Už od roku 1947 skupina vědců každý rok zveřejňuje čas na "hodinách" ukazujících, jak blízko je lidstvo podle nich soudnému dni - tedy okamžiku sebedestrukce. Za uplynulé desítky let se ručička na hodinách posunula v 25 případech, a to buď blíže k půlnoci, nebo dále, kdy překročení čísla 12 a vstup do dalšího dne znamená začátek apokalypsy. Od roku 2023 lze na číselníku vyčíst čas 90 sekund před půlnocí, jsou tedy soudnému dni vůbec nejblíže.
Blízkostí soudnému dni vědci vysvětlují eskalaci napětí ve světě, a to zejména v Evropě, kde se do agresivní války proti Ukrajině pustilo Rusko, tedy jaderná velmoc. Pesimismus pak přidávají také klimatické změny a s nimi spojené extrémní počasí. S nástupem nových jazykových modelů se přidaly i katastrofické scénáře spojené s umělou inteligencí.
Hospodářské noviny
Tento článek vyšel v Hospodářských novinách. Předplatit si je můžete zde.
V takto popsaném světě se hodí mít plán B, kam utéct, když začne jít do tuhého. Šéf Mety Mark Zuckerberg tak například sází na stavbu rozsáhlého sídla s podzemními kryty na havajském ostrově Kauai. Komplex o rozloze 5,5 kilometru čtverečních (pro srovnání Monako se rozkládá na dvou kilometrech čtverečních) je obehnaný dvoumetrovými zdmi, které chrání strážci jezdící na čtyřkolkách, jak popsal americký server Wired.
Zakladatel Facebooku není jediným miliardářem, který na Havaji staví obří sídlo. Televizní producentka a nejbohatší Afroameričanka Oprah Winfreyová na jiném ostrově Maui vlastní pozemky o celkové rozloze přes 0,65 kilometru čtverečních. Spoluzakladatel technologické společnosti Oracle Larry Ellison vlastní téměř celý havajský ostrov Lanai.
Generální ředitel OpenAI Sam Altman by v případě nouze se spoluzakladatelem PayPalu Peterem Thielem zamířili na Nový Zéland. Ne všichni ale hledají nutně kryt na odlehlých ostrovech. Šéf Amazonu Jeff Bezos sází na ostrov Indian Creek, jenž je součástí Miami. Jaké jsou tedy motivace všech vyjmenovaných? Jsou přesvědčení, že apokalypsa je za rohem? Nebo může být vysvětlením, že mají zkrátka tolik peněz, že budování bunkru je v jejich případě logický krok?
Podle serveru The Conversation, na němž publikují vědci z celého světa, je nejpravděpodobnější právě možnost, že bohatí lidé jsou zkrátka hodně bohatí. Zmíněná sídla jsou honosná, ale i v případě Zuckerbergova komplexu, jehož cena se odhaduje na 400 milionů dolarů, jde v podstatě o drobné. V měřítku se Zuckerbergovým bohatstvím by to bylo, jako by česká domácnost se jměním ve výši 10 milionů korun investovala do bunkru 20 tisíc korun.
V takovém měřítku je pak snaha bohatých lidí budovat bunkry pochopitelná, neboť nejde o nic jiného než o investice se snahou diverzifikovat a ochránit se před potenciálními riziky. Výzkumníky ve zmíněném textu spíše zaujalo, že zmíněné bunkry jsou ve skutečnosti součástí zcela soběstačných ekosystémů, v nichž půdu, zemědělství, zastavěné prostředí a pracovní sílu kontroluje a řídí jediná osoba - připomínající středověkého feudála.
Mezi miliardáři se podle autorů textu "spíše objevuje přesvědčení, že přežití nezávisí (jen) na tom, zda se schováme v železobetonové díře v zemi, ale (také) na tom, zda si vytvoříme a budeme ovládat vlastní ekosystém". Na stavbu luxusních bunkrů se zaměřuje ve světě několik společností, kdy mezi nejznámější patří původem česká firma Oppidum. Stojí například za stavbou luxusního protiatomového bunkru kousek od Prahy. Ve své standardní nabídce má komplexy, jejichž cenovka začíná zhruba na 190 milionech korun.
Stavby bunkrů bohatými lidmi budou vzbuzovat zájem veřejnosti i nadále, jak napovídá i průzkum mezi Američany. Vychází z něj, že 74 milionů z nich (tedy zhruba 29 procent) se připravuje pro případ katastrofy. Nejčastěji hromadí jídlo, vodu, toaletní papír a léky. Nejaktivnější v přípravách je pak nejmladší generace Z, narozená na přelomu milénia. Její zástupci se chystají na možnou pohromu ve 40 procentech případů.
