Na Abramoviče sice také dopadly mezinárodní sankce, přijaté po invazi na Ukrajinu proti ruským oligarchům blízkým Kremlu, ale podle britského deníku The Guardian ho ke zprostředkování mírových rozhovorů předurčují i dobré kontakty v Kyjevě. Patřil k málu ruských podnikatelů, kteří zvažovali investovat na Ukrajině. Podle listu zařídil kontakty mezi Zelenským a Abramovičem prezidentův poradce Alexandr Rodňanskyj. Jeho otec, filmový producent, je dlouholetým přítelem Abramoviče.
Oligarchovi jsou tedy ochotní naslouchat Putin i Zelenskyj. Není ale zatím jasné, nakolik se Abramovič skutečně zasloužil o nějaký pokrok v rozhovorech.
Ty se naposledy konaly tento týden v Istanbulu, kde zástupci Moskvy převzali od Ukrajinců konkrétní návrhy.
Z informací, které se dostaly na veřejnost, vyplývá, že Ukrajina je připravena vzdát se členství v NATO a slíbit, že na jejím území nebudou vojenské základny jiných států. Výměnou žádá garance, že na ni Rusko v budoucnosti nezaútočí. Tyto garance by měly poskytnout některé země: mluví se o Turecku, Kanadě, Izraeli nebo Velké Británii.
Ukrajinci předali ruské delegaci návrhy na dohodu, které Rusové převzali s tím, že si je Putin "prostuduje". Ve středu pak kremelský mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že "stále nemůžeme hovořit o něčem slibném, nějakých průlomech - čeká nás ještě velmi dlouhá cesta". Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij nicméně označil jednání v Istanbulu za konstruktivní.
"Vítáme, že ukrajinská strana sepsala své návrhy na papír. To je pozitivní věc," řekl také Peskov. "Tentokrát jsme se opravdu posunuli kupředu, protože to bylo poprvé, co ruská delegace nedávala žádná ultimáta, ale vyslechla si naše stanoviska," uvedl tajemník ukrajinského prezidenta Zelenského Ihor Žovcha.
Ukrajinské návrhy
V otázce uznání Krymu a Donbasu Ukrajinci navrhují odklad. O statusu Donbasu (respektive východoukrajinských území ovládaných proruskými separatisty s podporou Moskvy) by se začalo jednat po patnáctiletém přechodném období. Status Krymu by řešili osobně prezidenti Zelenskyj a Putin.
Shoda na těchto otázkách se ale zřejmě nerýsuje. Požadavek uznání Krymu jako součásti Ruska je pro Rusy zásadní. Lídři obou samozvaných separatistických republik - Doněcké a Luhanské - navíc prohlásili, že se chystají po válce uspořádat referendum o připojení těchto republik k Rusku. Sotva by něco takového řekli bez souhlasu Kremlu.
Zelenskyj také uvádí, že jakoukoliv dohodu s Ruskem předloží Ukrajincům ke schválení v referendu.
Ukrajinská delegace dál požaduje, aby se ruští vojáci stáhli z Ukrajiny za linie z 24. února, tedy do doby, než invaze začala. To znamená, že by Rusové opustili pobřeží Azovského moře, přes které spojili Krym s pevninským Ruskem. A také některé oblasti na Donbase, které obsadili po 24. únoru s tím, že patří separatistickým republikám, a nikoliv Ukrajině. Ruská strana zatím nenaznačila, že by něco takového akceptovala.
Nejasná situace s členstvím
Otázka, zda je pro Rusko přijatelné členství Ukrajiny v Evropské unii, je zatím otevřená. V úterý způsobila zmatek zpráva agentury Reuters, že ruský vyjednavač Medinskij vstup Ukrajiny do EU připustil. Vzápětí se ale ukázalo, že citace byla nepřesná. Medinskij pouze řekl, že vstup do unie je na seznamu ukrajinských požadavků.
Moskva se zatím jasně nevyjádřila, zda je ochotna přistoupit na kompromis: tedy že by se Ukrajina vzdala NATO, ale Rusko by se smířilo s jejím případným členstvím v EU. Stojí ale za připomenutí, že v roce 2013 Moskva donutila tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Kvůli tomu propukla revoluce na Majdanu, následovala ruská anexe Krymu a válka na Donbase.
