Co vědí lidé ve světě o srpnu 1968? Přirovnávají ho k Mexiku a pletou si Československo s Maďarskem

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 22. 8. 2016 9:51
Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) chtějí přispět projektem Socialism Realised k větším znalostem evropských studentů o událostech v Československu, včetně srpna 1968. Například Dubčeka zná málokdo, ale nejde o to, znát jména, říká historička Karina Hoření.
Foto: Boris Šmeljov

Praha – Pro Čechy a Slováky znamená rok 1968 hlavně příjezd tanků a okupaci, v západní Evropě a Spojených státech si ale lidé vybavují spíše studentské pouliční protesty nebo válku ve Vietnamu.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) proto vypracoval projekt a webovou stránku Socialism Realised. Life in Communist Czechoslovakia 1948-1989, jehož cílem je rozšířit v zahraničí povědomí o komunistických režimech ve východní Evropě.

Srpen 1968 v tom podle jedné z autorek projektu Kariny Hoření hraje důležitou roli.

"Dělali jsme výzkum zahraničních učebnic, a pokud se v nich Československo vyskytuje, je to hlavně rok 1968 a pražské jaro," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Jak ale upozorňuje její kolega z ústavu, historik Čeněk Pýcha, v některých učebnicích se najdou pro Čecha překvapivé věci.

"Například americká syntéza světových dějin Voyages in World History české země nebo Československo moc nezmiňuje. Ale píše o pražském jaru ve spojitosti se studentským hnutím v roce 1968, ale také se studentským hnutím v Mexiku. Tedy kontext, ve kterém my neuvažujeme. Na druhé straně zase co my v Česku víme o událostech v Mexiku v roce 1968?" říká Pýcha.

Na začátku října 1968 tehdy mexická policie a armáda zabila při zásahu proti studentům a dalším demonstrantům stovky lidí, a to jen několik dní před začátkem olympijských her v Mexico City. Kniha hovoří o Československu jako jedné ze zemí, ve které bujely studentské protesty.

V učebnicích v němčině informace o pražském jaru často doprovází „ikonická“ fotografie Ladislava Bielika z Bratislavy z 21. srpna. Je na ní muž, který u budovy Univerzity Komenského stojí před hlavní sovětského tanku a nastavuje odhalenou hruď.

Historici ÚSTR v rámci projektu diskutují s různými skupinami zahraničních studentů, kteří do Česka přijíždějí. "Studenti ze Španělska nebo Francie si samozřejmě pletou fotografie z Československa 1968 nebo Maďarska 1956. Ale to musíme chápat, že to je pro ně těžké rozlišit,“ uvádí Hoření.

Podle Pýchy ale například Španělé zkušenost z totalitního režimu vnímají. "Jsou tam některé společné věci, přestože ve Španělsku se frankistická diktatura od té v Československu velmi lišila. Španělé vědí, co je vyrovnávat se s minulostí, s traumaty dědictví totalitního režimu,“ říká Čeněk Pýcha.

Podle něj je smyslem projektu Socialism Realised napomoci tomu, aby se dějiny bývalého východního bloku více staly integrální součástí dějin Evropy.

"Pokud se bavíme o vnímání nějaké společné evropské historie nebo řekněme historie Evropské unie, tak je to spíše historie západní Evropy a východní blok je někde mimo,“ domnívá se historik.

Podle Kariny Hoření nejde ani tak o to, aby studenti ve světě znali konkrétní jména a chronologický přehled událostí, ale aby měli povědomí o tom, co se na východě Evropy dělo a že se Sovětský svaz pokoušel držet země pod svojí kontrolou násilím. Učitelé na Západě už neučí dějiny jako faktografický, chronologický přehled. "Snažíme se jim poskytnout historické ukázky, které studenti mohou analyzovat," dodává.

Například jméno Alexander Dubček mnoha lidem v Evropě moc neříká. "Prezentovali jsme to na evropské konferenci Asociace historického vzdělávání, kde jsou učitelé z evropských zemí, a ti vědí, kdo je Dubček. Ale asi většinou nemyslí, že jejich žáci by si měli zapamatovat toto jméno,“ říká historička.

Mustafa Džemilev, vůdce krymských Tatarů, se staví proti poslednímu vývoji na Krymu. Proč se nesmí vrátit do své rodné země? A proč protestoval proti invazi vojsk do Československa v roce 1968? | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 34 minutami

V kádru Běloruska pro MS je Šarangovič z New Jersey, Andrej Kosticyn chybí

Útočník Jegor Šarangovič z New Jersey je hlavní hvězdou sedmadvacetičlenné nominace hokejistů Běloruska na mistrovství světa. Vedle jediné posily z NHL jsou v kádru také tři naturalizovaní Kanaďané a dva Američané. Chybí útočník Andrej Kosticyn z Pardubic, který se v přípravě na šampionát zranil.

Nominace hokejistů Běloruska na mistrovství světa v Rize (21. května - 6. června):

Brankáři: Alexej Kolosov, Danny Taylor (oba Dinamo Minsk/KHL), Konstantin Šostak (Čerepovec/KHL),

obránci: Stěpan Falkovskij, Vladislav Jerjomenko, Ilja Solovjov, Ilja Šinkevič, Dmitrij Znacharenko (všichni Dinamo Minsk/KHL), Dmitrij Koronov, Jevgenij Lisovec (oba Ufa/KHL), Andrej Antonov (Junosť Minsk), Nick Bailen (Čeljabinsk/KHL), Kristian Chenkel (Kazaň/KHL),

útočníci: Arťom Děmkov, Francis Paré, Shane Prince (všichni Dinamo Minsk/KHL), Sergej Drozd, Stanislav Lopačuk, Michail Stefanovič (Junosť Minsk), German Něstěrov (Gomel), Andrej Bělevič (Nižnij Novgorod/KHL), Vladislav Kodola (Čerepovec/KHL), Nikita Komarov (Omsk/KHL), Sergej Kosticyn (Bratislava Capitals/ICEHL), Geoff Platt (Ufa/KHL), Jegor Šarangovič (New Jersey/KHL), Danila Klimovič (Zubři Minsk).

před 58 minutami

AT&T v mnohamiliardové transakci spojí mediální součást s firmou Discovery

Americká telekomunikační společnost AT&T spojí svou rozsáhlou mediální součást s firmou Discovery. Vznikne tak samostatný mediální podnik, jenž bude schopen konkurovat i firmám Netflix a Walt Disney.

AT&T podle odhody získá asi 43 miliard USD (901,5 miliardy Kč) a její akcionáři budou mít v nově sloučené skupině většinový podíl, uvedla agentura Reuters.

Další zprávy