Hrdinství legionářů v Darney. Přísahali na Československo, na frontě čelili i smrticím plynům

Jan Gazdík Jan Gazdík
29. 6. 2018 12:45
U francouzského Darney se 30. června 1918 shromáždilo na 6000 legionářů, aby přísahali věrnost československému státu. Přečtěte si rozhovor s pravnukem tehdejšího legionářského kapitána.
Muži z Čs. obce legionářské pochodují ulicemi Paříže v dobových francouzských uniformách.
Muži z Čs. obce legionářské pochodují ulicemi Paříže v dobových francouzských uniformách. | Foto: Vojtěch Marek

Darney/Praha - Češi si v sobotu připomenou významný den. Několik tisíc československých legionářů střelecké brigády složilo před 100 lety u francouzského městečka Darney vojenskou přísahu do rukou prezidenta Francie Raymonda Poincarého a tajemníka Československé národní rady Edvarda Beneše. A 21. čs. střelecký pluk pak obdržel z rukou Poincarého prapor. Tím Francie jako vůbec první mocnost potvrdila právo Čechů a Slováků na samostatnost a vlastní stát.

Výročí přísahy věrnosti vznikajícímu československému státu si v sobotu připomene premiér Andrej Babiš spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem i slovenským předsedou vlády Peterem Pellegrinim.

Skupině českých legionářů v dobových uniformách bude na oslavách v Darney velet Jiří Charfreitag, pravnuk tehdejšího legionářského kapitána Vratislava Charfreitaga.

"Dědeček bojoval v československých legiích v Rusku, takže je to pro mne velká čest, že mohu uctít památku našich legionářských předků, bez nichž by Československo nevzniklo," popisuje Charfreitag, tajemník projektu Legie 100.

Co přesně se před sto lety na pláních u Darney odehrálo?

Tehdy přísahaly dva nové československé pluky, které se začaly formovat ke konci roku 1917. Hned po přísaze se českoslovenští dobrovolníci zapojili opět do bojů první světové války na západní frontě.

Odkud těch několik tisíc dobrovolníků pocházelo?

Sjížděli se téměř z celého světa. Základ československých legií ve Francii nicméně tvořili legionáři, kteří přijeli severními transporty z Ruska. Doplnili je bývalí čeští a slovenští zajatci ze Srbska či Rumunska. Jen z USA připlulo ve dvaadvaceti transportech 2500 dobrovolníků, a přihlásili se dokonce i ti z Austrálie. Do konce roku 1917 se tak podařilo soustředit 10 tisíc československých dobrovolníků.

Všichni tito muži přísahali tehdy před 100 lety zde u Darney, že se budou po boku Francouzů bít za práva a demokracii francouzské republiky. Ostatně stejně tak jako jejich čeští a slovenští předchůdci z roty Nazdar (jednotka vykrvácela v roce 1915 v bojích u Arrasu, pozn. red.).

Do konce války přitom scházely jen čtyři měsíce.

Že válka skončila v listopadu 1918, to víme dnes my. V červnu téhož roku to ale ani zdaleka ještě nevypadalo na prohru Německa a Rakousko-Uherska. I proto byly ihned po přísaze 21. a 22. československý střelecký pluk poslány na frontu, kde se zapojily do velmi tvrdých střetů.

Ostatně ještě na samém konci války byl z Čechoslováků - především z těch, kteří připluli z USA - zformován střelecký pluk 23. a 24. Bojovalo se i po vzniku Československa.

Hroby čs. legionářů ve Francii

Rota Nazdar
  • Českoslovenští dobrovolníci zanechali ve Francii přes 600 padlých spolubojovníků. V současné době jsou ve Francii soustředěni na dvanácti hřbitovech.
  • Centrální pohřebiště československých vojáků z obou světových válek je v La Targette v departementu Calais. Zde jsou pochováni všichni dobrovolníci roty "Nazdar", padlí v letech 1914-1918, jejichž těla byla nalezena.
  • Padlí Československé střelecké brigády z roku 1918 jsou pochováni v La Targette, Vouziers, Cognacu, Jarnacu, Minaucourtu, La Cheppe, Souain-Perthes, Jonchery, Chalons sur Marne, Fère Champenoise, Pantinu a Cernay.
  • Památník uznání československé národní rady Francií jako prozatímní vlády nového státu byl v roce 1938 vybudován v Darney. Již o dva roky později jej zničili nacisté v době okupace Francie Německem. Nový pomník měl být odhalen v roce 1968. Kvůli vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa se tak stalo až v roce 1978, ale bez oficiálních československých představitelů.
  • Teprve rok 1989 zase umožnil důstojné připomínání památky našich francouzských legionářů. Pietní akty u válečných hrobů a památníků se začaly konat za přítomnosti našich vládních a armádních představitelů, veteránů a širší veřejnosti. Prezident České republiky Václav Havel svým rozkazem ze dne 7. února 2002 stanovil 30. červen Dnem ozbrojených sil České republiky.

(Zdroj: Čs. obec legionářská)

V kterých místech Francie?

Do nejvýznamnějších a velmi tuhých bojů Čechoslováci zasáhli u měst Terron a Vouziers na konci října 1918. Čelili tam dokonce útokům chemických zbraní, jimiž se tehdy v závěru války nijak nešetřilo. První prapor 21. střeleckého pluku, jemuž velel major Otakar Husák, prošel například velmi urputným bojem muže proti muži - se vším, co z takového nemilosrdného střetu vyplývá. 

Po posílení částmi druhého praporu se ale nakonec Čechoslovákům podařilo úspěšně odrážet všechny německé protiútoky až do 30. října, kdy byly naše jednotky vystřídány. Poručík Jaroslav Matička přitom ještě v noci na 29. října s nasazením života rozšiřoval v zákopech zprávu, že se v Čechách uskutečnil převrat a vzniklo samostatné Československo.

Všichni tito muži mohli zůstat v hlubokém zázemí, doma anebo v zajateckých táborech. Proč se vůbec hlásili na frontu i na samém konci první světové války? A bylo jejich pomoci ještě vůbec třeba?

Bylo. Snad to vyplývá i z toho, co jsem již řekl. Až téměř do posledních válečných týdnů nebylo nic rozhodnuto. Němečtí vojevůdci si nepřipouštěli prohru. Velký význam musela mít i morální podpora Čechoslováků. No a Francouzi i díky nám věděli, že v tom nejsou sami.

Tihle Češi a Slováci - tedy i krajani - se zkrátka rozhodli, že budou za samostatné Československo bojovat, i kdyby je to mělo stát život.

Doceňujeme dnes vůbec tyhle naše předky? Jejich odhodlání, odvahu, oběti i vlastenectví?

Ti muži vstupovali do armády neexistujícího státu. Riskovali tím úplně všechno. A pokud by Německo vyhrálo, nemohli se už vrátit domů.

Znovu říkám. Československo mohlo vzniknout jen díky činům legionářů ve Francii, Itálii a Rusku, o něž se mohl budoucí prezident Tomáš Masaryk při vyjednávání se západními mocnostmi opřít. Vlivní západní politici se s ním bavili zejména díky této nezanedbatelné vojenské síle. A tím myslím zejména desetitisícové legie v Rusku, které ovládly celou Sibiř.

Ne náhodou tedy francouzský ministr zahraničních věcí Stéphen Pichon v předvečer přísahy v Darney československým představitelům oznámil, že francouzská vláda uznává Československou národní radu v Paříži za základ československé vlády a uznává nároky československého národa na samostatný stát.

Snad tedy alespoň maličko přispějeme k tomu, aby současníci poznali, jak asi přísaha u Darney před sto lety vypadala a proč to naši předci vůbec dělali.

VIDEO: Česko křižuje legionářský vlak. "Připomíná, že legionáři stáli na začátku československé samostatnosti," říká tajemník projektu Legie 100 Jiří Charfreitag.

Přesná replika legionářského vlaku bude do roku 2020 jezdit po českých kolejích. Podle tajemníka projektu Legie 100 Jiřího Charfreitaga připomene, že legionáři stáli na začátku čs. samostatnosti. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy