Tripolis/Tobruk - Před třemi lety - ještě v době, kdy Muammar Kaddáfí stále ovládal metropoli Tripolis - cestoval autor těchto řádků po východní části země, kterou už měli v rukou povstalci.
Ve městě Al-Bajdá, kde revolta proti dlouholetému diktátorovi v únoru 2011 začala, mu jeden z místních představitelů nového městského zastupitelstva říkal: "Chceme jen lepší život pro naše děti. Aby mohly cestovat, studovat, kde chtějí, svobodně žít. Mnozí lidé si myslí, že život v Libyi je ráj, ale pro nás je peklem."
Pád vůdce, kterého většina Libyjců už dávno odmítala, bohužel pro radního z Al-Bajdá ani pro ty, kteří v severoafrické zemi smýšlí podobně jako on, slibovanou lepší budoucnost zatím nepřinesl.
Ano, tyran a jeho klan, který ovládal zemi pomocí sítě tajné policie a po zuby vyzbrojených speciálních armádních jednotek, jsou pryč. Nyní je problém opačný. Žádná vláda v Libyi víceméně neexistuje, jen ozbrojené skupiny bojující o to, aby urvaly co nejvíce území.
Poslední dny to nemohly ukázat jasněji. Dvě milice v zuřivých bojích téměř zničily letiště v Tripolisu. Ze zasažených budov, letadel a skladů paliva stoupá hustý dým, nad městem létají rakety Grad a ozývá se palba z tanků.
Přitom se jedná o ozbrojence, kteří pocházejí odjinud.
Jedni z malého Zintánu v horách na západě země, druzí z přístavu Misuráta východně od metropole.
Parlament, který je sice zvolený, ale vlastně o ničem nerozhoduje, se musel z Tripolisu přesunout do Benghází. Když to kvůli bojům nešlo ani tam, zasedl v hotelu (!) ve městě Tobruk. Na "dalekém východě" u egyptských hranic.
Bývalý režim se zhroutil do samotných základů a na jejich troskách nejsou Libyjci schopni vybudovat fungující stát. Hádají se o to, kdo co bude kontrolovat, kdo bude mít z čeho jaké příjmy (především z ropy), kdo má nebo nemá čemu velet.
V tvrdých bojích v Tripolisu přitom proti sobě stojí bývalí spojenci, kteří měli rozhodující podíl na vítězství revoluce. Ozbrojenci v Zintánu kladli měsíce odpor velké přesile Kaddáfího tanků a dělostřelectva. Odmítli vzít peníze za to, že přejdou na jeho stranu.
Po vleklých bojích se nakonec probili na sever až k hlavnímu městu a vstoupili tam mezi prvními.
Milice v přístavu Misuráta bojovaly v obklíčení sil bývalého režimu, přístav a některé části města palba změnila v ruiny odsouzené k demolici. Dokázaly ale za cenu obrovských ztrát nepřítele vytlačit z města a Misurátu Kaddáfí už nedokázal dobýt.
Nyní ozbrojenci z obou měst tvrdí, že oni jsou ti správní revolucionáři, zatímco druhá strana ideály revoluce zradila.
Rozdělení je rovněž politické. Zintán a okolí stojí za Aliancí národních sil, která má v parlamentu většinu a profiluje se proti islamistům a jejich vlivu. Naopak ozbrojenci z Misuráty podporují islamistický blok Právo a výstavba.
Ve druhém největším městě Benghází zuří podobný boj. Proti islamistickým milicím, které si říkají Rada bengházských revolucionářů, zde v květnu vytáhl do boje bývalý generál Kaddáfího armády a později disident v exilu Chalífa Haftár.
Na obzoru není nikdo, kdo by zemi sjednotil. Západní státy, které vojensky podporovaly povstání proti Kaddáfímu, mají nyní jiné starosti. Francie, Velká Británie a další státy evakuovaly minulý týden své ambasády v Tripolisu.
Výsledky červnových parlamentních voleb ukázaly, že islamisté nejsou v Libyi příliš populární. Podle některých místních analytiků se nyní snaží tento trend zvrátit a podíl na moci si vynutit silou.
(Islamisté ovšem netvoří jednolitou skupinu. Představují široké spektrum od Muslimského bratrstva až po radikály z organizace Ansar Šaríja, kteří stáli za vraždou amerického velvyslance v Libyi před dvěma lety.)
"Islamisté se rozhodli pro extrémnější taktiku, aby si vyjednali roli v budoucnosti Libye. V diskusích s evropskými diplomaty někteří představitelé libyjského Muslimského bratrstva řekli, že složí zbraně, pokud generál Haftár ukončí svoji ofenzivu. Chtějí záruky, že budou zahrnuti do politického procesu v zemi," napsal libyjský bloger Mohamed Eljarh, citovaný webem televize Al-Džazíra.
V Benghází ale podle všeho islamisté vítězí. Dobyli velkou vojenskou základnu i hlavní policejní stanici a jsou v tuto chvíli nejmocnější ozbrojenou silou ve městě.
Hrozbou ale pro ně může být sousední Egypt. Podle Amra Músy, bývalého ministra zahraničí a nyní poradce prezidenta Abdala Fattáha Sísího, libyjský chaos ohrožuje stabilitu v Egyptě a Káhira musí zvážit možnost vojenské intervence.
Sísí v pondělí na tiskové konferenci s italským premiérem Matteem Renzim prohlásil, že "Libye ohrožuje egyptskou bezpečnost a tamní situace vyžaduje rychlé řešení".
Některá egyptská média píší a hovoří o existenci vážných a podrobných plánů na zásah v Libyi.
Egyptská armáda loni zakázala a pozavírala Muslimské bratrstvo po vojenském puči. A generál Haftár, který chce Libyi "vyčistit" od islamistů, si bere mustr právě od Egypťanů.
