Durban - Plán Evropské unie připravit na konferenci v Durbanu novou dohodu o snížení globálních emisí skleníkových plynů blokuje Indie.
Dillí tvrdí, že by se jednání o ní příliš protáhla a že by navíc vedla ke zmírnění závazků rozvinutých zemí.
Odmítavý postoj asijského obra k Unií navrhované "durbanské cestovní mapě", která by na rozdíl od Kjótského protokolu zavazovala všechny státy, které nejvíce znečišťují ovzduší, aby od roku 2015 začaly redukovat emise skleníkových plynů, může znamenat neúspěch celé konference.
Indii podporují i Čína a USA, i když každá země z jiného důvodu. Čína a Indie jako rozvojové státy nemají v rámci Kjótského protokolu - na rozdíl od rozvinutých zemí - stanoveny závazné cíle pro snižování emisí a nepřejí si na tom nic měnit.
Jeden velký zmatek
Spojené státy Kjótský protokol, který vstoupil v platnost v roce 2005, zase nikdy neratifikovaly právě proto, že velké země jako Brazílie, Čína a Indie jsou z něj v zásadě vyňaty.
Japonsko, Rusko a Kanada už oznámily, že se nepřipojí k prodloužení Kjótského protokolu. Namítají, že bez rozvojových zemí pokrývá jen třetinu světových emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, a globálnímu oteplování tudíž nezabrání.
Spojené státy jsou ochotny jednat o nové dohodě o snižování globálních emisí, kterou prosazuje EU, ale pouze za předpokladu, že pro největší rozvojové země jako Indii a Čínu budou platit stejná pravidla jako pro rozvinuté státy.
Některé země navrhují, aby se slepá ulička, do které se jednání v Durbanu dostala, řešila prostě tím, že pravidla první fáze Kjótského protokolu budou platit až do roku 2020.
Vedoucí delegace EU v Durbanu Artur Runge-Metzger ale namítá, že tyto závazky přinášejí "nanejvýš polovinu potřebné redukce globálních emisí".
Zlé vyhlídky
Konference v Durbanu už trvá druhý týden a měla by skončit 9. prosince uzavřením nějaké dohody. V úterý na ni přiletí vysocí vládní představitelé všech zúčastněných zemí, kteří by měli dolaďovat její podobu.
Momentálně však nemají nic, na čem by se mohli shodnout, protože názory nejdůležitějších zemí na další postup se zcela rozcházejí.
Účastníci jednání se nemohou dohodnout ani na tom, zda budou jednat o zcela nové smlouvě, nebo jen o prodloužení Kjótského protokolu, jehož druhá fáze podle původních plánů měla začít příští rok a skončit v roce 2020.
Podle organizací na ochranu životního prostředí je situace na konferenci po týdnu jednání ve skutečnosti ještě horší než při jejím zahájení.
V Durbanu vyšlo navíc najevo, že velké světové banky, jako jsou Barclaay, JP Morgan Chase, Royal Bank of Scotland a další, podporují ve stále větší míře získávání elektrické energie ze spalování uhlí. Od roku 2005 do ní investovaly téměř 232 miliard eur. Právě toto odvětví se přitom zásadním způsobem podílí na zvyšování emisí CO2 v ovzduší.
