Už z dálnice z Lipska je vidět, že elektrárně Lippendorf něco chybí - komín, z něhož v jiných hnědouhelných elektrárnách stoupá k nebi dým.
"Vypouštíme tak málo emisí, že komín není potřeba," vysvětluje mluvčí elektrárny Lutz Dornberg, podle něhož to málo škodlivin, které elektrárna nezachytí ve třech stupních filtrace, putuje zelenými trubicemi do dvou chladicích věží.
V informačním středisku elektrárny přistoupí Dornberg ke třem skleněným trubicím, které jsou z části naplněny popílkem a názorně ukazují, jak odpad při výrobě proudu postupně ubývá.
Nejmodernější na světě
První trubice představuje původní lippendorfskou elektrárnu z roku 1968, druhá patří modernějšímu zdroji z roku 1990 a třetí trubice znázorňuje elektrárnu spuštěnou před pěti lety.
V první trubici je asi 25 centimetrů vysoký sloupec popílku - přesně 60 gramů. Je to odpad z výroby jedné kilowatthodiny elektřiny. V druhé trubici jsou asi tři centimetry popílku, tedy 3,7 gramů a ve třetí je na dně jen pár zrnek - 0,055 gramů popílku z jedné kilowatthodiny.
Obdobné trubice znázorňují i to, jak se podařilo snížit emise síry, oxidu dusíku či oxidu uhličitého. Zatímco před čtyřiceti lety bylo potřeba na výrobu jedné kilowatthodiny spálit 1820 gramů uhlí, teď to je méně než polovina - přesně 815 gramů. Čím vyšší účinnost elektrárny, tím méně uhlí se spálí, a tím méně vznikne zplodin.
"První zdejší elektrárna měla v roce 1968 účinnost sedmnáct procent, my jsme teď na necelých čtyřiceti třech procentech. Jsme nejmodernější uhelná elektrárna na světě," říká hrdě mluvčí Dornberg.
Vysvětluje, že zvýšit účinnost se podařilo také díky tomu, že se při stavbě použily nové, odolnější druhy ocele, takže se voda v kotlích může ohřát na vyšší teploty.
ČEZ: Budeme ještě lepší
Cestu do elektrárny v Lippendorfu zorganizovala pro skupinu novinářů společnost ČEZ, která se chystá stavět nové elektrárny v severozápadních Čechách. "Poznejte, jak budou vypadat nové elektrárny skupiny ČEZ," hlásili energetici.
Okamžitě se však pochlubili: Naše nové elektrárny budou ještě čistší než Lippendorf.
"Jsme o deset let dál," tvrdí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Firma slibuje, že účinnost nových zdrojů bude zhruba o čtyři procenta vyšší a dosáhne sedmačtyřiceti procent.
Infobox
ELEKTRÁRNA LIPPENDORF
- Stála 2,3 miliardy euro.
- Výkon dvou bloků je 1 840 MW.
- Spuštěna v červnu 2000.
- Nahradila zastaralou elektrárnu.
- Elektřinu má vyrábět do roku 2040.
- V okolí jsou miliardy tun kvalitního uhlí.
- Teplem zásobuje velkou část Lipska.
ČEZ plánuje, že do stavby nových a obnovy starých severočeských hnědouhelných elektráren, které po roce 2010 začnou dosluhovat, bude investovat devadesát až sto miliard. To je zhruba stejná suma, na kterou vyšel Temelín.
Komín zůstane (a prach také)
Nová elektrárna vyroste například v Ledvicích na Teplicku. Ačkoli by měla vypouštět ještě méně škodlivin než německý Lippendorf, vysoký komín - typický znak tepelných elektráren - v Ledvicích zůstane.
ČEZ totiž chce zachovat jeden blok ze staré elektrárny. I nadále bude dodávat teplo do nedalekých Teplic a Bíliny.
Jenže elektrárna není v Ledvicích ten hlavní ekologický problém. Nevelká severočeská obec totiž leží v bezprostřední blízkosti povrchového dolu a úpravny uhlí, odkud se "krmí" ledvická elektrárna.
Stačí, aby zafoukal trochu vítr, a na obec se sype "černý sníh". Prach je v Ledvicích všudypřítomný, leží na parapetech, na autech, na chodnících.
Třikrát týdně projede vsí oranžový čisticí vůz a zamete všechny silnice. Platí ho šachta, která přispívá i na výměnu oken v obci, aby se prach nedostával do domů.
Žádné výrazné zlepšení se pro místní obyvatele v nejblžší době nechystá. Nejen že ČEZ plánuje stavbu nové elektrárny, ale chtěl by rovněž rozšířit těžbu uhlí v dole, který rovněž vlastní.
"Severní Čechy jsou odepsané, i s lidmi," postěžoval si nedávno v Hospodářských novinách ledvický starousedlík Václav Bauer. V obci však patří spíše k menšině, většina lidí si nestěžuje: důl a elektrárna dává místním obyvatelům práci.
"Jsme jen trochu víc zaprášení," konstatoval ledvický starosta Josef Šichtař. Mimochodem rovněž zaměstnanec dolů.
Pustá krajina se proměňuje
Německý Lippendorf je s českými Ledvicemi v mnohém podobný. Také zde jsou v blízkosti povrchové doly, odkud se po čtrnáct kilometrů dlouhých pásových dopravnících dopravuje uhlí ke dvěma kotlům, které každou hodinu spolknou 750 tun rozemletého uhlí.
Také tady je větším zdrojem znečištění důl než elektrárna. "Stačí, aby zafoukal vítr," říká mluvčí elektrárny Lutz Dornberg, podle něhož je ovšem povrchová těžba mnohem šetrnější než za dob NDR. Důl například pravidelně kropí obří stříkačky.
V okolí Lipska bylo původně otevřeno dvaadvacet povrchových lomů, ovšem po pádu Berlínské zdi přežily jen dva. Velké peníze se teď investují do rekultivace. Zakládají se nová jezera, vysazují lesy.
"V krajině se dějí velké změny," říká Dornberg. "Dříve to tu byla pustá krajina."
Uhlí pohřbí německou ves
Na jednom z bloků lippendorfské elektrárny je vyhlídková věž. Když je příznivé počasí, je odtud vidět i Klínovec v Krušných horách. Ale v pošmourném počasí je sotva vidět nedaleký povrchový lom, od kterého se k elektrárně táhne dlouhý dopravník.
Lutz Dornberg ukáže směrem k nevelkému lesíku. Za ním leží malá obec Heuersdorf. Tamní obyvatelé už mohou počítat poslední měsíce svého života ve vsi. Příští rok obec padne, aby těžební stroje mohly vykutat padesát milionů tun uhlí, které leží těsně pod zemí.
Pro elektrárnu to představuje zásoby na pět let svého provozu.
Doly jsou velkorysé a většina z 320 obyvatel přijala nabídku na přestěhování. Někteří se odstěhovali úplně pryč, jiní se rozhodli přesunout svou ves jenom o kousek dál mimo těžební prostor.
Jen asi čtyřicet lidí nesouhlasilo s nabídkou, podle níž doly zaplatí nový dům nebo byt. "V současné době se s nimi jedná," dodává Dornberg.
Větších protestů se těžaři ani elektrárna nebáli. V regionu je až pětadvacetiprocentní nezaměstnanost a doly s elektrárnou jsou významným zaměstnavatelem, dohromady nabízejí tisíce pracovních míst. Například v továrně, kde se ze sádrovce, který vzniká při odsiřování, vyrábějí sádrokartonové desky pro stavebnictví.
Desítky tisíc lidí musely pryč
Likvidace obce je naplánovaná na příští rok. Celkem se už v Německu přesídlilo kvůli těžbě hnědého uhlí více než sto tisíc obyvatel ze stovek obcí.
Jen ze Středoněmeckého hnědouhelného revíru, kde stojí Lippendorf, bylo v posledních dvaceti letech přesídleno bezmála 3,5 tisíce lidí.
V Česku byla kvůli těžbě uhlí naposledy zbourána severočeská obec Libkovice. Mostecká uhelná společnost ovšem chce překročit těžební limity stanovené Pithartovou vládou a rozšířit těžbu i do obcí Horní Jiřetín a Černice.
O jejich osudu se nejpíš rozhodne po volbách.
