Německo označil jako "nemocného muže Evropy" renomovaný britský časopis The Economist poprvé v roce 1998, kdy se země potýkala s hospodářskými problémy po znovusjednocení. Vláda kancléře Gerharda Schrödera ale tehdy provedla reformu pracovního trhu, která se nakonec vyplatila - v roce 2014 již ekonomové psali, že Německo se z nemocného muže Evropy stalo "ekonomickou superstar".
V poslední době se ale tamní hospodářství opět potýká s výraznými problémy. "Od roku 2018 dochází k trendovému poklesu tamní průmyslové produkce. Nejedná se o krátkodobý jev. Souvisí to s automobilovým průmyslem, který je srdcem německého průmyslu. Na něm závisí mnoho věcí. Takže ekonomika už byla v klesajícím trendu a pak přišla válka," popsal Sinn, emeritní prezident prestižního německého institutu Ifo, pro americkou televizní stanici CNBC.
Ve srovnání s ostatními průmyslovými zeměmi si Německo nyní vede mimořádně špatně, podotýká německá rozhlasová a televizní stanice Deutsche Welle. Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu se pravděpodobně stane jedinou velkou zemí, jejíž hospodářský výkon se bude nadále snižovat.
Největší obavy nyní vyvolává tamní průmyslový sektor. Zejména strojírenství a automobilový průmysl, které jsou do značné míry závislé na vývozu, pociťují dopady toho, že se zahraniční zákazníci drží zpátky. Společně s tím se Němci musí v následujících letech vypořádat s přechodem na udržitelnější zdroje energie - jejich plánem je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045.
Jedna z mnoha příčin špatné hospodářské situace tkví podle ekonomů v tom, že Německo spoléhalo na dovoz levné - především ruské - energie. To se však po začátku invaze na Ukrajinu, kdy se Evropa odpoutala od dodávek ruského plynu, změnilo a německé podniky nyní sužují vysoké náklady na energie. "Německo po začátku války záměrně vypnulo své jaderné elektrárny. A člověk se ptá, odkud teď mají brát energii, kterou potřebuje zpracovatelský průmysl a ekonomika, která je na tom založena," podotýká Sinn.
Současné problémy podle něj vedou k nespokojenosti tamních obyvatel, která se již projevila v nedávných volbách. "Jednoznačně už se objevuje zpětná reakce. Obyvatelstvo se nyní posouvá doprava," uvedl Sinn s odkazem na popularitu krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), která letos v červnu poprvé zvítězila ve volbách do okresních zastupitelstev. "V současné německé politice teď trochu chybí pragmatismus," dodal.
Hospodářský propad v Německu by citelně zasáhl také tuzemskou ekonomiku, která je s naším západním sousedem velmi úzce propojená.
Pokud se Německo chce zbavit označení "nemocného muže Evropy", mělo by dát podle prezidenta ekonomického institutu v Kielu (ifW) Moritze Schularicka větší důraz na digitalizaci a odvětví budoucnosti. "Země nyní musí odvážně obrátit svou pozornost k růstovým odvětvím namísto toho, aby utrácela miliardy na zachování 'včerejších' energeticky náročných odvětví," cituje Schularicka stanice Deutsche Welle.
Aby peníze "nesežrala" inflace. Investice mohou mít neuvěřitelnou podobu, radí ekonom
