Brusel - Získat dodatečné zdroje financování státních dluhopisů a zamezit spekulantům na trzích s cennými papíry obohacovat se na dluhové krizi bylo hlavním motivem zavedení speciální daně ve výši 0,1 procenta, kterou chce Evropská unie zatížit transakce uskutečňované na burzách s akciemi, dluhopisy a finančními deriváty.
Plán, se kterým loni v září přišla Evropská komise a který podpořil francouzský prezident Nicolas Sarkozy a posléze i německá kancléřka Angela Merkelová, ale může ztroskotat na odporu osmi ze sedmnácti zemí eurozóny, jež s ním zásadně nesouhlasí, nebo k němu mají přinejmenším drobné výhrady.
Komise chtěla původně daň z finančních transakcí zavést s platností od roku 2014. Musely by s ní ovšem souhlasit všechny členské země Unie. Podle názoru Bruselu by vynesla každoročně téměř šedesát miliard eur.
Proti plánu se od samého začátku stavěly Británie a Švédsko, které stojí mimo eurozónu. Postupně se k nim ale přidaly také Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Slovensko, Estonsko, Slovinsko, Malta a Kypr, byť každá z těchto zemí z trochu jiného důvodu.
"Je to učiněný nesmysl," prohlásil již před časem britský premiér David Cameron. "Daň by znamenala ztráty ve výši dvou set miliard eur a Evropa by navíc přišla o půl milionu pracovních míst."
Pro dodatečné zdanění finančního sektoru, který je jedním z hlavních původců současné krize, se letos vyslovili i liberálové z německé FDP, kteří projekt zpočátku rovněž odsuzovali. Ve Spojených státech se snaží daň přes zuřivý odpor republikánů prosadit demokraté, podle nichž by státnímu rozpočtu přinesla za jediný rok 350 miliard dolarů.
Francie, která chce Brity obejít, uvažuje i o tom, že by se nové zdanění vztahovalo jen na státy, které přijaly společnou evropskou měnu. Navíc by postihlo především bleskové transakce na sekundárním trhu uskutečňované pomocí počítačových programů. Ty v USA představují padesát procent celkového objemu burzovních operací, v Německu čtyřicet procent.
Proti je i ČR
Cameron, jenž zastupuje v prvé řadě zájmy finančníků z londýnské City, varuje, že by investoři mohli v případě zavedení daně utéct na asijské trhy. Trvá proto na tom, aby daň byla na finanční transakce uvalena jen v případě, že se na ní shodnou všechny vyspělé země světa včetně Číny a Japonska.
Motivy dalších států, které s daní nesouhlasí, jsou nasnadě. Irsko má obavy, že by slibně se rozvíjející finanční sektor zeleného ostrova oslabil úprk spekulantů do Británie, stejně tak chrání své finančníky Lucembursko, Malta a Kypr, které ještě před nedávnem stály na seznamu daňových rájů.
Noví členové eurozóny Slovinsko, Slovensko a Estonsko se odlivu investorů obávají právě tak. V případě Bratislavy, která nemá zvlášť významný finanční sektor, znamená ovšem sobotní volební vítězství sociálního demokrata Roberta Fica dezerci z tábora odpůrců daně.
V Británii přitom již dnes existuje daň z koupě akcií, daněny naopak nejsou nákupy dluhopisů a finančních derivátů. Francie je naopak rozhodnuta daň zavést počínaje srpnem letošního roku, ať již dubnové a květnové prezidentské volby vyhraje Sarkozy, či socialista Hollande.
Ten minulý týden přišel s návrhem na zdanění příjmů vyšších jak jeden milion eur ročně, a to pětasedmdesátiprocentní sazbou.
Rozhodnutí nakonec nepřineslo ani dnešní jednání ministrů financí EU. Proti zavedení daně je i vláda premiéra Petra Nečase.
"(Příznivci daně) potřebují sdělit veřejnosti, že finanční sektor bude platit větší příspěvky na konsolidaci veřejných rozpočtů," shrnul svůj názor na motivaci Francie, Itálie či Německa český ministr financí Miroslav Kalousek.
Ten dnes jen zopakoval svůj starý argument, podle kterého by se nové zdanění promítlo do cen bankovních poplatků u běžných spotřebitelů a bylo by na úkor konkurenceschopnosti Evropy.
