Addis Abeba - Etiopii hrozí další hladomor. Vláda země požádala mezinárodní společenství o nouzovou potravinovou pomoc pro 6,2 milionů lidí kvůli suchu, které zasáhlo celou východní Afriku.
Podle Světového potravinového programu OSN (WFP) Etiopie potřebuje 285 milionů dolarů během šesti měsíců, aby se se situací vypořádala.
Etiopii zasáhl velký hladomor před pětadvaceti lety a vyžádal si životy několika stovek tisíc až milionu lidí.
Další miliony se ocitly na pokraji smrti hladem, který byl kromě extrémního sucha způsoben také občanskou válkou a politikou komunistické vlády takzvaného Dergu, jenž odmítal distribuovat potravinovou pomoc v povstaleckých regionech.
Obrázky etiopských dětí s nafouklými bříšky obletěly celý svět a podnítily hudebníky k uspořádání koncertu Live Aid.
A situace je prý vážná i teď.
Hlad hrozí 23 milionům
Humanitární organizace Oxfam odhaduje, že v celé východní Africe je nedostatkem potravin ohroženo 23 milionů lidí. WFP je zvláště znepokojeno situací v Eritreji, která se od Etiopie odtrhla v roce 1993 a kde vládne diktátor Isaias Afewerki. Afewerki zakázal WFP působení v zemi a žádná spolehlivá data o zdejších podmínkách tak nejsou k dispozici.
Světový potravinový program se uprostřed celosvětové hospodářské krize potýká také s menší ochotou dárců poskytovat peníze a s vysokými cenami potravin, například obilovin.
Někteří analytici však upozorňují, že kromě čtyř let sucha a špatné úrody je špatná situace v Etiopii způsobena i vládní politikou. Ta ponechává veškerou půdu v rukou státu a je si ji možné pouze pronajímat.
Změňme nefunkční systém, žádá Oxfam
Oxfam ve své nyní zveřejněné zprávě vydané u příležitosti 25 let od vypuknutí etiopského hladomoru také volá po radikální změně systému potravinové pomoci.
Organizace, která pracuje ve více než 70 zemích světa, sice uznává, že rozvážky potravin pomáhají zachraňovat životy a zažehnat okamžité krize, neumožňují však, aby se země postavily na vlastní nohy. To zajistí jen strukturální pomoc.
Jako příklad uvádí Oxfam zahraniční pomoc USA, které poskytly Etiopii 70 procent humanitární zahraniční pomoci od hladomoru v letech 1984 a 1985. Čtyřiadevadesát procent této pomoci je přitom formou potravin vyrobených v USA. Na jeden dolar potravin jsou potřeba dva dolary za její přepravu.
Oxfam tak navrhuje dlouhodobě investovat rozumněji - například do zavlažovací infrastruktury, studen a skladů obilí. Na takové programy, které pomáhají katastrofám předcházet, jde nyní podle Oxfamu pouhých 0,14 procenta zahraniční pomoci.
Podle Oxfamu trpí v současné době v sedmé nejchudší a druhé nejlidnatější africké zemi (po Nigérii) podvýživou 46 procent osmdesátimilionové populace.
