"Putin má svůj příběh Ruska, Joe Biden má příběhy velkých Američanů. My máme národní příběhy - slavných Němců, Nizozemců, Čechů. Ale nemáme ty evropské," říká Middelaar v rozhovoru pro Hospodářské noviny na úvod českého předsednictví EU. "Takže jsme sáhli po univerzálních hodnotách. Říkáme: lidská práva, demokracie, rovnost. To je v pořádku. Ale nestačí to. Každá lidská pospolitost potřebuje svůj velký příběh," pokračuje.
Jeden takový se ale podle něj možná právě odvíjí. Ztělesňuje ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj - svým jednoznačným postojem v ruské válce proti Ukrajině, osobní statečností a tím, že svůj boj zaštítil hodnotami, které vyznává Evropská unie.
"Zelenského příběh se odehrává přímo před našima očima, takže je dostatečně uvěřitelný. Zároveň obsahuje nutné mytologické prvky - malý chrabrý muž sám proti velkému Rusku -, aby přesáhl naši každodennost a mohl se vyprávět z generace na generaci. Mentálně, spirituálně, je Ukrajina už teď součástí nás samých mnohem víc, než si mnozí uvědomují," tvrdí Luuk van Middelaar.
Devětačtyřicetiletý Nizozemec napsal několik knih o Evropě, mimo jiné oceněnou The Passage to Europe (Cesta k Evropě), Pandemonium o dopadu covidu-19 na unii a letos Le réveil géopolitique de l'Europe (Geopolitické probuzení Evropy). V ní argumentuje, že se EU v důsledku prožitých krizí začíná chovat více jako politické společenství a ne jenom regulátor společného trhu.
"Krize jsou jako půdní vrstvy: ukládají se postupně jedna na druhou a s každou další přichází nová zkušenost, znalost, nová vnitřní síla. A také větší sebevědomí," říká politolog, který momentálně žije v Bruselu a učí na Leidenské univerzitě.
Zmíněné vrstvy podle něj způsobily, že Evropa překonala ruský útok na Ukrajinu jednotná. "Kdyby tato válka přišla o pět, osm let dřív, unie by ji nezvládla. Členské státy by se dost možná rozdělily do nesmiřitelných bloků, tak jako se to stalo v roce 2003 v době americké operace v Iráku. Podobně v době balkánských válek v 90. letech nikdo nevolal po společné reakci. Bylo to období politické a hodnotové impotence EU," zmiňuje van Middelaar.
V letech 2010 až 2014 působil v týmu tehdejšího předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye, a má tak zkušenosti z vrcholu mocenské pyramidy v Bruselu. Předsednictví, do kterého právě vstoupilo Česko, bude podle něj "méně oslnivé", protože čeští zástupci už nebudou předsedat všem formacím Rady EU a oficiální summity také nepovede český premiér jako v roce 2009.
O to víc to ale podle Nizozemce bude "skvělý výukový prostor" pro Česko. "Půl roku budou vaše ministerstva přímo v evropské kuchyni. Bude to 'booster shot' - posilující dávka - pro politiky, úředníky i občany. Pro uvědomění si toho, že unie není jen Brusel, ale my všichni," tvrdí van Middelaar.
Celý rozhovor s Luukem van Middelaarem najdete na webu Hospodářských novin.
