EU přijala vůči Íránu nové, velmi tvrdé sankce

Radim Klekner Radim Klekner
26. 7. 2010 14:43
Brusel vyhlásil rozsáhlé obchodní sankce vůči Teheránu.
Íránské revoluční gardy jsou hlavní složkou armády, ovládají ale také ze sedmdesáti procent státní firmy civilního sektoru.
Íránské revoluční gardy jsou hlavní složkou armády, ovládají ale také ze sedmdesáti procent státní firmy civilního sektoru. | Foto: Reuters

Brusel - O penize jde vždy až v první řadě a všechny voní stejně hezky. A to i v případě, že pocházejí z obchodování se společnostmi kontrolovanými íránskými Revolučními gardami. Ty mají pod palcem jaderný program Teheránu směřující k výrobě atomové bomby, byť to tamější režim popírá.

Řada evropských zemí pokračuje ve spolupráci s firmami, které mohou být na tento program napojeny. A to i navzdory sankcím vyhlášeným USA a nedávno také Radou bezpečnosti OSN.

Evropská unie se tomu nyní rozhodla učinit přítrž.

Na svém pondělním setkání oznámili ministři zahraničí sedmadvacítky, že unie vydává moratorium na nové investice do íránské energetiky, včetně těžby ropy a plynu. Evropské firmy nebudou také moci napříště předávat Íráncům příslušné technologie ani jim poskytovat technickou pomoc.

Totéž platí pro obchodování s komoditami a materiály, které by mohly být využity v rámci rozvoje jaderné či raketové technologie a pro výrobu biologických či chemických zbraní. EU počítá i s namátkovými kontrolami podezřelých dodávek putujících po moři. Jedná se o vůbec nejtvrdší sankce, jaké kdy unie vůči Íránu vyhlásila.

Čína, Venezuela, Kypr

Brusel se chce mimo jiné zaměřit na bankovní domy poskytující firmám obchodujícím s Íránem stamilionové úvěry.

Evropské banky proto už nebudou moci s íránskými finančními institucemi uzavírat nové partnerské dohody. A íránské banky nebudou mít možnost zakládat v EU nové pobočky.

Finanční transakce od 10 tisíc eur výše budou muset být řádně nahlášeny a částky nad 40 tisíc eur budou potřebovat zvláštní povolení úřadů.

Podle deníku The Wall Street Journal je kupříkladu v Hamburku sídlící Evropsko-íránská obchodní banka (EIH) zapletena do obchodů ve výši jedné miliardy dolarů, v jejichž rámci jsou dodávány komponenty pro program vývoje balistických raket, řízený přímo Revolučními gardami.

"Zpřísnění sankcí postihne hlavně hospodářské sektory ovládané Armádou strážců islámské revoluce, nikoli prosté Íránce," zdůraznuje Národní rada íránského odporu (NCRI), exilová skupina bojující proti teheránskému režimu.

Režim ajatolláhů čelí od 80. let sankcím USA.
Režim ajatolláhů čelí od 80. let sankcím USA. | Foto: Reuters

Úvěry firmám obchodujícím s Íránem poskytují ale běžně také velké nadnárodní finanční instituce, jako je HSBC a Standard Chartered. Obě mají sídlo v Londýně.

Podle NCRI totéž platí i pro Bank of China. Do řady neprůhledných transakcí jsou zapleteny úvěrové instituce ve Venezuele a Turecku, stejně jako na Kypru. 

22 miliard z Evropy

Evropské banky poskytly firmám obchodujícím s Íránem v roce 2005, posledním, za nějž jsou příslušné údaje k dispozici, úvěry ve výši 22 miliard dolarů.

Jen Německo získalo v roce 2008 do státního rozpočtu z daní firem, které podepsaly kontrakty v Íránu, sedm set milionů eur.

Samozřejmě zdaleka ne všechny obchody se týkají komodit využitelných v rámci programů vývoje atomové pumy a balistických raket.

Íránské Revoluční gardy ale kontrolují drtivou většinu státních podniků a zisk mohou investovat právě do těchto programů. Sedmdesát procent podnikání je v Íránu ve státních rukou. Odhaduje se, že firmy napojené na Revoluční gardy dovážejí každoročně do země zboží za dvanáct miliard dolarů.

Nekompromisní postoj USA

Zajistit náležitou účinnost embarga je velmi obtížné. Evropské firmy často obchodují s Íránem pomocí prostředníků ze třetích zemí, společností sídlících ve Sjednocených arabských emirátech, Pákistánu, Saúdské Arábii, Sýrii či Egyptu.

Velmi často je do obchodování zapojena íránská přepravní společnost IRISL, která má k dispozici flotilu sto padesáti velkých obchodních plavidel.  

Zcela nekompromisně se k obchodování s režimem ajatolláhů staví již dlouhá léta Spojené státy. Americké embargo způsobuje Teheránu každoročně ztráty ve výši šedesáti miliard dolarů, což odpovídá téměř pětině hrubého domácího produktu Íránu. 

Americký Kongres přijal minulý měsíc navíc zákon, na jehož základě mohou být v USA zmrazena aktiva zahraničních společností, které se prohřeší proti embargu vyhlášeném na nátlak Washingtonu Radou bezečnosti OSN. Pro americké firmy platí tento zákaz až na nepatrné výjimky od 80. let.

 

Právě se děje

před 3 minutami

V Kongu po nehodě autobusu s cisternou převážející benzín uhořelo 33 lidí

V provincii Kwango na západě Konga při střetu autobusu s cisternou převážející pohonné hmoty uhořelo 33 lidí. Cisterna směřovala po jednom z hlavních tahů do metropole Kinshasy, zjistila agentura AFP z policejních zdrojů. Pozůstatky obětí dopravní nehody v pondělí ráno pohřbili.

"V noci ze soboty na neděli uhořelo 33 lidí při velkém požáru způsobeném kolizí rozměrného vozidla přepravujícího pohonné hmoty a přeplněného autobusu," uvedlo vedení místní policie. "Mohli jsme vyzvednout jen lebky, zbytek těl se nepodařilo najít. S úctou jsme je pohřbili dnes ráno," uvedl další policejní zdroj.

Dopravní nehody s četnými oběti na životech jsou v Kongu poměrně časté, na vině je špatný technický stav mnoha vozidel i silnic nebo opilí řidiči, někdy též bez potřebných znalostí. V říjnu 2018 na trase mezi Kinshasou a Matadi taktéž havarovala cisterna, při nehodě tehdy zemřelo 53 lidí. Tragickou bilanci 230 obětí měla nehoda cisterny v roce 2010.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Do Litvy dorazil rekordní počet migrantů, EU přislíbila Vilniusu miliony eur

Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize, z jejíhož rozpoutání pobaltská země obviňuje režim sousedního Běloruska a jeho autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Informovala o tom agentura AP s tím, že do Vilniusu v neděli přicestovala eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Ve stejný den překročilo hranici mezi Běloruskem a Litvou rekordních 287 migrantů, což je přibližně třikrát více než za celý loňský rok.

"Je to provokace Lukašenkova režimu. Musíme ukázat, že na území EU není volný vstup," prohlásila Johanssonová. "Litva, EU a státy Schengenu musí zabránit ilegálnímu vstupování do této oblasti. Proto my, celá Evropská unie, podporujeme Litvu, aby bránila naší společnou vnější hranici s Běloruskem," prohlásila zástupkyně unijní exekutivy před novináři.

Litevská pohraniční stráž letos zadržela 3832 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81. Více než dvě třetiny příchozích tvoří podle litevských úřadů Iráčané. Irácké aerolinie zvýšily od tohoto měsíce počet letů z Bagdádu do Minsku ze dvou na čtyři týdně a do běloruské metropole zavádějí spoje z dalších iráckých měst - Basry, Irbílu a Sulajmáníje, napsala AP.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Deník N žaluje Zemanovu kancelář, protože neposkytuje informace některým médiím

Deník N podal žalobu na Kancelář prezidenta republiky kvůli tomu, že od konce května odmítá poskytovat informace některým médiím. V prohlášení na svém webu v pondělí list uvedl, že prezidentská kancelář je úřad jako každý jiný a nemůže si vybírat, zda bude plnit své povinnosti a dodržovat zákony. Mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček napsal, že mu krok deníku "nestojí za jednu jedinou reakci".

Zdroj: ČTK
Další zprávy