Americká Demokratická strana si zvolila do svého čela bývalého ministra práce z vlády Baracka Obamy Toma Pereze. Nový předseda musí oživit a vést do nových bojů stranu, která během osmi let Obamova vládnutí výrazně oslabila a loni v listopadu zažila těžké volební porážky na všech úrovních.
Perez v souboji o funkci předsedy Demokratického národního výboru (DNC) porazil až ve druhém kole kongresmana za stát Minnesota Keitha Ellisona, který je prvním muslimem zvoleným do Sněmovny reprezentantů.
O novém šéfovi strany rozhodly v Atlantě stovky stranických lídrů z jednotlivých států, sponzorů a aktivistů, kteří tvoří DNC. Bylo to jedno z nejbojovnějších hlasování o šéfa demokratů za řadu desetiletí, napsala agentura Reuters.
Perez před hlasováním podle agentury AP řekl, že demokraté zažívají "krizi důvěry" a hrozí jim ztráta významu. Slíbil, že je povede do boje proti prezidentu Donaldu Trumpovi a "pravicovým republikánům".
Volební souboj připomínal bojovné demokratické prezidentské primárky, v nichž o nominaci strany soupeřily Hillary Clintonová s levicovým senátorem Berniem Sandersem. Perez šel do boje na Obamovo naléhání, odmítá ale nálepku reprezentanta "establishmentu", která loni v očích levice podkopávala prezidentskou kampaň Clintonové.
Podle Ellisona, kterého podporoval právě Sanders, začala být strana za Obamovy vlády příliš bojácná, stala se ztělesněním statu quo a ztratila kontakt s příliš mnoha voliči, protože opustila pracující.
Nový předseda by měl zkonsolidovat demokraty, kteří se po volební katastrofě omezují na radikální odmítání jakýchkoli návrhů a kroků republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Oba favorité vedle útočné protitrumpovské rétoriky navrhovali přebudovat stranu od základů, tedy od úrovně míst a států. Podle AP tím přiznali, že stranické struktury se za Obamy rozpadly.
Demokraté, kteří v roce 2008 získali Bílý dům i celý Kongres, začali všeobecně ztrácet hned v prvních kongresových volbách po Obamově zvolení. Loni v listopadu jejich krize vyvrcholila a kromě funkce prezidenta ztratili obě komory Kongresu, zatímco republikáni ovládli dvě třetiny zákonodárných i výkonných orgánů jednotlivých států.
