Puttgarden - Původně to měl být dvoupodlažní most zavešený na 270 metrů vysokých pilířích.
Nakonec se ale dánská vláda rozhodla, že dopravní spojení přes osmnáct kilometrů dlouhou Fehmarnskou úžinu, která odděluje ostrov Lolland od Německa, zajistí tunel probíhající po mořském dně.
Vyhověla tím zčásti námitkám vzneseným ekology, především ale zajistila mnohem větší objem prací místním stavebním firmám, než jaký by se nabízel v případě stavby mostu. Projekt, který právě schválilo sedm z osmi parlamentních frakcí v kodaňském Folketingu, má být zahájen za tři roky a s jeho dokončením se počítá v roce 2020.
"Stavbu tunelu poženeme vpřed maximálním možným tempem," přivítal rozhodnutí parlamentu dánský ministr dopravy Hans Christian Schmidt.
Jeho vláda nepředpokládá, že by realizaci stavby dokázala ještě na poslední chvíli zablokovat občanská sdružení ze Šlesvicka-Holštýnska, která se proti dopravnímu spojení přes Fehmarnskou úžinu, zajišťovanou nyní trajekty, staví od samého začátku.
Obyvatelé ostrova Fehmarn se obávají, že projekt bude mít dalekosáhlý dopad na životní prostředí a tamní turistický průmysl.
Tři tubusy
Nejdelší ponořený tunel na světě, tvořený dvě stě metrů dlouhými segmenty, jež budou na místo určení odvlečeny remorkery, následně potopeny a na mořském dně spojeny dohromady, má stát 5,1 miliardy eur. Na základě mezistátní smlouvy z roku 2008 bude veškeré náklady na jeho výstavbu hradit Dánsko.
"Dvě stě metrů dlouhé a 75 tisíc tun těžké části tunelu se vyrobí v nejbližších přístavech," vysvětluje rozhodnutí dánské vlády, vedené snahou zvýšit v jižní části Ollandu zaměstnanost, Schmidt.
Tunel bude tvořen třemi tubusy, ve dvou bude probíhat dvouproudá dálnice, ve třetím dvoukolejná železnice.
"Tím, že se postaví tunel, odpadne většina ekologických rizik, negativní dopad celého projektu ale nezmizí," řekl deníku Spiegel on-line mluvčí občanských sdružení z přístavního města Lübeck Peter Ninnenmann.
Mezi Lübeckem a fehmarnským Puttgardenem má být totiž na německé straně vybudováno návazné 90 kilometrů dlouhé dopravní spojení. Tedy dvouproudá dálnice a železniční koridor. Německo přijde asi na půldruhé miliardy eur.
Obří projekty
Pomocí jiné obří stavby, 7,7 km dlouhého mostu přes Öresundskou úžinu, se Dánsko v roce 2000 napojilo na dálniční síť ve Švédsku. Osmnáct kilometrů dlouhý most spojuje zase dánské ostrovy Fünen a Seeland, a tím i východ a západ země.
Odpůrci podobných staveb poukazují nejenom na dalekosáhlé dopady na životní prostředí, ale také na přílišnou hlučnost nového dopravního spojení a celkové neúměrné zatížení okolní krajiny. Místnímu obyvatelstvu dělá starosti zejména plánovaný nárůst nákladní vlakové dopravy mezi Lübeckem a Puttgardenem.
Ekologové se obávají, že tak jako v případě jiných gigantických projektů zmizí z Fehmarnské úžiny řada mořských živočichů, které zaplaší hluk a bahno zvířené z mořského dna stavebními pracemi.
Zájem o stavbu tunelu je na straně Dánska pochopitelný. Pětinu své obchodní výměny realizuje právě s Německem a věří, že se tento podíl ještě zvýší.
