Estonské děti chodí do dobrovolné armády jako do skautu

Petr Jemelka Petr Jemelka
25. 4. 2013 14:20
Estonci mají zvláštní obrannou strategii, spasit je mají dobrovolníci
Ubránit se, než pomůže NATO. To je úkolem Estonské obranné ligy.
Ubránit se, než pomůže NATO. To je úkolem Estonské obranné ligy. | Foto: Estonian Defence League

Tallinn (od našeho zpravodaje) - Může mít země s pouhými 1,3 milionu obyvateli bojeschopnou a efektivní armádu? A to za relativně málo peněz - za méně než dvě procenta HDP?

Může. Estonsko je jedním z příkladů, kde se to povedlo. A to přes to, že počet mladých branců, kteří nastupují na osm, respektive 11 měsíců na vojnu, na obranu země nestačí.

Po konci sovětské okupace estonská vláda nešla cestou plné profesionalizace armády - podobně jako Česko po dlouhé diskusi v roce 2005. Obnovila však aktivní zálohy, sdružované v polovojenské organizaci zvané Estonská obranná liga (Kaitseliit).

Ta sestává z malých lokálních jednotek o zhruba 25 členech, které jsou rozmístěny po celé zemi. V případě nutnosti jsou díky tomu schopny rychlé mobilizace a přesunu, což se může hodit zejména při přírodních katastrofách.

Jednotky podléhají krajským velitelstvím, kterých je patnáct. Úkolem dobrovolníků je spolupráce s vojáky z povolání a policií v případě mimořádných situací. Během nasazení nepůsobí samostatně, ale pod dohledem policejních důstojníků.

Členové Kaitseliit jsou zároveň trénováni ke spolupráci s vojáky z okolních zemí a spojenci ze Severoatlantické aliance. Bilaterálně pak také se Spojenými státy, Gruzií a Bulharskem. Organizace má i jednotku kybernetické obrany. V té jsou sdružováni ICT experti z civilního sektoru.

Mladí sokoli a domácí dcery

Estonská obranná liga byla založena v roce 1918 po konci 1. světové války sloučením polovojenských skupin, které při estonské válce o nezávislost pomáhaly armádě.

Foto: Estonian Defence League

Nyní Kaitseliit sdružuje 13 tisíc mužů, kteří se o víkendech a ve volném čase scházejí v oblastních buňkách a cvičí obranu země při napadení nebo přírodní katastrofě. Vojáků z povolání je v Estonsku 6600.

Být členem Obranné ligy je pro Estonce otázkou cti, podobně jako u českých dobrovolných hasičů. Kaitseliit má také ženské, chlapecké a dívčí oddíly: Mladé sokoly a Home Daughters, Domácí dcery. Ty se zase podobají českému skautu.

Pro případnou službu vlasti se tak Estonci připravují od raného dětství. Hlavní nábor členů ale probíhá na středních školách. V Kaitseliit jsou i někteří učitelé, kteří například organizují dětské tábory, kde se středoškoláci učí dovednostem, které se mohou hodit v boji.

Foto: Estonian Defence League

"Úkolem Mladých sokolů je konat dobro rozvíjením našeho národa a země tak, aby zajistili, že bude Estonsko věčné," píše se na oficiálním webu organizace. Dívčí organizace má zase za úkol psychologickou i drobnou materiální podporu ochránců vlasti, například štrikování ponožek pro dospělé dobrovolníky.

Výcvik a vzdělávání velitelů a důstojníků ligy má od roku 2003 na starosti škola v Alu Manor. Tu Estoncům pomohli vybudovat Dánové.

Celkem má Estonsko k dispozici 21 tisíc dobrovolníků, do roku 2016 chce ale vláda jejich počet navýšit o několik tisíc. K dalšímu rozvoji Estonské obranné ligy jsou pochopitelně potřeba peníze. A estonská vláda je, na rozdíl od většiny ostatních členských zemí Severoatlantické aliance, ochotna výdaje na obranu navyšovat.

"Letošní rozpočet ligy je 28,89 milionu eur (přibližně 748 milionů korun). Což je oproti roku 2010, kdy rozpočet činil 18,87 milionu eur, výrazně víc. Nejméně na příští dva roky bychom měli mít peněz dostatek," vysvětlila Aktuálně.cz Anu Küttová z odboru mezinárodních vztahů Estonské obranné ligy.

Roční rozpočet estonské profesionální armády činí 315 milionů eur, tedy 1,8 % HDP. Pro srovnání: Česko dává na obranu 1,1 % HDP, přičemž požadovaná dvě procenta vyčleňují jen dvě z devětadvaceti členských zemí Aliance.

 

Právě se děje

Další zprávy