Důvodem je velmi rychle se šířící koronavirová varianta omikron, která je výrazně nakažlivější než její předchůdci. Právě pohled do Dánska přitom nabízí spolehlivý obrázek o vývoji situace: země patří mezi světové premianty v testování a také sekvenování, tedy laboratorním rozklíčování genetické podoby viru. To umožňuje odhalit, jak rychle se daná varianta covidu šíří.
Analýza nabízí znepokojivé výsledky. Dánské úřady v posledních dnech zaznamenávají zdaleka nejvyšší denní počty infekcí za celou dobu pandemie, minulý týden to bylo v bezmála šestimilionové zemi i přes 11 tisíc nově nakažených za 24 hodin. Zcela proočkováno je tu přitom 82 procent populace, což je o 20 procentních bodů více než v Česku.
"Přetíží to nemocnice. Vůbec o tom nepochybuji," předvídá epidemioložka Grove Krauseová v rozhovoru pro list Washington Post. Chování omikronu přirovnává k záplavové vlně, vakcíny pak popisuje jako protipovodňovou bariéru sestávající ze dvou zdí. První z nich má za úkol zabránit přenosu nákazy mezi lidmi (a tedy udržet počet nově nakažených na hodnotách zvládnutelných zdravotnickým systémem), druhá pak chrání před vážným průběhem nemoci covid-19 a možným úmrtím. Ani jedna ze zdí ale není zcela nepropustná. Grove Krauseová přitom upozorňuje, že první "bariéru" omikron prakticky zboural. Stále však není jasné, zda tato varianta, poprvé zachycená v Jihoafrické republice, způsobuje závažnější průběh onemocnění než dřívější verze koronaviru.
Její vysvětlení podporuje přibývající počet laboratorních studií z celého světa. Vyplývá z nich, že jen dvě mRNA vakcíny, používané i v Česku, tedy Pfizer a Moderna, poskytují při kontaktu s omikronem relativně spolehlivou ochranu před vážnou nemocí. Když jsou však posílené třetí dávkou, tak i před nákazou. Imunita proti omikronu ale není tak silná jako vůči dřívějším variantám koronaviru. Očkování od výrobce Johnson & Johnson nebo vakcíny z Číny a Ruska před nákazou původem z Jižní Afriky prakticky neochrání, AstraZeneca pak jen velmi slabě, naznačují předběžné analýzy.
V Dánsku dostala většina populace jednu z účinnějších mRNA vakcín a pětina obyvatel už stihla posilovací třetí dávku. V Česku je podíl vydaných injekcí AstraZeneca nebo Johnson & Johnson vyšší, třetí dávku tu má jen necelých 17 procent obyvatel.
Jak může omikron proměnit dynamiku pandemie, rovněž naznačují dánské modely. Zdejší nemocnice se za poslední bezmála dva roky nikdy nemusely v jednu chvíli starat o víc než tisíc pacientů s koronavirem. Podle aktuálních umírněných scénářů by jich v lednu mohlo potřebovat hospitalizaci až 500 denně.
Pravidla hry se rychle mění
Dánská vláda v reakci na šíření covidu rozhodla o uzavření divadel a kin, omezení kapacity obchodů a nákupních center, restaurace a bary budou muset zavřít v jedenáct hodin večer. "Pravidla hry se změnila rekordně rychle," okomentovala rozhodnutí premiérka Mette Frederiksenová. "Doufám, že budeme příjemně překvapeni a že (omikron) nebude tak nebezpečný," okomentoval rozhodnutí Søren Brostrøm, šéf Dánského národního úřadu pro zdraví. "Prostě si to ale nemůžeme dovolit předpokládat. Mohlo by to být i naopak," dodal.
Dánská data nyní potvrzují další z předběžných předpokladů zdravotníků a vědců z Jihoafrické republiky, kteří omikron poprvé odhalili a popsali, že hospitalizaci potřebuje menší podíl nakažených, než tomu bylo u předchozí varianty delta. Není to ale nezbytně proto, že by virus byl méně "škodlivý", takové důkazy Dánové nemají. Příčinou může být statistika - zdejší laboratoře dokážou zachytit i infekci mezi mladšími lidmi, kteří mají většinou mírnější nebo i žádné příznaky. Vědci ze serologického institutu v Kodani si proto myslí, že aktuální situace v Dánsku je buď předpovědí, co v dalších zemích nastane se zpožděním, nebo že se jedná o kompletní obrázek, který laboratoře v jiných zemích vykreslit neumí.
Počet nakažených omikronem v Dánsku se podle odhadů každý den zdvojnásobí. Sajid Javid, ministr zdravotnictví Velké Británie, která má rovněž robustní laboratorní dohled, hovořil minulý týden o 200 tisících případech omikronu denně, což je mnohonásobně více, než oficiálně vykazují ostrovní úřady. Česko má nyní oficiálně deset laboratorně potvrzených případů výskytu nové varianty, ve skutečnosti je jich ale mnohem více, možná i několik tisíc. Zdejší úřady ve srovnání s Dánskem i většinou dalších států Evropské unie prakticky nesekvenují.
"Lze čekat, že i v Česku bude většina nákaz mít mírnější průběh, což ale bohužel při velmi rychlém šíření nijak nevylučuje v absolutních číslech vysoký počet vážných průběhů v krátkém čase a extrémní zatížení zdravotnictví," varují experti z nezávislé odborné skupiny MeSES. Česká vláda zatím žádná preventivní opatření neoznámila, naopak Norsko, Irsko nebo Portugalsko kvůli omikronu zpřísňují, ačkoliv všechny naočkovaly víc než 70 procent obyvatel, Portugalci dokonce 82 procent. Nizozemsko s proočkovaností téměř 70 procent populace naopak zavádí přísnou uzávěru.
Co (ne)víme o omikronu
- Šíří se rychleji, v Evropě nejspíš převládne v lednu nebo únoru.
- V Jihoafrické republice se šíří v "promořené" populaci a nejspíš dokáže překonat imunitu získanou proděláním covidu-19.
- Podle britských dat klesá ochrana proti nákaze omikronem získaná dvěma dávkami vakcíny Pfizer po pěti měsících na přibližně 35 procent.
- Je pravděpodobné, že imunita získaná proděláním nemoci nebo očkováním částečně ochrání před vážným průběhem a hospitalizací.
- Proti omikronu nezabírá léčba v Česku nyní dostupnými monoklonálními protilátkami, naopak léky molnupinavir, paxlovid a remdesivir ano.
Zdroj: stanovisko MeSES z 15. prosince 2021
