Mezi nimi prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská, držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová nebo běžkyně Kryscina Cimanouská.
Za cenu masivního použití síly a zastrašování se režim udržel u moci, opozice neuspěla. Jeden z jejích představitelů Viktar Babaryka dostal před měsícem trest 14 let vězení, podobné rozsudky očekávají i další. Státní televize vysílá pořad, v němž nazývá všechny příznivce opozice jako zrádce, kteří by měli být pověšeni. Na obrazovce se dokonce objeví i oprátka.
"Řekl bych, že rok od začátku protestů je nyní Lukašenko pevně v sedle. Bude tomu tak, dokud za ním stojí ruský prezident Vladimir Putin, dokud Lukašenko bude od něj dostávat peníze a dokud bude mít na placení svých silových složek, včetně KGB," řekl Aktuálně.cz komentátor Českého rozhlasu a rusista Libor Dvořák.
"Silové složky se loni během protestů nerozštěpily, zůstaly monolitem stojícím za Lukašenkem. Na druhé straně pro mnoho Bělorusů je těžké jít do konfrontace, když třeba mají rodiny a malé děti," dodal.
Podobně mluvila v červnu v rozhovoru pro Aktuálně.cz i sama Svjatlana Cichanouská: "Režim některé lidi z bezpečnostních a silových struktur udržuje poslušné pomocí peněz a jiné tím, že na ně má kompromitující materiály. Na každého je složka o tom, co udělal a spáchal."
Sovětský odkaz
Běloruská KGB (Výbor státní bezpečnosti), která si na rozdíl od své ruské kolegyně FSB zachovala staré jméno, se nadále hlásí k sovětské symbolice. Před jejím sídlem v centru Minsku stojí busta zakladatele čeky, bezpečnostního aparátu bolševického Ruska založeného v roce 1917. KGB současně plní roli špionáže, kontrašpionáže a policie zaměřené na oblast politiky a ekonomiky.
KGB zatčené lidi vyslýchá ve svých detenčních centrech předtím, než je odesílá do vazebních věznic, kde pak čekají na soud. Právě v těchto centrech příslušníci KGB bili a mučili mnoho demonstrantů zatčených při protestech proti volbám loni v srpnu.
Dvěma akcemi ukázali běloruští agenti i své dlouhé prsty v zahraničí. Sledovali pohyb exilového opozičního novináře Ramana Prataseviče a pak donutili letoun společnosti Ryanair přistát v Minsku. Tam se jim Lukašenkem nenáviděný Pratasevič dostal do rukou.
Na začátku tohoto týdne pak našla ukrajinská policie v Kyjevě oběšeného běloruského aktivistu Vitalije Šyšova. Případ vyšetřuje jako vraždu. Šyšov pomáhal v Kyjevě běloruským uprchlíkům, ale také spravoval několik účtů na sociální síti Telegram, ve kterých se snažil odhalovat identitu agentů běloruské KGB.
"Ukrajinské bezpečnostní složky nás varovaly, abychom byli opatrní. Že tady operuje síť agentů KGB a může se stát cokoliv," řekl Šyšovův spolupracovník Jurij Ščučko.
Muž, který nesmí na území EU
Kolik pracovníků a agentů běloruská KGB má, není známo. Elitním oddílem je jednotka Alfa, do které jsou lidé vybíráni speciálním výcvikem a často podstupují výslechy na detektoru lži, aby se zabránilo infiltraci špiony. Oficiálně je jejím úkolem boj proti terorismu, režim ale jednotku nasazuje na potlačování demonstrací a zatýkání odpůrců Lukašenka.
Od loňského září stojí v čele KGB čtyřiapadesátiletý profesionální voják Ivan Těrtel. Ještě v dobách SSSR sloužil u parašutistů, pak udělal kariéru u běloruské pohraniční stráže a od roku 2008 byl náměstkem tehdejšího ředitele KGB Vadima Zajceva.
Těrtel figuruje na sankčním seznamu Evropské unie jako osoba, která nesmí vstoupit na území žádné členské země EU a nesmí tam provádět žádné finanční ani obchodní transakce.
Video: Jak se před rokem demonstrovalo v Minsku
