Středisko pro výzkum chemických zbraní nedaleko Damašku po útoku USA a jejich spojenců. | Foto: Reuters

Spojenci v Sýrii

Předmětem loňské schůzky v Paříži byla také Sýrie. Oba prezidenti potvrdili, že patřila mezi hlavní body jejich rozhovoru. Macron tehdy oznámil, že Francie a USA budou spolupracovat na "cestovní mapě" pro obnovu poválečné Sýrie.

Obě země jsou také součástí koalice pod vedením USA, která v roce 2014 spustila bombardování v Sýrii a Iráku proti baštám džihádistické organizace Islámský stát a později i na obranu svých spojenců z řad protiasadovských rebelů.

Naposledy se americko-francouzská vojenská spolupráce v Sýrii projevila tento měsíc. Spojené státy, Francie a také Velká Británie spustily limitované nálety na zařízení pro vývoj chemických zbraní režimu Bašára Asada a také na jejich sklady poblíž Damašku a Homsu.

"Máme naprosté právo takto zasáhnout, jsme tři členové Rady bezpečnosti OSN," řekl Macron, který dokonce patřil k iniciátorům úderu. Řekl, že Francie má jasné důkazy o vině syrského režimu za útok ve městě Dúma ze 7. dubna. V rozhovorech s Trumpem pak Macron prosazoval bombardování míst, která mají souvislost se syrskými chemickými zbraněmi.

Francie přitom byla obvykle k americkým úderům bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN zdrženlivější. Například při náletech na Libyi v roce 2011 se opírala o rezoluci Rady bezpečnosti o ochraně libyjských civilistů. V roce 2003 odmítla podpořit americko-britskou invazi do Iráku a trvala na tom, že neexistují důkazy, že by Iráčané disponovali zbraněmi hromadného ničení.

Francouzský prezident ohledně náletů v Sýrii doplnil, že ještě před zásahem přesvědčil Donalda Trumpa, aby ze Sýrie zatím nestahoval americké vojenské jednotky. "Přesvědčili jsme ho, že je nezbytné tam zůstat," řekl v rozhovoru francouzským novinářům.

"Francie režimu Bašára Asada nevyhlásila válku. Konali jsme, aby nebylo porušováno mezinárodní právo, stejně jako rezoluce OSN," dodal prezident s tím, že se "připravujeme na politické řešení".