Polsko přes výzvy českých úřadů i obyvatel kraje v květnu rozhodlo o prodloužení těžby v dole o dalších šest let. Podle právničky Petry Urbanové z kanceláře Frank Bold, která v případu zastupuje český kraj a petici před europoslanci prezentovala, porušuje projekt unijní směrnice o dopadu na životní prostředí či zásoby pitné vody.
Petice podepsaná 13 tisíci lidmi proto žádá Evropskou komisi o bezodkladnou akci, k čemuž se v úterý připojila též řada poslanců.
"Je to evidentní útok na práva obyvatel. Je velmi důležité, aby komise jednala rychle," prohlásila španělská místopředsedkyně výboru ze socialistické frakce Cristina Maestreová Martínová.
Další poslanci podotýkali, že kromě porušování práv obyvatel jde rozšiřování dolu a prodlužování těžby uhlí proti unijní politice přechodu na čisté zdroje energie. Skupina PGE, které důl i přilehlá elektrárna patří, chce těžit až do roku 2044. Důl navíc plánuje rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních.
Zástupce unijní exekutivy Aurel Dordea Ciobanu konstatoval, že komise se na českou žádost snaží zprostředkovat dialog mezi oběma zeměmi. Česko by podle něj nyní mělo předložit požadavky, které má směrem k Polsku. Brusel má na celou mediační proceduru půl roku.
"Pokud by tento přístup správně nefungoval, nebudeme váhat využít všechny dostupné nástroje," připustil Ciobanu, že EK nakonec k řízení pro porušení unijního práva může sáhnout.
Podle většiny poslanců je však půlroční doba na vyjednávání příliš dlouhá a komise by měla zakročit rychleji. Opačný názor dala v diskusi více než desítky členů výboru a dalších poslanců najevo jen dvojice polských zákonodárců z konzervativní frakce, kteří patří k polské vládní straně Právo a spravedlnost. Europoslankyně Anna Zalewská prohlásila, že Polsko má studii, podle níž studny v okolních obcích nepřicházejí o vodu kvůli dolu, ale kvůli dlouhodobému suchu. EP by podle ní měl vzít kromě české petice v potaz i petici polskou požadující pokračování těžby.