Vzteklí vraždící psi. O tuhle pověst českoslovenští legionáři možná v ruské Samaře konečně přijdou

Jan Gazdík Jan Gazdík
7. 4. 2017 19:15
Sto sedmnáct československých legionářů, kteří padli před téměř sto lety v bojích s bolševiky o ruskou Samaru a jsou tam i pochováni, nalezne konečně svůj klid. Společná česko-ruská mezivládní komise pro péči o válečné hroby se po letech sporů konečně dohodla, že v samarském parku vznikne důstojný pomník československým vojákům.
Čs. legionáři ve svém obrněném vlaku v Rusku.
Čs. legionáři ve svém obrněném vlaku v Rusku. | Foto: VÚA – VHA

Samara (Rusko) - Novou dohodu s Rusy berou Češi po dlouholetém marném vyjednávání jako velký úspěch.

"Je to velké zadostiučinění. Hlavně kvůli těm hrdinům, bez kterých by Československo nevzniklo," netají se z ruské Samary tajemník Československé obce legionářské Milan Mojžíš.

Ten spolu s delegací českého ministerstva obrany vyjednával o umístění pomníku v Samaře s tamními představiteli města už po několikáté.

"V minulých letech vždy bezvýsledně, ale tentokrát to nemohlo dopadnout lépe. Všechny nás výsledek jednání s Rusy velmi překvapil a potěšil. Nepřijížděli jsme totiž s velkými nadějemi," dodává Mojžíš.

Proč najednou samarská radnice změnila dříve až zarputile nenávistný postoj k československým legionářům? Milan Mojžíš zmiňuje skvělé vyjednávání, které vedla náměstkyně českého ministra obrany Alena Netolická.

"Proti ní seděli docela tvrdí chlapíci a ona si dokázala zjednat jejich respekt. Šla si diplomaticky, ale nekompromisně za svým. Zanechala ve mně - a nepochybně i u Rusů - ten nejlepší dojem," líčí Mojžíš ve zkratce průběh čtvrtečního jednání v Samaře.

Zapomeňme na předsudky

Netolická navíc dokázala na svou stranu získat i zástupce náměstka ruského ministra obrany generála Vladimíra Popova.

Podle něj se padlým vojákům dává ve všech civilizovaných zemích čest. Stejně jako třeba v Česku padlým rudoarmějcům z druhé světové války.

O jejich památníky a hroby se i podle Popova Češi starají vzorně.

"Oprosťme se konečně od předsudků," apeloval na vedení ruského města Samara generál Popov. A přiznal, že i po sto letech se v Rusku vždy najde někdo, komu budou českoslovenští legionáři vadit.

"Pomník legionářům bude proto umístěn na takovém místě, které budou monitorovat bezpečnostní kamery," ujistil českou delegaci starosta Samary Oleg Pursov.

Stropnický: konečně posun

Výsledek jednání v Samaře oceňuje i ministr obrany Martin Stropnický:

"Skončilo to celé nad očekávání úspěšně. Ruská strana slíbila, že památník legionářům bude instalován na jaře 2018, tedy symbolicky k 100. výročí vzniku Československa. Bude stát na důstojném místě v parku v centru města a vše zafinancuje ruská strana. Starosta města mně v tomto duchu má zaslat oficiální dopis," říká Stropnický.

Samotný pomník leží po celou dobu složitého vyjednávání o jeho instalaci už sedm let v samarském skladu. Jeho výrobu zaplatilo české ministerstvo obrany (1,1 mil. Kč).

Budou i další legionářské pomníky

Výsledek čtvrtečního jednání Společné česko-ruské mezivládní komise pro péči o válečné hroby je o to cennější, že Češi se s Rusy smluvně dohodli na výstavbě nebo obnově dalších pomníků československým legionářům, které sovětská vláda zlikvidovala.

Na původním místě legionářského pomníku v Samaře byla například v dobách SSSR postavena továrna a pak obchodní centrum.

To by se teď mohlo změnit.

Například v Lipjagách nedaleko ruské Samary vznikne zanedlouho další pomník dvaačtyřiceti legionářům. Stejně jako v ruské Bugulmě i Ufě.

Výsledku česko-ruského jednání přispěla dost možná i výstava, kterou v Samaře nedávno instaloval Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.

"Připomíná československé legie, ale taky společný boj proti nacismu," vysvětluje Jakl.

Češi tak možná přijdou v ruské Samaře o nelichotivou pověst vzteklých vraždících psů.

Samarští bojovali s Čechoslováky za demokratické Rusko

Dlouholetý odpor obyvatel ruské Samary k čs. legionářům je podle historika Dalibora Váchy plný absurdit.

Samara totiž před sto lety platila za centrum protibolševické opozice.

Když ji v roce 1918 Čechoslováci od bolševiků osvobodili, setkali se s nadšeným přijetím lidí. Rusové je vítali jako své osvoboditele od sovětského útlaku.

Už před legionářským dobytím Samary se ale místní obyvatelé proti sovětské vládě bouřili. Šestého června zaútočili na místní věznici, aby osvobodili politické vězně.

Z místních mužů se tehdy okamžitě zformovala dobrovolná samarská armáda, připravená bojovat proti bolševikům po boku Čechoslováků za demokratické Rusko.

Příčinou dlouholeté a zakořeněné nenávisti k čs. legiím může být podle historika Váchy i fakt, že v bitvě u Lipjag, která boji o Samaru předcházela, stálo proti šestnácti stovkám legionářů 4000 dobře vyzbrojených rudoarmějců.

Sověti ale utrpěli krutou porážku: 1500 mrtvých a přes 2000 zajatých. V močálech se pak utopilo anebo bylo postříleno dalších 300 rudoarmějců.

Čechoslováci měli přitom na své straně pouze 30 mrtvých a 89 raněných. Získali navíc veškerou výzbroj a vybavení poražených.

"Izolovaní Čechoslováci bojovali o život. Jejich zoufalství se ale změnilo v až neuvěřitelné projevy hrdinství. A protože se často stávali oběťmi těžko popsatelných krutostí a mučení bolševiků, opláceli jim nemilosrdně - třeba v těch močálech - stejnou mincí," říká Vácha.

Krutostmi se ale na bolševické straně vyznačovali hlavně tzv. interbrigadisté - vojáci ze zahraničí, zvlášť z Maďarska nebo Německa.

Zajaté Rusy proto legionáři většinou časem propouštěli, ale například Maďary v bolševických uniformách bez milosti stříleli.

Cesta československých legií na východ byla po jejich vítězství u Lipjag a Samary volná.

Úspěch legionářů na Transsibiřské magistrále úplně zastavil dohodnutou přepravu německých a rakousko-uherských zajatců na západní frontu.

Několik set tisíc zajatců tak nikdy neposílilo na Paříž útočící německé sbory. Tato skutečnost taky uspíšila definitivní konec první světové války.

Přesná replika legionářského vlaku bude do roku 2020 jezdit po českých kolejích. Podle tajemníka projektu Legie 100 Jiřího Charfreitaga připomene, že legionáři stáli na začátku čs. samostatnosti. | Video: DVTV

 

 

Právě se děje

před 9 minutami

Ostravské letiště zprovozní v dubnu linku do Kyjeva, letenka vyjde na necelých 700 korun

Z ostravského letiště v Mošnově začne od 26. dubna létat pravidelná linka do Kyjeva na Ukrajině. Bude létat třikrát týdně, v pondělí, středu a pátek. Provozovat ji bude společnost SkyUP Airlines. V úterý to v tiskové zprávě oznámila společnost Letiště Ostrava. Na lince se budou střídat letouny Boeing B737-800 a Boeing B737-700 s kapacitou 189 a 149 míst. "Jednosměrné letenky jsou v prodeji za cenu od 26 eur (zhruba 680 korun)," uvedlo letiště, které patří Moravskoslezskému kraji.

Obchodní ředitel Letiště Ostrava Stanislav Bujnovský uvedl, že čeští cestující mohou linku využívat k turistice, zatímco opačným směrem bude sloužit hlavně pro dopravu ukrajinských zaměstnanců a jejich rodin do Moravskoslezského, ale také Olomouckého a slovenského Žilinského kraje.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 23 minutami

Uzemněné Boeingy MAX příští týden zřejmě dostanou v Evropě povolení k provozu

Letadla Boeing 737 MAX zřejmě už příští týden dostanou povolení k obnově komerčního provozu na území Evropské unie. V úterý to řekl šéf Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) Patrick Ky. Právě tento úřad o povolení rozhoduje. Letadla nesměla do vzduchu po dvou tragických nehodách, které odhalily softwarovou chybu. Ve Spojených státech a v některých dalších zemích už Boeing povolení k obnově provozu těchto strojů dostal.

Ky uvedl, že stroje 737 MAX budou moci létat, pokud budou splňovat podmínky EASA a jeho piloti absolvují výcvik. Jednou ze změn, kterou si unijní regulátor vnutil, je nová certifikace stabilizačního systému MCAS. U něj se zjistilo, že patrně sehrál klíčovou úlohu při tragických nehodách.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

AC sází na veterány. Zlatana doplní Mandžukič

Vedoucí celek italské fotbalové ligy AC Milán potvrdil příchod útočníka Maria Mandžukiče. Čtyřiatřicetiletý vicemistr světa z roku 2018 s klubem podepsal smlouvu do konce sezony a součástí dohody je i opce pro následující ročník.

Mandžukič působil poslední rok v katarském Duhajlu. Předtím strávil čtyři a půl roku v Juventusu, za který v soutěžních zápasech nastřílel 44 branek, čtyřikrát s ním vyhrál ligu a třikrát národní pohár. Za sebou má také angažmá v Dinamu Záhřeb, Wolfsburgu, Atléticu Madrid a Bayernu Mnichov, se kterým v roce 2013 ovládl i Ligu mistrů.

V týmu AC Milán, který vede Serii A o tři body před městským rivalem Interem, se Mandžukič potká s jiným zkušeným útočníkem Zlatanem Ibrahimovicem. Devětatřicetiletý Švéd patří s dvanácti góly mezi nejlepší střelce dosavadního průběhu Serie A.

Další zprávy