Berlín - Zelení je chtěli "resocializovat". Liberálové nad nimi ohrnovali nos, zatímco radikálové mezi křesťanskými demokraty by je nejraději postavili mimo zákon. Před stranou, která svého volebního lídra určila na základě losování, varoval i sociálnědemokratický starosta Klaus Wowereit.
Nepomohlo ale nic. Berlínští piráti slaví po nedělních volbách nečekaný úspěch a s 8,9 procenta usednou do vůbec prvního zemského parlamentu v Německu. Strana, která byla založena v roce 2006 a ve spolkové metropoli má jen tisícovku členů, s něčím takovým sama nepočítala.
Na svou kandidátku vepsala jen patnáct jmen a stačilo málo a při ještě o něco lepším skóre by část křesel ve sněmovně neměla kým obsadit.
Své voliče získala napříč politickým spektrem. Podle analýzy institutu pro výzkum veřejného mínění Dimap jich ale nejvíce - 16 tisíc - sebrala Zeleným, tedy straně, která před třiceti lety vtáhla v Berlíně do parlamentu právě jako alternativa k etablovaným formacím.
"Je to poprvé od 80. let, co na scénu vstupuje nová politická síla," citoval deník Spiegel on-line předsedu strany Sebastiana Nerze, který skromně dodává: "Přirozeně jsme amatéři, bylo by nesmyslné to popírat."
Třináct tisíc hlasů získali ale Piráti podle Dimapu také v táboře sociální demokracie, jedenáct tisíc mezi dřívějšími příznivci strany Die Linke (Levice) a šest tisíc mezi zklamanými voliči liberálů. Nejvíce však - 21 tisíc hlasů - přišlo od těch, kteří dříve nevolili žádnou stranu. Volební účast v Berlíně se tak po dlouhé době dostala znovu nad hranici šedesáti procent.
Privatizujme náboženství
Berlínští piráti přišli v předvolební kampani s provokativními hesly typu "Privatizujme náboženství", od samého začátku ale dávali jasně najevo, že nechtějí být jen protestní stranou, která loví v řadách nespokojených voličů.
Kromě tradiční svobody internetu a přísné odluky státu od církve požadovali kupříkladu zavedení zákonem stanovené minimální mzdy, nespojené s žádnými podmínkami, legalizaci měkkých drog, volební právo "pro všechny Berlíňany", a tedy i pro cizince, a přísnější ochranu osobních dat.
Vedle témat, která nepředložila žádná jiná politická strana, přinesli ale ještě něco navíc. A sice autentičnost a věrohodnost, tedy něco, co konkurenci chybí, některé více a některé méně. Nezkušenost a neznalost komunální politiky, jež jsou jim předhazovány, otevřeně přiznávají, a to jim získalo další hlasy.
"Přirozeně máme na řadě míst ještě vědomostní mezery a musíme se dále vyvíjet," řekl deníku Die Welt on-line šéf berlínské kandidátky Pirátů Andreas Baum. "Žádný div u strany, která nemá jediného stálého zaměstnance."
Anti-CDU
Piráti mají hodně příznivců ve čtvrtích Kreutzberg, Neukölln a Friedrichshain, jež rozhodně neoplývají bohatstvím. Příznačné je i to, že všechny tři leží poblíž linie, po níž kdysi probíhala berlínská Zeď, první dvě v někdejším západním, poslední pak v bývalém východním sektoru.
Definují se jako politické uskupení, jež chce v prvé řadě bojovat proti tomu, co ztělesňují konzervativní kruhy v CDU. Byť současné vedení křesťanských demokratů v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou je silně proevropské a nevede politiku plošných škrtů v sociální oblasti, jako je tomu v případě "vlády rozpočtové zodpovědnosti" v sousedním Česku.
"Až do prvních povolebních prognóz jsme se třásli strachy o výsledek," přiznává podnikatel v oblasti internetových technologií Pavel Meyer, který je na třetím místě kandidátky berlínských Pirátů.
"Chceme více svobody a občanských práv," shrnuje v kostce to, co je mu nejbližší.
To, zda Pirátskou stranu nečeká úděl většiny politických formací, jež se dostaly na výsluní, totiž postupný příklon ke konformitě a ztráta identity, ukáže až budoucnost. Její členové si něco podobného nepřipouštějí.
V nejbližších letech jim to ani nehrozí. Sociální demokraté, kteří v Berlíně povládnou dál, si totiž jako koaličního partnera zřejmě vyberou Zelené. S Piráty by ani neměli dostatek křesel.
