Muž, který útočil toto pondělí, byl na svobodě jen pár měsíců. Z vězení se dostal koncem loňského roku, když si odpykal trest za pokus o vraždu své bývalé přítelkyně, které vypíchl oko. Nyní mu hrozí až trest smrti.
Napadl děti ve věku šest až třináct let, jeho motiv ale zatím není jasný. Přidal se tak k dalším čínským útočníkům, kteří si vybírají za cíl mladé studenty a jako zbraň nůž.
Počet útoků na školáky začal růst v roce 2010 poté, co bývalý lékař z jižní čínské provincie Fu-ťien ubodal osm dětí a dalších pět vážně zranil. Vyšetřovatelé nejprve uvedli, že Čeng Min-šeng měl psychické problémy. Později to však popřeli a za jeho motiv označili zklamání v lásce a způsob, jakým s ním zacházela jeho žena. Za svůj čin dostal trest smrti.
Čenga pak začali napodobovat další Číňané, následující útok přišel přesně v den jeho popravy. Od té doby se útoky v čínských školách objevují nejméně dvakrát do roka. Ten aktuální ze začátku září je letos už třetí, v předchozích dvou zemřeli celkem dva studenti a dalších dvacet bylo zraněno.
"Každý rodič, který vede své dítě do školy, má pádný důvod si myslet, že je to naposledy, co ho vidí," píše k čínským útokům americký server The Daily Beast. "Zatím je jediná věc jistá - útoky v čínských školách jsou nyní normou."
Miliony nemocných na tisíce odborníků
Vrahy jsou většinou muži ve středním věku, kteří nemají zaměstnání. Výjimkou ale nejsou ani ženy. Podle odborníků nejčastěji útočí kvůli psychickým problémům a frustraci z narůstající nerovnosti ve společnosti.
"Potom co se loni vrátil domů, se na něm projevovaly duševní problémy," řekl o posledním útočníkovi muž z vesnice, kde dotyčný žil.
Podle serveru Quartz má v Číně psychické problémy až sto milionů lidí. Tomu však neodpovídá počet odborníků na mentální zdraví, kterých v nejlidnatější zemi světa s více než 1,3 miliardy obyvatel bylo v roce 2014 pouhých 23 tisíc, uvádí britský týdeník The Economist.
Duševní problémy jsou navíc v Číně stigmatem, okolí nemocné lidi často vnímá jako posedlé zlými duchy a samotná nemoc bývá vnímána jako známka slabosti. Se společenským tlakem se pak potýkají i příbuzní nemocných, kteří si podle listu The Economist například těžko hledají partnera. Je proto obvyklé, že rodiny nemocné posílají pryč nebo je drží zavřené doma. Mnoho Číňanů tak ani nedostane potřebnou léčbu.
Tento stav se ale postupně mění a roste počet těch, kteří navštěvují psychology a berou předepsané léky. O psychických onemocněních se začíná mluvit i na školách.
Mental health matters!#DYK suicide+self-harm r the 2nd leading cause of death among youth globally😱@UNICEF China’s Adolescent Health+Dev Program implemented with the🇨🇳Gov focuses on mental health🙌🏾
— UN Youth Envoy (@UNYouthEnvoy) August 1, 2018
Good #youth health programs r an investment in young ppl’s empowerment! pic.twitter.com/RGQJrzz3Vy
Frustraci a hluboce zakořeněné "sociální napětí" jako možný motiv masových vrahů s noži citoval po prvních útocích v roce 2010 i bývalý předseda vlády Wen Ťia-pao. Mezi lidmi roste například nespokojenost nejen kvůli samotné nerovnosti, ale i vysokým nájmům nebo vyvlastňování půdy vládou.
Přesnější motivy čínští vyšetřovatelé neuvádí. Žena, které loni zranila 14 dětí, při zatýkání křičela, že s ní vláda špatně zacházela. Muž, který v loňském roce zavraždil devět studentů své bývalé střední školy, uvedl, že se mstil za šikanu z mládí, informoval hongkongský deník.
Vládní kroky, které by podobným útokům zabránily, se zaměřují především na lepší zabezpečení škol. Ty byly ale už před lety vybaveny detektory kovů a kamerami, školní hlídači zase procházejí přísnějším tréninkem.
Zákaz střelných zbraní
Obětí těchto masových vražd je ale například ve srovnání se Spojenými státy výrazně méně. Čínské zákony totiž přísně regulují držení střelných zbraní, a tak většina útočníků sáhne "pouze" po noži. Kromě nich používají proti dětem i bomby, v jednom případě muž dokonce zapálil autobus plný předškoláků. Letos také policie zatkla učitelku ze školky, která se pokusila otrávit 23 dětí.
Podle britského deníku The Independent však čínská média o některých zločinech vůbec neinformují kvůli strachu z napodobitelů. Server Quartz píše, že důvodem cenzury bývá i snaha o navození iluze stabilní společnosti.
"Na internetu je mnoho detailů o incidentech ve Spojených státech, zatímco naši politici se ze všech sil snaží zadržovat informace a odmítají rozhovory," stěžovali si například čínští novináři. Reálný počet obětí proto může být vyšší.