Prezidenti obou zemí Donald Trump a Recep Erdogan se dohodli, že USA nebude tureckému vpádu bránit, přestože útok znamená hrozbu velkého konfliktu mezi tureckou armádou a jednotkami syrských Kurdů.
Na hranici jsou připraveny konvoje tureckých tanků a obrněných transportérů. Začátek invaze je zřejmě otázkou několika hodin, přestože Erdogan je na návštěvě Srbska.
The White House announces that Turkey will be invading Northern Syria and will take custody of all ISIS fighters captured in the past two years pic.twitter.com/Akp8eKLKRO
— Ben Jacobs (@Bencjacobs) October 7, 2019
Erdogan chce vytvořit podél tureckých hranic takzvanou bezpečnou zónu, která má zasahovat přes třicet kilometrů do syrského vnitrozemí při délce přes 400 kilometrů. Chce tak držet dál od hranic syrské Kurdy, které označuje za teroristy a nepřátele. Do zóny by rád přestěhoval dva miliony z 3,6 milionu syrských uprchlíků, kteří během uplynulých osmi let kvůli válce v Sýrii odešli do Turecka a zůstali tam.
Syrští Kurdové tvrdí, že se budou bránit, protože invaze je namířena proti nim a proti jejich území. Sever a východ Sýrie ovládají poté, co za pomoci Spojených států a některých dalších zemí porazili Islámský stát (IS).
Trump otočil
Syrští Kurdové si stěžují, že Západu byli dobří v boji s džihádisty z IS, ale nyní je všichni nechají na holičkách proti Turecku. Trumpovo rozhodnutí nebránit turecké invazi je vekou změnou. Ještě nedávno americký prezident tvrdil, že takový zásah v Sýrii je nepřijatelný.
This map by Turkish journalist @Ozkok_A reveals what #Turkey's safe zone in northern #Syria might look like, if Ankara's military campaign against the #YPG makes its desired progress. pic.twitter.com/RcZN18hLif
— Samuel Ramani (@SamRamani2) August 6, 2019
"Americká armáda nesplnila své závazky a stáhla své jednotky z hraničních oblastí s Tureckem, které nyní připravuje invazi do severní a východní Sýrie," uvedly v prohlášení Syrské demokratické síly, tedy Američany vyzbrojená a vycvičená armáda syrských Kurdů.
I když se Kurdové budou bránit, bez letecké podpory proti turecké armádě patrně nemají žádnou šanci na úspěch. "Turecko je rozhodné a silné," upozornil mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin.
Turecko se dlouhodobě obává kurdského separatismu na jihovýchodě země, kde žije přes 15 milionů etnických Kurdů. Proto Ankara tvrdě odmítá i současnou kurdskou autonomii v Sýrii a kritizovala USA za to, že kurdským vojákům pod hlavičkami organizace Syrské demokratické síly (SDF) a Lidové obranné jednotky (YPG) pomáhaly.
Kurdové proti Islámskému státu
Kurdové nesli v Sýrii a z velké části i v Iráku hlavní tíhu bojů s Islámským státem. Jeho hlavní město Rakku dobyli přesně před dvěma lety v říjnu 2017.
Ve věznicích v rukách syrských Kurdů zůstává stále zhruba deset tisíc bojovníků Islámského státu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že odpovědnost za ně převezme Turecko, pokud dotyčnou oblast obsadí.
Ankara přitom čelila a čelí obvinění, že v Kurdech viděla většího nepřítele než v Islámském státu a džihádistů spíše využívala. Minimálně nebránila přílivu bojovníků ze světa do řad Islámského státu v Sýrii a Iráku.
Americký prezident Donald Trump letos hrozil Turecku sankcemi, pokud Ankara koupí od Ruska protiraketový systém S-400. Zatím ale hrozbu nesplnil a stažení amerických vojáků ze Sýrie nařídil po nedělním telefonátu s Erdoganem.
Deník Wall Street Journal cituje nejmenovaného představitele amerického ministerstva obrany, který uvedl, že "USA už nevidí žádný důvod po porážce Islámského státu za současné situace v Sýrii zůstávat".
Provincii Idlib na severozápadě ovládají různé opoziční skupiny pod ochranou Turecka. Mezi nimi také islamisté. Sever a severovýchod měli dosud v rukách Kurdové.
