali jsme kompletní změnu trendu," cituje stanice BBC Davida Stucklera, který je jedním ze spoluautorů studie. "Před recesí procento sebevražd klesalo, pak stouplo prakticky ve všech zemích, které jsme sledovali. Zcela jistě to souvisí s finanční krizí."
Protiopatření? Silná sociální síť
Jediné Rakousko hlásí v daném období o pět procent dokonaných sebevražd méně.
Podle Stucklera je to dáno tím, že Rakousko dokázalo své občany mnohem lépe než jiné státy ochránit před dopady krize, protože investovalo do nejrůznějších sociálních programů.
"Hlavními obětmi krize byli řadoví občané," říká Stuckler. "Je velmi frustrující, že vlády řady zemí nedokázaly učinit nic, aby jim pomohly."
Zatímco banky a velké firmy zaznamenaly až desetiprocentní nárůst zisku, nejchudší vrstvy obyvatelstva byly postiženy ztrátou zaměstnání, přicházely o bydlení a většinu finančních zdrojů.
"Lidé páchali sebevraždy, protože se zadlužili, ztratili životní jistoty i naději, že se jejich situace zlepší," řekl deníku Independent londýnský psychiatr Peter Byrne.
Beachy Head je výjimkou
Británie, kde krize udeřila plnou silou až v letech 2009-2010, zaznamenala desetiprocentní nárůst počtu sebevražd. Znamená to, že ze zhruba 50 milionů Britů si v tomto období vzalo život 3375 osob.
Zcela paradoxně to ale neplatí pro křídové útesy Beachy Head v hrabství Sussex na jihovýchodě Anglie, které jsou tradičním místem sebevražedných pokusů.
V roce 2009 se zde zabilo skokem do hloubky 160 metrů "jen" deset osob, což je o polovinu méně, než činí dlouhodobý průměr.
Jaký význam mají za časů krize sociální jistoty, ukazuje příklad Finska.
Tato severská země začala v uplynulých letech vydávat na podpůrné programy čím dál méně peněz, což se okamžitě projevilo v pětiprocentním nárůstu počtu sebevražd.
Rekord z časů Velké hospodářské krize
To, že ztráta životních jistot, počínající ztrátou zaměstnání, významně přispívá k depresi a sebevražedným myšlenkám potvrzuje ostatně i poslední trend v některých okresech Spojených států.
V indianském Elkhartu, kde je nyní bez práce 13,7 procenta místní populace, stoupla sebevražedná kvóta o čtyřicet procent. V michiganském okrese Macomb končilo v letech 1979-2006 život vlastní rukou v průměru 81 osob ročně. V roce 2009 to bylo 180 dokonaných sebevražd.
Stávající situace ve světě ovšem stále nedosahuje vrcholu z časů velké hospodářské krize z 30. let minulého století. Tehdy se počet sebevražd zvýšil o pětinu, ze 14 na 17 v přepočtu na 100 000 osob.
