EU přijala vůči Íránu nové, velmi tvrdé sankce

Radim Klekner Radim Klekner
26. 7. 2010 14:43
Brusel vyhlásil rozsáhlé obchodní sankce vůči Teheránu.
Íránské revoluční gardy jsou hlavní složkou armády, ovládají ale také ze sedmdesáti procent státní firmy civilního sektoru.
Íránské revoluční gardy jsou hlavní složkou armády, ovládají ale také ze sedmdesáti procent státní firmy civilního sektoru. | Foto: Reuters

Brusel - O penize jde vždy až v první řadě a všechny voní stejně hezky. A to i v případě, že pocházejí z obchodování se společnostmi kontrolovanými íránskými Revolučními gardami. Ty mají pod palcem jaderný program Teheránu směřující k výrobě atomové bomby, byť to tamější režim popírá.

Řada evropských zemí pokračuje ve spolupráci s firmami, které mohou být na tento program napojeny. A to i navzdory sankcím vyhlášeným USA a nedávno také Radou bezpečnosti OSN.

Evropská unie se tomu nyní rozhodla učinit přítrž.

Na svém pondělním setkání oznámili ministři zahraničí sedmadvacítky, že unie vydává moratorium na nové investice do íránské energetiky, včetně těžby ropy a plynu. Evropské firmy nebudou také moci napříště předávat Íráncům příslušné technologie ani jim poskytovat technickou pomoc.

Totéž platí pro obchodování s komoditami a materiály, které by mohly být využity v rámci rozvoje jaderné či raketové technologie a pro výrobu biologických či chemických zbraní. EU počítá i s namátkovými kontrolami podezřelých dodávek putujících po moři. Jedná se o vůbec nejtvrdší sankce, jaké kdy unie vůči Íránu vyhlásila.

Čína, Venezuela, Kypr

Brusel se chce mimo jiné zaměřit na bankovní domy poskytující firmám obchodujícím s Íránem stamilionové úvěry.

Evropské banky proto už nebudou moci s íránskými finančními institucemi uzavírat nové partnerské dohody. A íránské banky nebudou mít možnost zakládat v EU nové pobočky.

Finanční transakce od 10 tisíc eur výše budou muset být řádně nahlášeny a částky nad 40 tisíc eur budou potřebovat zvláštní povolení úřadů.

Podle deníku The Wall Street Journal je kupříkladu v Hamburku sídlící Evropsko-íránská obchodní banka (EIH) zapletena do obchodů ve výši jedné miliardy dolarů, v jejichž rámci jsou dodávány komponenty pro program vývoje balistických raket, řízený přímo Revolučními gardami.

"Zpřísnění sankcí postihne hlavně hospodářské sektory ovládané Armádou strážců islámské revoluce, nikoli prosté Íránce," zdůraznuje Národní rada íránského odporu (NCRI), exilová skupina bojující proti teheránskému režimu.

Režim ajatolláhů čelí od 80. let sankcím USA.
Režim ajatolláhů čelí od 80. let sankcím USA. | Foto: Reuters

Úvěry firmám obchodujícím s Íránem poskytují ale běžně také velké nadnárodní finanční instituce, jako je HSBC a Standard Chartered. Obě mají sídlo v Londýně.

Podle NCRI totéž platí i pro Bank of China. Do řady neprůhledných transakcí jsou zapleteny úvěrové instituce ve Venezuele a Turecku, stejně jako na Kypru. 

22 miliard z Evropy

Evropské banky poskytly firmám obchodujícím s Íránem v roce 2005, posledním, za nějž jsou příslušné údaje k dispozici, úvěry ve výši 22 miliard dolarů.

Jen Německo získalo v roce 2008 do státního rozpočtu z daní firem, které podepsaly kontrakty v Íránu, sedm set milionů eur.

Samozřejmě zdaleka ne všechny obchody se týkají komodit využitelných v rámci programů vývoje atomové pumy a balistických raket.

Íránské Revoluční gardy ale kontrolují drtivou většinu státních podniků a zisk mohou investovat právě do těchto programů. Sedmdesát procent podnikání je v Íránu ve státních rukou. Odhaduje se, že firmy napojené na Revoluční gardy dovážejí každoročně do země zboží za dvanáct miliard dolarů.

Nekompromisní postoj USA

Zajistit náležitou účinnost embarga je velmi obtížné. Evropské firmy často obchodují s Íránem pomocí prostředníků ze třetích zemí, společností sídlících ve Sjednocených arabských emirátech, Pákistánu, Saúdské Arábii, Sýrii či Egyptu.

Velmi často je do obchodování zapojena íránská přepravní společnost IRISL, která má k dispozici flotilu sto padesáti velkých obchodních plavidel.  

Zcela nekompromisně se k obchodování s režimem ajatolláhů staví již dlouhá léta Spojené státy. Americké embargo způsobuje Teheránu každoročně ztráty ve výši šedesáti miliard dolarů, což odpovídá téměř pětině hrubého domácího produktu Íránu. 

Americký Kongres přijal minulý měsíc navíc zákon, na jehož základě mohou být v USA zmrazena aktiva zahraničních společností, které se prohřeší proti embargu vyhlášeném na nátlak Washingtonu Radou bezečnosti OSN. Pro americké firmy platí tento zákaz až na nepatrné výjimky od 80. let.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy