Washington - Snížení daní bohatým, omezení federálních výdajů, krácení sociálních programů, odstranění regulací a podpora neviditelné ruky trhu. Nic z toho nebude v příštích čtyřech letech patřit mezi priority vlády Spojených států.
Ekonomický program staronového prezidenta USA Baracka Obamy se totiž od toho, s nímž šel do boje jeho protikandidát, republikán Mitt Romney, liší jako den a noc.
Obama daně nejvyšší příjmové skupině Američanů naopak hodlá zvýšit. Při podpoře počínající konjunktury sází mimo jiné na investice do veřejného sektoru, sociální programy chce z větší části zachovat a regulaci finančních trhů, kterou republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů postupně rozmělnila, také ještě nepustil ze zřetele.
Pro Evropskou unii, která v budoucnu počítá s větší kontrolou bankovního sektoru (posílením regulačních mechanismů a zdaněním finančních transakcí na burzách), je vítězství stávajícího šéfa Bílého domu dobrou zprávou.
Totéž kupodivu platí i pro evropské investory, protože statistiky ukazují, že jejich výnosy v případě opakovaného zvolení demokratického kandidáta vzrostou v prvním roce jeho obnoveného mandátu až o 14,5 procenta.
Burzovní rok 2013 by pro ně měl být úspěšný. Nejen z toho důvodu, že frankfurtský index Dax věrně kopíruje wallstreetský Dow Jones. Nic na tom nemění skutečnost, že po oznámení výsledků prezidentských voleb dolar mírně poklesl a s ním i akcie obchodované na Wall Street.
Boj s rekordním dluhem
Americká ekonomika ještě zcela nenabrala dech, poslední čísla ale ukazují, že zlepšení je na cestě. A ačkoliv po letošním dvouprocentním růstu HDP čeká v příštím roce Spojené státy mírné ochlazení na 1,7 procenta, spotřeba v USA pomalu roste, podobně jako realitní trh, jehož zhroucení vedlo v roce 2007 k největší finanční krizi po druhé světové válce.
Americké domácnosti nyní dávají na splátky svých dluhů méně než jedenáct procent svého čistého příjmu, což je podle americké centrální banky nejméně za posledních osmnáct let.
Nízká je i inflace, drží se na úrovni 1,7 procenta.
Nejbližší budoucnost americké, a tím i světové ekonomiky se ale bude odvíjet především od toho, jak Obama zvládne první velkou výzvu, která jej v příštích měsících čeká. A tou je takzvaný fiskální útes, vyjednávání s republikánskou většinou ve Sněmovně reprezentantů o plánovaném navýšení daní a redukci federálních výdajů ve výši 600 miliard dolarů.
Obama chce během svého druhého mandátu zvýšit horní sazbu daně z příjmu ze současných 35 na 39,6 procenta, snížit zato hodlá korporátní daň při současném omezení možnosti daňových odpisů. Ty zůstanou zachovány i pro příjmy pod 250 tisíc dolarů ročně.
Je pravděpodobné, že alespoň část republikánských kongresmanů jeho plán podpoří. Tím nejdůležitějším, co Obamovu administrativu čeká, je totiž postupná redukce federálního dluhu, který letos překročil šestnáct bilionů dolarů, a tím i hranici sto procent HDP. A ta je bez dohody s Kongresem nemožná.
Amerika po volbách:
Zatímco rozpočtový deficit by měl letos činit osm procent hrubého domácího produktu, Obamova administrativa hodlá schodek do roku 2016 srazit pod tři procenta. Dosáhnout toho chce nejenom pomocí vyšších daňových příjmů, ale také snížením výdajů na obranu, které dnes přesahují čtyři procenta HDP.
Automobilový průmysl a obnovitelné zdroje
Prezident má v plánu dostat ekonomiku své země na takovou úroveň, aby v příští dekádě dluh klesl o čtyři biliony USD. Sází na export, zejména co se týče automobilového průmyslu, a proto také do něj nalil během svého prvního mandátu stamiliardové částky. Věří, že do roku 2016 tím vytvoří v daném sektoru milion nových pracovních míst.
Byla to právě klesající nezaměstnanost, která stávajícímu prezidentovi pomohla obhájit mandát. Oproti září 2011 se snížila o celé jedno procento, což je nejvyšší tempo od roku, kdy byl podruhé zvolen do úřadu Ronald Reagan.
Ušetřit stamiliardy chce Obama také tím, že omezí dovoz ropy a zemního plynu. Podobně jako Romney by rád dosáhl toho, aby byly Spojené státy do roku 2020 v energetice soběstačné. Zatímco ale republikánský kandidát měl v úmyslu mohutně investovat do ropných vrtů na Aljašce a dál rozvíjet těžbu břidličného plynu v prérijních státech a Pensylvánii, Obama více sází na obnovitelné zdroje energie a má v úmysl budovat nové fotovoltaické parky a větrné elektrárny, zejména u atlantického a tichomořského pobřeží USA.
Nic podstatného se zato nebude měnit na politice amerických centrálních bank. Šéfa Fedu - republikána Bena Bernankeho, jemuž v lednu 2014 vyprší druhý mandát a kterého chtěl Romney nahradit hlavním kritikem kvantitativního uvolňování, a tedy nalévání nově vytištěných dolarů do finančního systému, profesorem Stanfordské univerzity Johnem Taylorem - hodlá požádat, aby v úřadu zůstal.
