Zapomenutí hrdinové. Čeští legionáři před 100 lety prošli jednou z nejhorších epizod světové války

Jan Gazdík Jan Gazdík
11. 11. 2016 13:45
Zapomenutými hrdiny jsou Češi v srbských legiích. Sto let v těchto dnech uplynulo od jejich prvního bojového nasazení u měst Dobrudža, Kokardža či Amzač. Přestože byli jedni z prvních vojáků bojujících za vznik samostatného Československa, ví o nich dnes jen málokdo. O důvod víc, proč si je u příležitosti celosvětového Dne válečných veteránů připomenout. Ten připadá na 11. listopadu, jelikož přesně před 98 lety, v roce 1918, skončila první světová válka.
Jednotka Českosloveneské obce legionářské vzdává v Dobrudži čest padlým hrdinům.
Jednotka Českosloveneské obce legionářské vzdává v Dobrudži čest padlým hrdinům. | Foto: MOČR, Stanislav Pitr - Československá obec legionářská

Dobrudža – "Čeští legionáři v Srbsku? Stovky jich tam za vznik Československa před sto lety bojovaly, trpěly a umíraly. Proto stavíme dnes v Srbsku těmto zapomenutým hrdinům pomníky a náhrobky," říká Pavel Filipek z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany.

Foto: MOČR, Stanislav Pitr - Československá obec legionářská

Spisovatel a expert na období první světové války Dalibor Vácha považuje české legionáře v Srbsku za příkladné vlastence, kteří jako rakousko-uherští vojáci odmítli bojovat proti Srbům a raději vstupovali do jejich jednotek.

"Srbofilství bylo tehdy součástí českého vlastenectví. K Srbům jsme měli nesrovnatelně blíž než k Rusům. Češi to brali dokonce tak, že bojem za Srbsko, na které zaútočilo Rakousko-Uhersko, usilují o samostatnost vlastního národa," vysvětluje Vácha.

V srbských jednotkách bojovala známá legionářská jména jako Sergej Ingr, František Moravec, Radola Gajda, Vojtěch Luža nebo Karel Kutlvašr – pozdější generálové, osobnosti první republiky i protinacistického odboje. První srbskou dobrovolnickou divizi tvořilo v krvavé řeži u Dobrudže 15 tisíc mužů, z toho 426 důstojníků a z nich 115 Čechů, kterých si Srbové pro jejich profesionalitu a velitelské zkušenosti mimořádně cenili.

Srbské pluky se totiž potýkaly s nedostatkem vlastních důstojníků a Srbové vítali zájem českých dobrovolníků. Šlo mnohdy o záložní důstojníky rakousko-uherské armády, ale také příslušníky inteligence. Srbové jim nechali jejich důstojnické hodnosti. Asi 85 českých dobrovolníků I. srbské dobrovolnické divize bylo za statečnost v bojích vyznamenáno srbskými, ruskými a rumunskými vyznamenáními. Přihlásilo se i několik set českých, ale i slovenských dobrovolníků z řad zajatců. Ti už ale většinou narukovali do druhé dobrovolnické divize.

Animace připravovaného pomníku českým legionářům padlým u Dobrudži.
Animace připravovaného pomníku českým legionářům padlým u Dobrudži. | Foto: MOČR, Stanislav Pitr - Československá obec legionářská

Jak připomíná Petr Tolar z Československé obce legionářské, Čechoslováci v srbských dobrovolnických legiích bojovali nejenom za vlastní stát, ale taky na straně tzv. Dohody – tedy proti silám, které rozpoutaly světovou válku. "Na to se někdy zapomíná. Stejně jako na obtížnost rozhodování zajatců, pro které už válka skončila a oni se do ní znovu dobrovolně hlásili. K tomu je potřeba mít motiv, odvahu a sílu," vysvětluje Tolar.

Padly a zmizely tisíce Čechů

O tom, co se právě před sto lety na srbské frontě dělo, vypovídají následující fakta: s ustupujícími srbskými divizemi, které nemohly čelit nesrovnatelně lépe vyzbrojeným a zásobovaným jednotkám protivníka, šlo přes albánské hory i 30 tisíc českých zajatců. Polovina z nich zimní přechod nepřežila. Ze čtvrtmilionové srbské armády a stejného počtu ustupujících civilistů přešla na druhou stranu hor polovina, ze tří zajatců přežil jeden.

Mohyla srbským, chorvatským a slovinským vojákům, kde jsou s velkou pravděpodobností pochováni i čeští  legionáři ze srbských dobrovolnických divizí.
Mohyla srbským, chorvatským a slovinským vojákům, kde jsou s velkou pravděpodobností pochováni i čeští legionáři ze srbských dobrovolnických divizí. | Foto: MOČR, Stanislav Pitr - Československá obec legionářská

"Z vyčerpaných a vyhladovělých lidí se v otřesných podmínkách stávala zvířata, výjimkou nebylo ani lidojedství. V Srbsku ví o této albánské Golgotě málem každé dítě. Na rozdíl od Čechů. Jde o jednu z nejotřesnějších kapitol první světové války," říká šéf zmíněného ministerského odboru pro veterány Eduard Stehlík. Jeho lidé jednali nedávno v Srbsku o vybudování pomníků českým legionářům.

Rodiny českých obětí proto většinou netuší, kde jejich blízcí zahynuli. Obdržely tehdy nanejvýš zprávu, že padli v počátcích války do zajetí a pak zmizeli. "Mnohé Čechy, kteří tohle peklo přežili, potkáme pak v roce 1917 ve francouzských či ruských legiích, kde pokračovali v boji za samostatný stát," dodává Stehlík.

Podporučík Čermák: Padlí kamarádi už neuvidí svobody vlasti

Útok bulharských jednotek (spojence Německa a Rakousko-Uherska) odrážela u srbské Amzače i kulometná četa podporučíka Čermáka. "Pod kulometem, mezi rozmetanými kusy prken, z části zasuta sesypanými stěnami zákopu, leží mrtvola návodčíka, malého Kovačeviče, s rozpáraným životem, vyhřezlé vnitřnosti pomíšeny zkrvavenou hlínou. U kulometu na mrtvole Kovačevičově stojí zbrojíř Agatonovič, který se ještě před chvílí tolik bál. Zaujat střelbou ani nepozoruje mého příchodu, třímá křečovitě spoušť a zvolna posouvá jako starý, zkušený voják otřásající se stroj. Střílí správně. V nastupující řadě nepřátelských střelců se práší dopadem kulí, nepřítel zastavuje postup a uléhá, mizí v kukuřičném poli," vzpomínal na tento boj Čermák.  

Animace připravovaného pomníku českým legionářům padlým u Dobrudži.
Animace připravovaného pomníku českým legionářům padlým u Dobrudži. | Foto: MOČR, Stanislav Pitr - Československá obec legionářská

Tentýž podporučík Čermák si pak po bitvě u Kokardže do deníku poznamenal: "Postupujeme mírným svahem široké stráně, kde se včera odehrávaly poslední boje. Řady mrtvol našich i bulharských bojovníků leží zde dosud nepohřbeny. Jednotlivě i ve skupinách zde leží, jak právě je smrt zastihla, jako němí svědkové zuřivého posledního tažení. Závidíme jim jejich klid. A přece těch našich litujeme v tichém pohnutí, že již neuvidí ovoce vzrostlého z krůpěje jejich krve, že neuvidí svobody vlasti, za kterou vše, i život položili v oběť."

I po sto letech od prvního bojového vystoupení Čechoslováků v srbských legiích se podle Pavla Filipka daří v archivech nacházet jména padlých Čechů u Dobrudže, Kokardže či Amzače: důstojníků Josefa Bartoše, Stanislava Čulíka, Josefa Jindráka, Václava Ždimery nebo Štěpánky Hamlové, dobrovolné lékařské pomocnice československého krajanského hnutí v USA. "Konečně začínáme objevovat a připomínat si naše dlouho opomíjené 'Srbáky'," dodává k tomu badatel Pavel Kuthan.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy