Uhelné elektrárny, hutě, teplárny či chemičky vypustily vloni do ovzduší podle prvních kvalifikovaných odhadů ministerstva životního prostředí něco přes 82 milionů tun skleníkových plynů, především oxidu uhličitého.
Jelikož vláda vyjednala v Bruselu, že české podniky mohou každoročně vypustit do ovzduší více než 97 milionů tun těchto plynů, mohly firmy přibližně patnáct milionů tun prodat těm společnostem v Evropské unii, které naopak bruselský limit nedokázaly splnit.
Jelikož loňská průměrná cena za jednu tunu oxidu uhličitého byla na burze v Lipsku okolo 26 euro, znamená to, že české podniky mohly vloni vydělat více než jedenáct miliard korun. Například ČEZ, největší producent oxidu uhličitého v Česku, už oznámil, že vloni vydělal na povolenkách miliardu.
Podniky své výdělky tají
ČEZ je zatím jednou z mála firem, které byly ochotny svůj výdělek z obchodování s emisemi sdělit. Ostatní se zatím zveřejnění údajů vyhýbají do doby, než zpracují své výroční zprávy.
"S emisními povolenkami obchodujeme, ale informace sdělovacím prostředkům zatím poskytovat nebudeme," řekla například Světla Prokešová, mluvčí Pražské teplárenské. Podobně na dotaz Aktuálně.cz reagovala i skupina Unipetrol.
Infobox
OBCHOD S POVOLENKAMI
- EU chce obchodováním se skleníkovými plyny pomoci tomu, aby splnilo kjótský protokol a snížilo o osm procent vypouštění oxidu uhličitého.
- Vybrané podniky dostanou na každý rok určitý počet povolenek, které odpovídají jejich emisím. Jedna povolenka odpoívá jedné tuně skleníkovéko plynu.
- Pokud podnik své povolenky nevyčerpá, třeba díky investicím do čistších technologií, může zbytek prodat firmě, která svůj limit přesáhne.
- Česká vláda obhájila v Bruselu, aby podniky dostaly na léta 2005 až 2007 každoročně 97,6 milionů povolenek.
- V roce 2004 přitom firmy vypustily asi 90 milionů tun skleníkových plynů.
- Nejčerstvější údaje hovoří o tom, že vloni podniky vypustily jen něco přes 82 milionů tun.
- Prodejem přebytečných emisí mohly firmy vydělat více než 11 miliard korun.
Jednou z mála firem, která je ochotna o povolenkách mluvit, je kromě ČEZ také Plzeňská teplárenská. "Prodali jsme povolenky za asi šedesát milionů korun," řekl už na konci loňského roku Hospodářkým novinám ředitel společnosti Tomáš Drápela.
Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný uvedl, že přesná čísla o emisích oxidu uhličitého a obchodování s povolenkami budou od všech podniků zveřejněna v polovině května.
Čistší palivo i optimalizace
Plzeňská teplárenská vydělala na obchodování s "čistým vzduchem" především díky tomu, že začala spalovat spolu s uhlím také ekologičtější biomasu, díky čemuž vypustila méně skleníkových plynů.
Firma z Plzně je typickým příkladem toho, jak by obchodování s povolenkami mělo motivovat firmy snižovat emise skleníkových plynů - pokud se podniku podaří ušetřit, může emise prodat méně úspěšným podnikům a vydělat.
Plzeňská teplárenská přitom na letošní rok plánuje rozšíření spoluspalování biomasy, což by mohlo přinést další zisk z prodeje "nepotřebných" povolenek.
ČEZ vloni snížil emise oxidu uhličitého o 6,7 procent. Podle mluvčího Ladislava Kříže to bylo především díky optimalizaci výroby elektřiny, společnost nevyrobila určité množství elektřiny v nejméně ekologických elektrárnách.
"V letošním roce ale budeme povolenky naopak nakupovat, protože roste spotřeba elektřiny," dodal Kříž.
Ekonomický růst bez znečišťování
Podle Vojtěcha Koteckého z ekologického Hnutí Duha loňská čísla o skleníkových emisích dokládají, že ekonomika může růst, aniž by se do ovzduší vypouštělo více škodlivin.
Když česká vláda vyjednala vloni v Bruselu emisní povolenky pro české podniky ve výši 97,6 milionů tun, vycházela z toho, že o rok dříve - v roce 2004 - vypustily asi 90 milionů tun. Jenže nakonec se emise "propadly" na 82 milionů tun, přičemž HDP vzrosto o šest procent.
"Snížení emisí skleníkových plynů je částečně dáno i jinou metodikou Evropské unie, která je přesnější," vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Novotný.
Podle Koteckého z Hnutí Duha ovšem i tak loňské snížení emisí dokazuje, že firmy si vymohly více povolenek, než skutečně potřebovaly.
Peníze na zdravější prostředí
Ministerstvo životního prostředí se teď ve sněmovně snaží v novele zákona o obchodování s emisními povolenkami prosadit, aby byl zisk z prodeje povolenek přednostně využit na investice do ochrany životního prostředí.
"Přišli jsme s návrhem, který k mému překvapení podporuje také Ministerstvo průmyslu," řekl v rozhovoru pro ekologický časopis Sedmá generace ministr životního prostředí Libor Abrozek.
Na tento návrh bleskově zareagovala společnost ČEZ. Oznámila, že tuto iniciativu vítá a je připravena ušetření emisní povolenky investovat zpět do ekologie.
"Zákonná povinnost investovat ušetřené emisní povolenky do dalšího snižování ekologické zátěže by producenty motivovala nejen ke krátkodobé optimalizaci výroby, ale i k dlouhodobým opatřením, jako jsou investice do moderních technologií s pozitivním dopadem na snížení ekologické zátěže," řekl šéf divize obchodu Alana Svoboda.
Sníží se počet povolenek?
Podle ekologického Hnutí Duha je výrazné snížení emisí skleníkových plynů důvodem k tomu, aby podniky v dalším kole obchodování s emisemi v letech 2008 až 2012 dostaly výrazně méně povolenek než teď. Česko totiž v porovnání s jednotkou HDP či počtem obyvatel patří k největším producentům skleníkových plynů v Evropě.
Ministr Ambrozek připustil, že české firmy už napříště nemohou s tak štědrým balíkem emisních povolenek počítat.
"Jsem připraven přijít s číslem nižším, než jsou skutečné emise, ale chci, aby to bylo velmi dobře podloženo, aby to bylo číslo, které budeme moci se ctí obhájit," řekl Ambrozek v už citovém rozhovoru pro Sedmou generaci.
Společnost ČEZ ovšem před razantním snižováním povolenek varuje.
"Žádoucího ekologického efektu lze dosáhnout spíše provázáním ušetřených povolenek s rozvojem, než snižováním jejich přídělu. Snižování přídělu totiž paradoxně nemotivuje k optimalizaci provozu a navíc neumožní vytvořit potřebné finanční zdroje pro nové investice," tvrdí Alan Svoboda z ČEZ.
