V rámci všech 28 členských zemí věří EU průměrně 44 procent lidí, což je nejvíce od roku 2009, kdy to bylo 48 procent obyvatel. Stejně jako v minulých průzkumech je důvěra v unijní instituce větší, než průměrná důvěra v národní vlády a parlamenty, která je podle průzkumu na 34 procentech.
Největší důvěru v EU dávají najevo obyvatelé Litvy (72 procent), Dánska (68) a Estonska (60), na opačném konci figurují hned za Českem (36 procent) Francie (33), Řecko (32) a Británie (29), kde zdlouhavý odchod z EU vyvolal vládní krizi.
Ve 20 unijních zemích je podle aktuálního průzkumu více lidí, kteří EU důvěřují, než těch s opačným názorem. ČR je s 55 procenty EU nedůvěřujících obyvatel mezi osmičkou zbývajících států.
Rekordních 76 procent obyvatel zemí platících eurem považuje za pozitivní hospodářskou a měnovou unii i společnou evropskou měnu. Za posledních pět let, kdy unijní exekutivu vedla Evropská komise Jeana-Clauda Junckera, narostl jejich počet o devět procentních bodů. V rámci celé osmadvacítky zůstává podpora eura prakticky beze změny na 62 procentech.
Průzkum se uskutečnil po květnových eurovolbách na vzorku téměř 28 tisíc lidí ve všech členských zemích.
Nejvíce trápí občany migrace
Vyplynulo z něj, že migrace již netrápí tolik obyvatel jako v minulých anketách.Za největší problém ji nyní označuje 34 procent lidí, což je o šest procentních bodů méně než při minulém průzkumu z loňského podzimu.
Oteplování planety a s ním spojené jevy jsou hlavním obavou 22 procent lidí, tedy o 11 procentních bodů více než před rokem. Na dalších místech jsou shodně s 18 procenty ekonomická situace, stav veřejných financí členských zemí a terorismus.
