Rusko-čínské přátelství, ke kterému se státy upsaly 4. února, slibuje nejsilnější spolupráci těchto zemí od začátku studené války. Budou si vzájemně pomáhat a podle textu nebude existovat žádná zakázaná oblast spolupráce. Oficiálním cílem je také vymanit se z vlivu Spojených států, boj za mír a konec rozšiřování Severoatlantické aliance.
"Obě strany jsou proti dalšímu rozšiřování NATO a vyzývají Severoatlantickou alianci, aby upustila od svého ideologizovaného, studenoválečnického přístupu a respektovala suverenitu a zájmy ostatních států a jejich civilizační, kulturní a historickou rozmanitost," cituje z dohody na svém blogu sinoložka Olga Lomová.
Informace o tom, co vedení Číny vědělo, jsou nejasné. Americký deník Wall Street Journal píše, že Putin při vzájemném jednání vynechal své nejbližší plány na invazi Ukrajiny, která Peking údajně překvapila. Poradce čínské vlády Šen I ještě dva dny před invazí čínským investorům a analytikům říkal, že "pozorujeme jen malou šanci, že by Rusko vyhlásilo Ukrajině jednostrannou válku". Řekl to podle nejmenovaného účastníka hovoru. Doporučení k opuštění Ukrajiny nedostala ani tamní čínská komunita a čínská média varování západních zemí původně zlehčovala.
Nicméně zdroje z administrativy amerického prezidenta Joea Bidena a z Evropské unie podle deníku New York Times naopak uvedly, že Peking o útoku věděl, a proto vyzval Kreml, aby s invazí nezačínal, než skončí zimní olympijské hry.
NEW: Just 4 countries vote w/Russia against UN General Assembly resolution condemning its war on Ukraine—Belarus, N Korea, Eritrea, Syria
— Conor Finnegan (@cjf39) March 2, 2022
Even allies like Cuba abstained, Venezuela didn't vote
141 in favor, 35 abstained, 5 against, 11 didn't vote
LATEST:https://t.co/kl2nuGmiYw pic.twitter.com/zWLvfV7P23
Jisté je však to, že jakmile ruská invaze začala, Peking nemohl zprávy o útoku ignorovat. Přestože čínská vláda dosud nevyjádřila plnou podporu Rusku, drží si odstup a přebrala také ruskou rétoriku - místo slov invaze a válka zmiňuje speciální vojenskou operaci. Zároveň se Čína již dvakrát zdržela hlasování Valného shromáždění OSN o odsouzení ruské invaze. Speciální pokyny mají i média. "Větší pokrytí má pekingská paralympiáda než válka," píše magazín Foreign Policy.
Složitá pozice Číny
Stejně tak se Čína nepřidala k západním sankcím uvaleným na Rusko a místo toho oznámila, že bude i nadále pokračovat v "normální obchodní spolupráci". Rusko je ostatně pro Čínu největším obchodním partnerem. Toto postavení nyní posílí nejen kvůli sankcím, ale také zmíněné dohodě o přátelství.
Jen v minulém týdnu uzavřely vlády obou zemí dohodu o nákupu ruského uhlí v hodnotě 20 miliard dolarů (463 miliard korun). Čína také zrušila omezení na dovoz ruské pšenice.
Jediný, kdo sankce po vzoru Západu zavedl, byly dvě čínské banky obchodující na mezinárodním trhu. Jak ale Rádio Svobodná Evropa dodává, sankce se vztahují pouze na transakce v dolarech. Přitom většina ruských klientů má u nich účty v čínských jüanech.
Tato pozice Číny, kdy se oficiálně nepřiklání ani na jednu stranu, ji podle expertů staví do složité pozice. "Čína chce udržet svoje vztahy s Moskvou a zároveň se vyhnout poškození vztahů s USA a Evropskou unií," líčí pro francouzskou stanici France24 Bonnie Glaserová z think-tanku German Marshall Fund.
"Z pohledu Bruselu postoj Číny, která toleruje agresi a odmítá se zapojit, jen více poškodí pohled na ni uvnitř Evropské unie. Peking si musí uvědomit cenu za sílící válku a pečlivě propočítávat své další kroky," doplňuje i odbornice na vztahy Číny a Evropské unie Zsuzsa Anna Ferenczyová.
Jak ovlivní ruská invaze Čínu
Válka na Ukrajině zřejmě ovlivní také dodávky zboží do Číny. V době pandemie se velká část exportu i importu přesunula kvůli pravidelnému zpoždění z moře na souš a Čína začala hojně využívat železniční dopravu vedoucí přes Rusko. Tato cesta se však kvůli sankcím nyní uzavřela. Čína tak bude muset opět začít využívat lodní dopravu, která je pomalejší.
Vypořádat se bude muset také s pravděpodobným výpadkem dovozu z Ukrajiny. Ta do země dováží kukuřici, sóju a další plodiny. V loňském roce byla Čína také největším obchodním partnerem Ukrajiny.
Uznat nezávislost Doněcku?
Otázkou podle analytiků zůstává také to, do jaké míry Čína sousední zemi podpoří, protože už desítky let tvrdí, že dodržuje principy teritoriální integrity a suverenity. "Čína proto z principu nemůže uznat nezávislost separatistických republik, stejně jako v minulosti neuznala anexi Krymu či nezávislost Jižní Osetie a Abcházie," vysvětluje pro Aktuálně.cz sinolog Filip Šebok z Asociace pro mezinárodní otázky.
"Jak se tato deklarativní rovina přenáší do praxe, je už separátní otázka. Vidíme, že Čína vedle respektu k suverenitě Ukrajiny druhým dechem zdůrazňuje legitimitu ruských bezpečnostních zájmů a poukazuje na rozpínavost NATO," doplňuje.
S ruskou invazí se také vynořila otázka možné čínské invaze na Tchaj-wan, ostrov s nezávislou vládou, který však Čína považuje za svou odtrženou provincii. Ta by však nyní hrozit neměla, domnívají se analytici. "Čína je přesvědčená, že čas je na její straně a že její pozice vůči Tchaj-wanu, ale i USA bude stále silnější. Toto je krize vytvořená Ruskem a z pohledu Číny nedává smysl podřídit dlouhodobý strategický cíl svojí zahraniční politiky pod nepředvídatelný krok Ruska," myslí si Šebok.
Místo toho bude pekingská vláda spíš pečlivě sledovat, jak na invazi odpoví Západ. "Členské státy Evropské unie jednají s geopolitickým odhodláním, které od bloku, často považovaného za slabý a nejednotný, čekal málokdo. Pro Peking je důležité sledovat, jak daleko a rychle by Evropská unie zakročila v případě, že by Čína změnila svůj status quo s Tchaj-wanem," vysvětluje Ferenczyová. "Pro Čínu je to ve světle bezprecedentního demokratického odporu další důvod k přehodnocení svých plánů s Tchaj-wanem," myslí si.
Šebok se ale nedomnívá, že by silný odpor Západu vydržel tak dlouho, aby kvůli tomu asijská velmoc měnila své plány. "Dnes vidíme velkou jednotu Západu vůči ruské invazi, ale předpokládám, že začne oslabovat. I z toho se může Čína poučit, když zhodnotí, že cena za invazi je sice vysoká, ale v dlouhodobém hledisku bude klesat," vysvětluje. "Myslím si ale, že bezprostředně bude Čína přesvědčená o tom, že riziko spojené s invazí je příliš velké a je nutné, aby se lépe připravila. Proto bych nečekal, že bude Čína cítit okamžitě použít sílu vůči Tchaj-wanu."
