Washington - Právníci amerického prezidenta Donalda Trumpa řeší téměř hamletovskou otázku: "Mluvit, či nemluvit?" Měl by prezident vyhovět žádosti zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera a poskytnout mu osobní rozhovor k takzvané ruské kauze?
Mueller od loňského května pátrá, zda Trumpův tým v předvolební kampani v roce 2016 věděl o ruském vměšování do voleb v USA a o snaze Moskvy poškodit Trumpovu demokratickou soupeřku Hillary Clintonovou.
O tom, že Mueller chce Trumpa osobně vyslechnout, se ví už delší dobu. Deník New York Times ovšem v úterý zveřejnil bezmála 50 dotazů, které by chtěl vyšetřovatel prezidentovi položit.
Trump označil zveřejnění dotazů za "hanebné" a ve vzkazu na Twitteru zároveň zopakoval, že celá ruská kauza je honem na čarodějnice. Podle něj ze zveřejněných dotazů dokonce vyplývá, že jeho lidé s Ruskem nijak nespolupracovali.
So disgraceful that the questions concerning the Russian Witch Hunt were “leaked” to the media. No questions on Collusion. Oh, I see...you have a made up, phony crime, Collusion, that never existed, and an investigation begun with illegally leaked classified information. Nice!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) May 1, 2018
Podle právníků, které citují americká média, ovšem dotazy představují "minové pole". Což jinými slovy potvrzuje i Trumpův právník a poradce Alan Dershowitz. Ten stejně jako ostatní lidé z prezidentova okolí Trumpa zrazuje od toho, aby šel dobrovolně svědčit.
"Místo jasných otázek s cílem získat odpovědi ano-ne jde o dotazy, které ho mají přimět, aby se dobrovolně rozpovídal," uvedl Dershowitz pro americký deník Washington Post. Podle něj otázky vzbuzují dojem, že jsou mírné, ale přitom jsou pro Trumpa nebezpečné.
Pokud by vyšetřovatel Trumpa nachytal při lži, šlo by to považovat za trestný čin. Demokraty v Kongresu by to mohlo přimět k tomu, aby zahájili proces impeachmentu - prezidentova vynuceného odstoupení z funkce.
Kdy, proč, kdo?
Muellerovy otázky se týkají řady témat. A nejde jen o kampaň z roku 2016, kde jeden z dotazů například zní: "Kdy jste se dozvěděl o schůzce v Trump Tower?" To je odkaz na setkání v červnu 2016, kdy se Trumpův syn Donald Jr. a zeť Jared Kushner potkali s ruskou právničkou, která jim slibovala "kompro" na Clintonovou.
Velká část dotazů nicméně spadá do období po Trumpově nástupu do úřadu prezidenta. "Jak padlo rozhodnutí vyhodit pana Flynna 13. února 2017?" ptá se Mueller na vynucenou rezignaci Trumpova poradce pro národní bezpečnost generála Michaela Flynna. Ten odstoupil, když se ukázalo, že lhal nejen FBI, ale například i viceprezidentovi Mikeu Penceovi o svých předchozích kontaktech s Rusy.
Trumpovo "minové pole"
"Kdy jste se dozvěděl o schůzce v Trump Tower?"
"Co víte o telefonátech mezi panem Flynnem a ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem v prosinci 2016?"
"Jak padlo rozhodnutí vyhodit pana Flynna 13. února 2017?"
"Jaký byl důvod vaší schůzky s Comeym 14. února 2017 a co bylo řečeno?"
"Ohledně rozhodnutí vyhodit pana Comeyho: Kdy bylo učiněno? Proč? Kdo v tom hrál roli?"
"Jaký byl váš názor na pana Comeyho během vašeho nástupu do funkce?"
"Mluvil jste s panem Sessionsem (ministr spravedlnosti - pozn. red.) o vaší ochraně?"
"Proč jste pozdržel rezignaci pana Sessionse do 31. května 2017 a s kým jste to probíral?"
"Jaké rozhovory jste vedl během kampaně o ruských sankcích?"
Stejně tak chce Mueller znát důvod, proč Trump následně loni v květnu odvolal tehdejšího ředitele FBI Jamese Comeyho. "Jaký byl důvod vaší schůzky s Comeym 14. února 2017 a co bylo řečeno?" zní jedna z otázek.
Podle Comeyho verze ho měl prezident na tomto setkání požádat, aby celou "ruskou věc už nechal být", tedy přestal ji vyšetřovat. Vyšetřovatelé se ho proto chtějí zeptat: "Ohledně rozhodnutí vyhodit pana Comeyho: kdy tak bylo učiněno? Proč? Kdo v tom hrál roli?"
Memento Whitewater
Podle právníků se právě v tom, jak jsou dotazy postaveny, možná skrývá past. "Ten seznam jen posiluje dojem, že prezident by na rozhovor s Muellerem neměl přistoupit," uvedl pro New York Times právník Sol Wisenberg, který byl v 90. letech jedním z vyšetřovatelů v kauze Whitewater.
Tehdejší prezident Bill Clinton a první dáma Hillary Clintonová byli vyšetřováni pro domnělé porušení zákona v souvislosti s jejich předchozím podnikáním v Arkansasu. Nakonec nebyli obviněni, přesto kauza Clintonovi zásadně přitížila v aféře s Monikou Lewinskou.
Během výpovědi v kauze Whitewater Clinton kromě jiného uvedl, že neměl s Lewinskou sexuální vztah. Toto lživé prohlášení, které pak tehdejší zvláštní vyšetřovatel Kenneth Starr poskytl Kongresu, se stalo jedním z důvodů, proč se republikáni pokusili o Clintonův impeachment.
"Mueller se nyní pohybuje na území Kennyho Starra," uvedl nejmenovaný Trumpův poradce pro list Washington Post. Potvrdil tím, že v prezidentově týmu si dobře uvědomují, jaké nebezpečí Trumpovi hrozí.
"Mueller ví všechny možné věci a my nevíme, co přesně ví. Jde o velmi obecné, ale i detailní otázky, je to skutečné minové pole," popisuje právník Sol Wisenberg, čemu by se podle něj vystavil Trump, kdyby souhlasil s rozhovorem.
Podle Wisenberga by byl Trump ještě v mnohem nebezpečnější a nevýhodnější pozici, než byl v 90. letech Clinton. "Když Clinton přišel vypovídat, věděl takřka všechno. Bylo to méně riskantní. Ale přesto udělal chybu," upozorňuje právník.
Trump se zatvrdil
Seznam dotazů, který v úterý zveřejnil deník New York Times, vznikl už v březnu, kdy se Trumpovi právníci snažili s vyšetřovatelem dohodnout podmínky, za kterých by prezident přišel na rozhovor.
Trump byl odhodlán vypovídat. Jeho tehdejší šéf právního týmu John Dowd s tím ale nesouhlasil, protože to pokládal za nebezpečné. Trump však na rozhovoru s Muellerem trval, a tak Dowd z Bílého domu odešel.
V jeho roli ho nedávno vystřídal Rudolph Giuliani, bývalý starosta New Yorku. Z jeho čerstvých vyjádření v médiích není jasné, zda je Trump stále ještě ochoten se s Muellerem osobně sejít.
Podle deníku Washington Post se Trump proti Muellerovi zatvrdil poté, co se vyšetřovatel zaměřil na jeho dlouholetého osobního právníka a důvěrníka Michaela Cohena, a v tuto chvíli odmítá osobně svědčit.
K tomu se ovšem objevila další výbušná informace - v takovém případě by vyšetřovatel Mueller amerického prezidenta k výpovědi soudně předvolal.
Trump a jeho tým by s tím s největší pravděpodobností nesouhlasili a celá věc by mohla skončit před Nejvyšším soudem USA. Bylo by to poprvé v americké historii, co by soud posuzoval, zda může být prezident pod hrozbou pokuty či vězení předvolán k výslechu.
Bill Clinton se v roce 1998 pod hrozbou předvolání nakonec rozhodl svědčit dobrovolně.
