Orbán ve Štrasburku hovořil s novináři před svým středečním vystoupením na plenárním zasedání EP, kde oficiálně představí priority maďarského předsednictví, jež začalo 1. července.
Maďarský premiér v úvodu tiskové konference připomněl, že předsednictví jeho země v Radě EU je již druhé. I to první v roce 2011 se odehrálo v době, kdy už byl Orbán předsedou vlády.
"Ve svém diáři už mám i třetí předsednictví," zažertoval Orbán, jehož vystoupení na začátku krátce narušil maďarský opoziční aktivista. Orbán zdůraznil, že už během prvního maďarského předsednictví se EU potýkala s řadou problémů, nyní ale čelí Evropa krizím ještě větším. Jmenoval energetickou krizi či válku na Ukrajině a další konflikty mimo EU, které ale mají dopad na celý svět, včetně Evropy.
"Evropa ztrácí konkurenceschopnost… čelí dosud největším výzvám," uvedl Orbán. Zmínil v této souvislosti i nedávné vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který během návštěvy Německa prohlásil, že EU je přeregulovaná a nedostatečně investuje, a varoval, že pokud do dvou až tří let unie něco neudělá, "může umřít".
Migrační krize neskončila
Orbán řekl, že věří v EU a její budoucnost a chce ji změnit, aby přežila. Receptem je podle něj mimo jiné zajištění konkurenceschopnosti evropského průmyslu a prosazování agrární politiky vstřícnější k zemědělcům. Klíčová je podle něj bezpečnost. V této souvislosti maďarský premiér zdůraznil ochranu vnějších hranic a zastavení ilegální migrace.
"Migrační krize od roku 2015 neskončila," připomněl Orbán rok, kdy EU zažila velkou migrační vlnu. "Tehdy říkali, že jsem blbec, ale nakonec se mnou souhlasí," řekl ohledně politiky takzvaných hotspotů (center pro vyřizování žádostí uprchlíků) zřizovaných mimo EU. Dodal, že žádosti migrantů o azyl je třeba vyřizovat mimo unii a pouštět do EU jen migranty s povolením. Migrační vlna přispívá i k šíření antisemitismu, násilí na ženách a homofobii, zopakoval Orbán svůj dlouhodobý postoj.
Maďarský premiér rovněž znovu zdůraznil, že "Evropa není v Bruselu ani ve Štrasburku", nýbrž mimo jiné v Římě, v Praze či v Budapešti. "Mé heslo je Hungary first, u vás je to Germany first, ale pak si musíme sednout a sladit naše zájmy. To má být unijní politika, a ne říkat mlčte," odpověděl německému novináři. Další problém podle Orbána spočívá v tom, že EU vidí unijní instituce jako hlavní. "Když přijdou problémy, instituce nepomohou, potřeba jsou silní, volení lídři," řekl také maďarský premiér.
Odpůrcem vojenské pomoci Ukrajině
Orbán, který dlouhodobě vede s unijními institucemi spory na různých frontách, je z lídrů sedmadvacítky nejhlasitějším odpůrcem vojenské pomoci Ukrajině. Maďarská vláda ji v Radě EU opakovaně blokuje a také často kritizuje protiruské sankce.
Před novináři ve Štrasburku maďarský premiér uvedl, že chce přesvědčit své unijní protějšky, aby změnili strategii. "Když nelze vyhrát na bojišti, musí přijít diplomacie," uvedl Orbán v době pokračujícího ruského postupu na východě Ukrajiny. Názor, že Ukrajinci nemohou Rusko porazit, vyjádřil už před více než rokem.
Podle Orbána jsou Kyjev i Moskva připravené pokračovat v boji, protože lídři na obou stranách jsou přesvědčeni, že čas hraje v jejich prospěch. "Náš zájem je ale příměří," řekl. Zda by se podle něj Ukrajina měla vzdát okupovaného území, nespecifikoval.
Na otázku jednoho novináře, co se stane v Bruselu, když vyhraje americké prezidentské volby Donald Trump, Orbán odpověděl, že on osobně otevře šampaňské. O unijním přístupu k transatlantické spolupráci za nové americké vlády se ale podle Orbána bude diskutovat.
