Čína zastavila dovoz amerických zemědělských produktů a v budoucnosti může naopak ukončit nebo omezit export drahých kovů do Spojených států. Tedy suroviny, kterou by americké firmy měly problém sehnat jinde.
Jde o kovy, které potřebují například výrobci chytrých telefonů, obrazovek nebo lékařských přístrojů. Osmdesát procent z těchto vzácných kovů - například dysprosium nebo ytrium - dováží USA právě z Číny, v níž se nacházejí největší naleziště na světě.
Co ale Čína určitě nezastaví, je dovoz letadel Boeing, protože za ně náhradu nemá.
Maďarský sinolog a expert na Čínu Tamás Matura, který působí na Korvínově univerzitě v Budapešti, deníku Aktuálně.cz popisuje, že v tuto chvíli už nevidí velké šance na kompromis v obchodní a měnové válce mezi Washingtonem a Pekingem.
Podle něj si čínská vláda připadá být jistá svým postojem a přesvědčená, že je v dobré pozici. Zdůrazňuje, že nejnovější ekonomická data takovému postoji odpovídají. V červenci meziročně vzrostl čínský export o 3,3 procenta. "Vypadá to, že americká cla zatím nemají na čínskou ekonomiku velký dopad. Číňané vědí, že Trump musí voličům vykázat nějaké výsledky, protože se volby blíží. Ale i čínský prezident Si Ťin-pching je doma pod tlakem a ani on nemůže ukázat slabost. Osobně se domnívám, že Peking bude neústupný," upozorňuje Matura.
Neohrožená komunistická strana
Maďarský sinolog si zároveň nemyslí, že by případné ekonomické problémy plynoucí ze sporu s USA ohrozily postavení vládnoucí Komunistické strany Číny.
"Zpomalením růstu populace už vysoký ekonomický růst není tak podstatný jako dříve. Strana už před lety stanovila jako cíl mírnější hospodářský růst a snížila v tomto směru očekávání obyvatel," vysvětluje s tím, že i běžní Číňané si myslí, že nižší růst je v dlouhodobé perspektivě lepší. "Myslím si, že postavení a legitimita Komunistické strany Číny nebudou v dohledné době ohroženy, pokud nenastane nějaký totální ekonomický kolaps," soudí maďarský sinolog.
Ve druhém čtvrtletí letošního roku čínská ekonomika rostla o 6,2 procenta, což je nejhorší výsledek za uplynulých třicet let. Kvůli nejistotě související s obchodní a měnovou válkou s USA firmy s novými investicemi v Číně váhají.
Armáda v Hongkongu by poškodila image Číny
Častá tvrzení, že Číňané - zejména mladí - jsou apolitičtí, považuje Matura za mýtus. "Číňané se velmi zajímají o politiku a mají jasné názory na vládu a vládní politiku. Nicméně vzhledem k podmínkám, které v zemi panují, jen výjimečně diskutují otevřeně a na veřejnosti," říká.
S tím naopak kontrastuje situace v Hongkongu, kde statisíce lidí demonstrují proti návrhu zákona o vydávání osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny. Protestující také požadují odstoupení správkyně Hongkongu Carrie Lamové a obecně demonstrují proti sílícímu vlivu Pekingu.
Tamás Matura však neočekává, že by Peking poslal do Hongkongu armádu, aby protesty potlačila.
"Samozřejmě že čínská armáda má kapacitu na to, aby demonstrace v Hongkongu ukončila. Ale Peking s něčím takovým nepočítá. Takové násilí v ulicích Hongkongu by bylo velkou ranou pro globální image Číny a to si samozřejmě v Pekingu dobře uvědomují," říká expert.
Na základě britsko-čínské dohody o předání Hongkongu z roku 1997 Peking slíbil, že zachová stávající systém v Hongkongu nejméně padesát let. Lhůta tedy uplyne za osmadvacet let - v roce 2047.
