Akkra (Ghana) - Svět učinil malý krůček při přípravě nástupce Kjótského protokolu, který má planetě Zemi pomoci čelit globálnímu oteplování.
Podle vysokého představitele OSN pro otázky změn klimatu Yvo de Boera se tento týden na mezinárodní konferenci v ghanském hlavním městě Akkře podařilo překonat některé z překážek až dosud rozdělujících průmyslově vyspělé a rozvojové státy.
"Bylo to velmi důležité a velmi povzbuzující setkání," stojí v jeho oficiálním prohlášení vydaném po skončení konference. "Proces se urychlil a vlády berou snahu o dosažení výsledku velmi vážně."
Vůbec největší bariérou v procesu nahrazení jedenáct let starého Kjótského protokolu o snížení emisí plynů způsobujících tzv. skleníkový efekt, jsou spory ohledně účasti/neúčasti velkých rozvojových zemí, jako jsou Čína nebo Indie.
Spojené státy požadují, aby pod novou smlouvou byl i podpis těchto zemí, jinak se k ní nehodlají připojit. Účast USA, největšího globálního znečišťovatele, je přitom pro výsledný efekt klíčová. Rozvojové země zredukovat své emise odmítají.
Dílčí emisní limity: klíč k dohodě?
V Ghaně však podle de Boera pohnuly věci kupředu. "Akkra položila základy toho, co může sloužit jako první vyjednávací text pro kodaňskou dohodu," tvrdí představitel OSN.
Podle agentury AP by kompromis mohl spočívat v tom, že by smlouva neurčila celkové emisní limity skleníkových plynů pro rozvojové ekonomiky, ale vymezila by je v jednotlivých částech průmyslu, jako je ocelářství, cementářství nebo energetika.
Rozvojové země však v Ghaně odmítly i povinné ustavení limitů v tomto tzv. "sektorovém přístupu". Lobují za to, aby o omezeních pro podniky rozhodovaly jednotlivé vlády.
Podle Kateřiny Husové z Centra pro dopravu a energetiku, která byla na jednáních přítomna, by národní i sektorové cíle měly být plněny souběžně.
"Došlo zde k vyjasnění některých názorů. Trochu se, řekla bych, mění i přístup rozvojových zemí," řekla z Akkry Aktuálně.cz. "Některé z nich - jako například Jižní Afrika - už to berou aktivně a nastavují si vlastní politiku."
Pokrok v lesní otázce
Největšího pokroku údajně delegáti ze 160 zemí dosáhli v otázce finančních kompenzací pro země, které zredukují nebo úplně zastaví kácení lesů. Ty mají nezastupitelnou roli při zpracovávání oxidu uhličitého z ovzduší v procesu fotosyntézy.
Jejich kácením se navíc do ovzduší uvolňují další molekuly CO2. Podle De Boera tvoří emise způsobené odlesňováním pětinu celkového množství.
Na konferenci byly představeny i nové návrhy, jak pomoci zejména africkým zemím, kde podle varovných předpovědí růst teplot způsobí sucha a záplavy a zasadí další ránu už tak skomírajícímu zemědělství.
Klimatizovaná páska přes oči
Podle Husové však jednání postupují příliš pomalu.
"Akkra sice posunula jednání o klimatu o krůček dál, ale jen o malý v porovnání s naléhavostí úkolu, který mají státy vyřešit," tvrdí.
Podle ní EU přešlapuje na místě, USA čeká na nového prezidenta a většina rozvojových států se obává jakýchkoliv cílů.
"Delegáti v klimatizovaných sálech jako kdyby neviděli realitu afrického horka a chudoby kolem sebe, kterou může nedostatek politické vůle ještě drasticky zhoršit."
Další kolo jednání se uskuteční v prosinci v Polsku. Konečná dohoda má být představena na konci příštího roku v Kodani.
