Praha - Hillary Clintonová je zpátky. Po měsíci v ústraní způsobeném zlomeninou ruky se dnes vydává na týdenní cestu do Asie a včera přednesla očekávaný projev, který měl nastínit budoucnost americké zahraniční politiky i vrátit ministryni do světel ramp.
Obojí se povedlo jen částečně.
Už po oznámení jejího jména coby nové ministryně zahraničí se vyrojily otázky, jak se budou dva bývalí kohouti z demokratických primárek snášet v jedné administrativě.
A po půl roce působení Clintonové na ministerstvu můžeme říci, že ji Obama v zahraniční politice zcela zastínil.
Zastíněna ostatními
Tvůrcem americké zahraniční politiky je vždy prezident a jeho projevy jsou logicky mnohem sledovanější, přesto má tento fakt i jiné důvody. Obama je v zahraničních otázkách jistější než jeho předchůdce George Bush a svět mu také velice pozorně naslouchá.
Obama také vystupuje s jedním důležitým projevem za druhým a jen během doby, co byla Clintonová zraněná, navštívil summit G8 v Itálii (kde se také setkal s papežem), jednal s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem v Moskvě a poprvé se vydal do subsaharské Afriky.
Dalším důvodem ústupu Clintonové do stínu je, že Obama jmenoval pro klíčové oblasti diplomacie - Afghánistán a Pákistán, Izrael a Palestinská území, Írán - jako zvláštní vyslance či poradce hvězdné tváře.
Tvorba zahraniční politiky tak v těchto regionech leží - samozřejmě po konzultacích s Obamou a Clintonovou - zejména na bedrech Richarda Holbrooka, George Mitchella a Dennise Rosse.
Podobně jako předchozí viceprezident Richard Cheney je také ten současný Joe Biden expertem na zahraniční politiku a i on nyní často cestuje do světa. Prostor, ve kterém Clintonová operuje, se tak zmenšuje.
Zatím se jí také nepodařilo najít si nějaké vlastní téma, na kterém by chtěla dlouhodobě pracovat. Mohla by to být například otázka ženských práv, kterou zmínila také ve středečním projevu. Na konkrétní iniciativy si však musíme zatím počkat.
Problémy s Bílým domem
Podle jejích poradců se necítí Clintonová svou pozicí frustrována a mezi ministerstvem zahraničí a Bílým domem napětí neexistuje.
Že však není mezi těmito dvěma institucemi vše v pořádku, dosvědčila tento týden sama šéfdiplomatka, která Bílý dům - což je velmi neobvyklé - otevřeně kritizovala.
"Proces prověřování a kádrování je noční můrou," komentovala údajné obstrukce Bílého domu při jmenování nového šéfa Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). "Trvá to mnohem déle, než by si kdokoli z nás přál. Ani nelze vyjádřit, jak je to frustrující."
Důvodem zdlouhavého procesu je, že Obamovi poradci detailně zkoumají minulost každého z kandidátů navržených na kterýkoli z vysokých administrativních postů.
Prezidenta zahanbilo například odhalení, že jeho první kandidát na ministra zdravotnictví Tom Daschle neplatil řádně daně. Bílý dům tak nechce, aby se podobná situace opakovala.
Nikaragujská blamáž
Clintonová tento týden zaujala ještě jedním vyjádřením, tentokrát se týkalo údajné obrovské íránské ambasády, která se má stavět v Nikaragui.
"Íránci staví velkou ambasádu v Manague. A můžete si představit, k čemu jim bude," řekla ministryně zahraničí v květnu. Když se však nyní snažili novináři přijít na to, k čemu ji tedy Íránci potřebují, zjistili, že jde o nesmysl.
Nemáme tu žádnou íránskou megaambasádu," řekl jeden z nikaragujských činitelů deníku The Washington Post. "Máme tu velvyslance s manželkou v pronajatém domě."
Clintonová informaci podle Postu zaslechla na summitu amerických zemí v Port of Spain v dubnu, zapomněla si ji však ověřit.
