Bylo to poprvé, co chtěl Američan Elijah Gonzales vyzkoušet lék na úzkost. Protože je dostupný jen na předpis, obstaral si ho z Mexika. Dávka však byla říznutá fentanylem, který je padesátkrát silnější než heroin. Po pozření Gonzales zemřel. Bylo mu teprve patnáct let.
Droga vzala život i ročnímu dítěti, které se k látce omylem dostalo v jeslích.
Podobné příběhy plní americká média od roku 2015, kdy se fentanyl poprvé dostal do Spojených států. Od té doby se počet mrtvých po předávkování zdvojnásobil, fentanyl hrál roli v 70 procentech případů. Rok 2023 byl už třetím v řadě, kdy kvůli drogám zemřelo víc než sto tisíc Američanů. To je víc než dvakrát tolik, než jaký počet lidí v USA ročně zemře v důsledku autonehod nebo střeleb, píše časopis Foreign Policy.
Americká média uvádí, že jde o dosud nejhorší drogovou epidemii, horší, než jakou představovala závislost na kokainu nebo na předepsaných opioidech. Vliv má například to, že látka je levná a velmi rozšířená. Jen loni americké úřady zabavily 360 milionů smrtelných dávek fentanylu, uvádí stanice NPR.
"Kvůli fentanylu zemřelo víc Američanů než ve válkách v Iráku, Afghánistánu a ve Vietnamu dohromady," cituje stanice NPR Nikky Haleyovou, bývalou guvernérku Jižní Kalifornie. Její prohlášení potvrdila televizní stanice Wral News.
Problém je už tak rozšířený, že by mohl ovlivnit prezidentské volby, ve kterých se v listopadu utká exprezident a republikán Donald Trump s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou kandidující za demokraty. Až 80 procent voličů v několika klíčových státech, které rozhodnou volby, v průzkumech uvedlo, že téma považuje za důležité a postoj jednotlivých kandidátů může rozhodnout, zda jim dají svůj hlas, či nikoliv. Fentanyl je pro ně zásadnějším tématem než právo na potraty, klimatická změna nebo mezinárodní konflikty, uvádí Foreign Policy.
Čínské dotace na výrobu drogy
Jednotlivé státy mají vlastní způsoby, jak následky krize, se střídavými úspěchy, mírnit. O celostátní řešení se na konci srpna pokusil poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan při návštěvě Číny. Podle amerických úřadů právě v Pekingu leží klíč k řešení závislosti Američanů na fentanylu.
Chemičky v Číně bez větších regulací produkují suroviny, ze kterých se může fentanyl vyrábět. Suroviny od nich následně kupují mexické drogové kartely a další gangy. Obchod také nepodléhá žádným zákazům - firmy látky veřejně nabízí v e-shopech. Čínské společnosti se dokonce staly největším dodavatelem mexických gangů, které drogu následně prodávají do Spojených států.
Vyšetřovací komise americké sněmovny navíc loni zjistila, že čínská vláda dává firmám dotace na vývoz chemikálií. Podle NPR dotace fungují dodnes. "Existuje propojení mezi některými chemičkami a čínskými vládními představiteli. Dokonce se tím chlubí online," říká pro NPR expert na kriminální drogový trh John Coyne.
Peking zároveň nechce produkci a export chemiček omezovat v době, kdy se země potýká s ekonomickými problémy, uvádí list Wall Street Journal.
Tiché změny v Číně
USA proto loni poprvé v historii zařadily Čínu na seznam největších producentů drog. Peking to odmítá, přesto ale po jednání s USA zavádí nová pravidla. Pod přísnější kontrolu bude spadat sedm látek, z nichž tři se využívají na výrobu fentanylu. Jde o vůbec první regulaci drog v Číně za šest let, píše Financial Times.
Peking také uzavřel čtrnáct online platforem a více než tisíce online obchodů, přes které si zákazníci v Mexiku suroviny na výrobu drogy objednávali.
Přestože jde podle Bidenovy administrativy o "cenný krok vpřed", odborníci jsou skeptičtí k dopadům takových opatření. Když Peking například zavřel internetové obchody, kde Mexičané nakupovali, udělal to v tichosti. Veřejnosti a vedení továren to tak nevyslalo signál, že by měly obchody omezit.
Suroviny na výrobu látek je navíc snadné vyrobit. Odborník na fentanyl z Carnegie Mellon University Jonathan Caulkins tak jejich potenciální kontrolu přirovnává k procesu, kdy "dáváte zubní pastu zpátky do tuby". Přesto ve vyvíjení tlaku na dodavatelské řetězce a země, ve kterých operují, vidí smysl.
"Samozřejmě si myslíme, že by toho Čína mohla dělat víc. Žádný jediný krok tento problém nevyřeší," uvedl nejmenovaný úředník z Bidenovy administrativy.
Spolupráce, která se může zhroutit
Země spolu už dříve na protidrogové strategii spolupracovaly, Peking ji ale ukončil poté, co tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová navštívila Tchaj-wan. Ten Čína považuje za své území a snaží se ostatním státům zamezit v navazování vztahů s ostrovem, který má autonomní demokratickou vládu.
Časopis Foreign Policy upozorňuje, že tento příklad ukazuje, že spolupráce může ztroskotat i v budoucnu. Zatímco Spojené státy považují volný obchod s fentanylem za kriminální problém, čínští představitelé své zapojení vnímají jako humanitární pomoc s drogami se potýkajícím Spojeným státům. Peking se toho navíc nebojí využít pro dosažení svých geopolitických cílů. Třeba když bude potřebovat, aby USA nezasahovaly do dění v Jihočínském moři nebo na Tchaj-wanu, na které si Peking dělá územní nároky.
Vyvíjení tlaku na Čínu je jen jeden z kroků, které Washington v boji s fentanylovou krizí podniká. Soustředí se i na zatýkání drogových bossů a chce rozšířit odvykací programy. Ty jsou v současnosti velmi drahé a jejich metody nejsou často vědecké. Pacienti při nich mohou čelit například sexuálnímu obtěžování či psychickému týrání nebo se jejich stav může zhoršit.
