Deset let bez Matky Terezy. Přijde svatořečení?

lem
5. 9. 2007 15:20
Řeholnice z Kalkaty má i kritiky Uvnitř: GALERIE

Kalkata - Na Matku Terezu Kalkata nikdy nezapomene. Deset let po její smrti se ulice města zaplnily davy věřících z celého světa. V rukou nechyběly svíčky, na rtech modlitby.

Když 5. září 1997 droboučká řeholnice zemřela, v Indii byl vyhlášen státní smutek. Do kostela sv. Tomáše se s albánskou misionářkou a držitelkou Nobelovy ceny míru z roku 1979 přišly rozloučit staticíce lidí. 

Kdy přijde zázrak a kanonizace?

Za své činy a zázračné uzdravení indické ženy byla blahořečena pouhých šest let po své smrti v roce 2003. Její následovníci a příznivci nyní žádají kanonizaci.

"Očekáváme, že bude brzy prohlášena za svatou, protože žila jako světice a žije tak nadále v nebi," prohlásil jeden z věřících. "Světci nejsou svatí sami pro sebe, ale pro druhé, pro církev, pro lidstvo," dodal.

V nové knize sestavené z Tereziných dosud nezveřejněných dopisů a nazvané Matka Tereza: Přijď a buď mým světlem se ale poprvé veřejně objevují její pochyby o víře a krocích církve, což může celý proces prohlášení za svatou zpomalit.

Papež Benedikt XVI. ve své nedělní řeči o utrpení Matky Terezy přesto prohlásil, že "mlčení Boha" není ničím neobvyklým. Pokud Bůh promluví, svatořečení nic nezabrání. Ani pochybnosti o víře samotné.

Existují i kritici

I Matka Tereza má však své odpůrce.

V roce 1996 se v kinech objevil film s provokativním názvem "Matka Tereza: Anděl pekla", v němž je řeholnice obviňována ze solidarity s diktátorskými režimy, kterým měla dovolovat, aby si za příspěvky na její útulky kupovaly popularitu a úctu celého světa.

O něco později vydal knihu o životě albánské jeptišky Christopher Hitchens. Kritizuje v ní nedostatečnou lékařskou péči o nemocné a umírající, snahy Matky Terezy získávat své pacienty pro křesťanskou víru či její odmítání potratů a antikoncepce.

Asketický život

Matka Tereza, vlastním jménem Agnes Gonxha Bojaxhiu, odjela do Indie již ve svých devatenácti letech. Kalkatský řeholní řád nazvaný Misionářky milosrdenství založila jeden rok po skončení války. Za další čtyři roky Vatikán existenci "asketického" řádu uznal.

V dnešní době nepřesahuje počet jeho členek tři tisíce. Ženy vstávají brzy ráno, modlí se, nevlastní žádný majetek a vedou asketický život bez nejmenšího pohodlí a zábavy. Pracují v nemocnicích a starají se o umírající a opuštěné děti.

 

Právě se děje

Další zprávy