Unijní pokuta, uložená za nerespektování příkazu Soudního dvora EU okamžitě přestat s těžbou v dole, se přitom nakonec vyšplhala až na 69 milionů eur (asi 1,7 miliardy Kč), než se Varšavě podařilo spor s Prahou uzavřít, dodala stanice.
Televize připomněla, že již v únoru její zpravodaj v Bruselu informoval, že EK uvědomila polské úřady, že si pokutu strhne. Vládní mluvčí Piotr Müller tehdy sliboval, že Polsko se pokusí těmto záměrům EK zabránit. Ale podle ministerstva financí EK část pokuty inkasovala.
"Z informací ministerstva vyplývá, že EK v únoru udělala srážky z výplaty (refundace) prostředků pro Polsko. Srážky EK z jednotlivých programů nebudou mít vliv na platby pro příjemce v rámci daného programu. Prostředky na to mohou pocházet z (polského) rozpočtu," sdělilo tiskové oddělení ministerstva financí.
EK podle ministerstva sama rozhoduje, z jakého programu peníze strhne. První část ocházela z operačního programu věda, vzdělávání a rozvoj z unijního sociálního fondu. Další část si EK odečetla z regionálního operačního programu Kujavsko-Pomořského vojvodství v unijním fondu regionálního rozvoje.
Česko zažalovalo Polsko kvůli rozšiřování dolu Turów koncem února loňského roku. Současně požádalo o vydání příkazu k zastavení těžby. V květnu unijní soud české žádosti vyhověl. Polská vláda pokyn zastavit těžbu neuposlechla. V září pak místopředsedkyně soudu potrestala Polsko pokutou ve výši půl milionu eur denně. Do ukončení sporu tak pokuta vzrostla na 69 milionů eur.
Česko-polská jednání skončila podpisem dohody, "díky které zůstane zajištěna energetická bezpečnost Polska", uvedlo polské ministerstvo financí.
Premiéři Mateusz Morawiecki a Petr Fiala na počátku února podepsali dohodu, podle které Polsko zaplatilo 35 milionů eur jako odškodnění, zatímco nadace firmy PGE, které důl patří, zaplatila deset milionů eur Libereckému kraji. Česko pak stáhlo žalobu na Polsko. Dohled EU nad smlouvou má trvat pět let, dodala TVN 24 na svém webu.
Polský důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Lidé z příhraničních oblastí v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžovali také na hluk a znečištění prachem.