V pondělí bezpečně a bez zastavení proplula do ukrajinských vod izraelská loď Ams1. Podle deníku Jerusalem Post nad ní ve vzduchu patroloval americký letoun Poseidon P-8, který nese protilodní a protiponorkové střely.
Ams1 pak následovala na trase do ukrajinských vod další dvě plavidla, Sahin2 a Yilmaz Kaptan. První plula pod řeckou vlajkou, druhá pod tureckou. Podle monitorovací skupiny OSINT míří stejným směrem další tři lodě, všechny s tureckou posádkou.
Rusko tedy zatím nepřistoupilo k totální blokádě přístavů, které kontroluje vláda v Kyjevě a ve kterých se nakládalo na export ukrajinské obilí. Moskva 17. července neprodloužila dohodu o vývozu ukrajinského obilí, kterou zprostředkovalo Turecko. Dva dny poté mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že všechna plavidla plující do přístavů pod kontrolou Kyjeva bude Rusko považovat za "účastníky válečného konfliktu".
Kreml varoval, že lodě plující do ukrajinských přístavů se mohou stát vojenskými cíli. To znamená, že ruské námořnictvo si vyhrazuje právo je zastavit jakýmikoliv prostředky. "Ukazuje se, že Rusko buď nemůže, nebo nechce zastavovat a prohlížet proplouvající lodě," soudí americký Institut pro studium války (ISW).
Ukrajinský server Euromaidan Press uvádí s odvoláním na zdroje z ministerstva obrany v Kyjevě, že Rusové zřejmě mají obavy vysílat svá vojenská plavidla do blízkosti ukrajinského pobřeží. 25. července na jedno z nich zaútočily dva ukrajinské takzvané vodní drony, ve skutečnosti vodní skútry upravené tak, aby je bylo možné ovládat na dálku.
Při tomto úderu Ukrajinci zasáhli a poškodili ruskou vojenskou loď Sergej Krotov, která hlídkovala v Černém moři 370 kilometrů západně od Sevastopolu. Všem ruským plavidlům v této oblasti tak hrozí nebezpečí.
Mezitím i státy, které jsou ve válce neutrální, a přitom si chtějí s Ruskem zachovat dobré vztahy, vyzvaly Kreml k otevření Černého moře lodní dopravě a k návratu k dohodě o exportu ukrajinského obilí. Učinili tak například egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa nebo předseda Africké unie Músa Fakí Mahamát.
Ruská zdrženlivost ohledně zastavování nákladních plavidel tak může být způsobena jak bezpečnostními, tak diplomatickými ohledy. Ani jedno z toho se však netýká pokusů udeřit na ukrajinské exportní kapacity v přístavech. Ve středu Rusové poprvé zasáhli přístav Izmajil, který se nachází blízko hranice s Rumunskem v deltě Dunaje.
Právě vývoz obilí přes Rumunsko do přístavů v Chorvatsku je jednou z alternativ, kterou Ukrajina zvažuje v případě, že se Moskva k obilné dohodě nevrátí. Tento týden o tom jednal v Záhřebu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, Chorvatsko je možné spolupráci a pomoci Ukrajincům nakloněno.
Kvůli zhroucení obilné dohody ukrajinský vývoz obilí v červenci poklesl o 40 procent oproti červnu, uvedla ve své analýze agentura Reuters. Ve středu telefonoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan do Kremlu Vladimiru Putinovi a vyzval ho, aby se k dohodě o exportu ukrajinského obili vrátil. Putin mu podle ruské tiskové agentury Tass vyjmenoval důvody, proč Moskva dohodu neprodloužila. Jedním z důvodů je, že nebyly splněny ruské požadavky ohledně zmírnění sankcí na vývoz ruského obilí a hnojiv.
