V dopise zveřejňovaném na internetu to Čen zdůvodnil tím, že by medvídci nebyli na Tchaj-wanu šťastní.
"Upřímně vyzývám čínské vůdce, aby ponechali pandy velké ve svém přirozeném prostředí, protože pandy převezené v klecích nebo dané jako dar nebudou šťastné," uvádí se v textu.
Čína nabídla Tchaj-wanu pandy již několikrát, ale ostrovní politikové to vždycky odmítli. Kamenem úrazu je totiž politický rozměr cenného daru.
Sjednocení není aktuální
Nepřátelství mezi Čínou a Tchaj-wanem tak pokračuje.
Koncem února Peking napadl tchajwanského prezidenta kvůli jeho rozhodnutí zrušit Radu pro sjednocení s Čínou, což byl konzultativní orgán, který projednával podmínky a možnosti sjednocení s pevninskou Čínou.
Čen Šuej-pien ji rozpustil po patnácti letech existence a dal tak jasně najevo, že sjednocení Tchaj-wanu a Číny nepovažuje za aktuální.
Sám je zarytým příznivcem nezávislosti Tchaj-wanu, který se od pevninské Číny odtrhl po občanské válce v roce 1949.
Ostrov je od té doby fakticky nezávislý, komunistická vláda jej však formálně považuje za svou provincii a hrozí útokem, pokud se Tchaj-wan pokusí oficiálně vyhlásit nezávislost.
Tchajwanští politici soudí, že pokud by vláda v Tchaj-peji dar přijala, sama by tím přiznala, že je jen provinčním vedením.
Čína by "pandí diplomacie" nevyužila poprvé. Již v 70. letech byli chránění medvídci součástí darů například pro Spojené státy, Japonsko nebo Británii.
