Svět hledí do propasti globální recese. Všechno mají v rukou Trump a Si Ťin-pching

Martin Novák Martin Novák
28. 6. 2019 15:00
Schůzka prezidentů Ruska a Spojených států bývá obvykle vrcholem mezinárodních summitů, poutajících největší pozornost. Tentokrát tomu ale v japonské Ósace tak není. Americký prezident Donald Trump jednal ve čtvrtek s ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale byl to jen jakýsi předkrm před hlavní událostí.
Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching.
Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. | Foto: Reuters

Jí bude tentokrát rozhovor Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Budou jednat o tom, zda se podaří zastavit obchodní válku. Jestli obě země přestanou uvalovat cla na dovážené zboží a Bílý dům odvolá tvrdé sankce proti čínské telekomunikační firmě Huawei.

Si Ťin-pching v předvečer schůzky řekl, že protekcionistická opatření některých vyspělých průmyslových zemí jsou největší hrozbou pro světovou hospodářskou stabilitu. Podle deníku Wall Street Journal vzkázal Trumpovi, že pro kompromis a možnou dohodu má jednu hlavní podmínku: Washington musí zastavit kampaň proti Huawei.

Tedy zrušit omezení, která Trump zavedl vůči této firmě kvůli obavám, že ji Čína zneužívá ke špionážním účelům. Americký prezident například tlačí na to, aby co nejvíce zemí vyloučilo Huawei z budování sítí nové generace 5G.

Zakladatel firmy minulý týden přiznal, že Huawei má kvůli tomu problémy a během dvou let přijde o zhruba 30 miliard dolarů, pokud americké sankce neskončí.

Trumpův ekonomický poradce Larry Kudlow ale ve čtvrtek v televizi Fox News řekl, že uvolnění sankcí vůči Huawei je "krajně nepravděpodobné." Americký tým jde podle něj na jednání v Ósace bez předběžných podmínek a doufá, že Číňané se "vrátí ke stolu, od kterého v květnu odešli."

Bod obratu, nebo ztráta naděje

V květnu jednání obou stran zkrachovala. Američané řekli, že Číňané odmítají jakýkoli kompromis. Ti zase obvinili Američany, že vznášejí stále nové a nové požadavky.

Trump Čínu kritizuje za to, že používá nečestné praktiky, devalvuje svoji měnu jüan, aby pomohla čínským exportérům a žádá, aby obchod mezi oběma zeměmi "byl spravedlivý." Čína podle něj používá zahraniční investice jako prostředek k získávání technologického know-how od amerických firem do Číny.

Ósaka se může stát buď bodem obratu, nebo naopak ztráty naděje v zastavení či alespoň zmírnění obchodní války. "To, že se Donald Trump před schůzkou sám zahnal do kouta prohlášením, že pokud jednání selžou, zvýší cla, netřeba brát vůbec vážně. Jak již vícekrát ukázal, nedělá mu problém vzít svá prohlášení zpět," domnívá se analytička dánské investiční banky Saxo Bank Eleanor Creaghová.

Trump nastoupil do prezidentského úřadu s tím, že jedním z jeho cílů je snížit americký deficit ve vzájemném obchodu. Ten ale jde opačným směrem - zvyšuje se. V roce 2016, kdy Trump vyhrál volby, činil 347 miliard dolarů. Loni už 419 miliard.

V květnu uvalil americký prezident 25procentní cla na dovážené čínské zboží v roční hodnotě zhruba 250 miliard dolarů. Číňané odpověděli zvýšením cel ve stejné výši na americké zboží v hodnotě 110 miliard dolarů za rok. Nyní Trump varuje, že pokud se obě země nedohodnou, uvalí cla na další dovezené zboží v hodnotě 325 miliard dolarů za rok. Ty by pokryly prakticky celý čínský vývoz do Spojených států.

Americký byznys se obává, že cla na další zboží už výrazně zasáhnou jak firmy, tak i běžné Američany. Tarify se projeví ve vyšších cenách v obchodech, firmám stoupnou náklady a těžko budou hledat náhradu za čínské dodavatele. Americký Národní svaz maloobchodních prodejců (National Retail Federation) přímo spočítal, o kolik víc Američané zaplatí za některé zboží, pokud Trump nová dovozní cla vůči Číně skutečně podepíše. O 4,4 miliardy dolarů více za oblečení, 2,5 miliardy dolarů více za obuv a 1,2 miliardy dolarů ročně za domácí spotřebiče.

Jak proti USA?

Čína omezila dovoz sojových bobů ze Spojených států, což je i politickým vzkazem Donaldu Trumpovi. Farmáři jsou jeho významná voličská skupina. Číňané se teď poohlížejí ohledně bobů spíše po brazilském trhu, ale omezují i dovoz hovězího či vepřového masa ze Spojených států.

Číňané také zvažují možnosti, jak v odvětě USA citlivě zasáhnout, ale ve většině případů by si sami zkomplikovali situaci. Některé vyspělé technologie nemohou nahradit dovozem odjinud. Nelze například jen tak vyměnit americké boeingy za airbusy z Evropy.

Devalvace jüanu by nyní pomohla čínským exportérům částečně zmírnit dopady amerických cel, ale znejistěla by investory a vedla k riziku odlivu kapitálu. Nemluvě o to, že by Bílý dům získal další munici v obviňování Pekingu z měnové manipulace a poškozování obchodních partnerů.

Jedna z čínských možností, jak na USA zatlačit, je prodej amerických vládních dluhopisů. Čína vlastní osm procent amerického státního dluhu, přesně 1,12 miliard dolarů. I v tomto případě by ale mohla Číňany taková taktika bolet. Pokud by se části amerických dluhopisů rychle zbavili, klesla by také cena těch, které by si ponechaly.

Pravděpodobnější zbraní je omezení dovozu čínských drahých kovů do Spojených států. Jde o kovy, které potřebují například výrobci chytrých telefonů, obrazovek nebo lékařských přístrojů. Osmdesát procent z těchto vzácných kovů - například dysprosium nebo ytrium - dováží USA právě z Číny, v níž se nacházejí největší naleziště na světě. Pokud by je Čína Američanům odepřela nebo ztížila jejich nákup, měli by problém výpadek nahradit.

Podívejte se na video: Jak se snaží Čína získat vliv ve střední Evropě

Blíží se další schůzka středoevropských zemí s Čínou, tzv. skupiny 16 + 1 | Video: Martin Ehl
 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Ve 108 letech zemřela nejstarší obyvatelka České republiky

Zemřela nejstarší obyvatelka České republiky Magdalena Kytnerová, letos v březnu jí bylo 108 let, žila v Kroměříži. Uvedla to v neděli Česká televize.

Kytnerová se narodila 17. března 1911 v Rakousku. Předloni v říjnu hovořila s novináři, když ve svých 106 letech v Kroměříži hlasovala ve sněmovních volbách. Uvedla tehdy, že se voleb účastní pravidelně a bedlivě sleduje dění v zemi. Seniorka ráda četla, dívala se na televizi a poslouchala rozhlas.

Kytnerová se v dětství stala sirotkem. "Neměla to lehké. Ona má ale povahu, že nic nebere vážně, všechno bere s nadhledem a lehkostí," řekl předloni v říjnu novinářům její syn Václav Kytner.

Letos v srpnu zemřela ve 109 letech tehdejší nejstarší obyvatelka Česka Marie Schwarzová z Brna-Židenic.

Zdroj: ČTK
před 3 minutami

FBI považuje střelbu na floridské armádní základně za teroristický čin, útočník jednal sám

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) pracuje s předpokladem, že páteční střelba na armádní základně na Floridě byla teroristickým činem. Vyšetřovatelka FBI to oznámila na tiskové konferenci. Její úřad se rovněž domnívá, že saúdskoarabský vojenský student jednal sám, když v areálu v Pensacole zabil tři lidi.

Pachatel, který se na základně účastnil výcviku, začal střílet v jedné z místních učeben. Podle agentky FBI Rachel Rojasové 21letý příslušník saúdskoarabského letectva Muhammad Šamrání použil legálně zakoupenou pistoli. Zasahovali proti němu policisté i vojáci a nakonec se jim podařilo ho zlikvidovat. Kromě tří mrtvých si útok vyžádal také osm zraněných. Motivy činu jsou zatím neznámé.

Zdroj: ČTK
Další zprávy