Washington/Peking - Čína bude mít do roku 2020 plně moderní armádu a tak rychlý vojenský vzestup zřejmě destabilizuje asijsko-tichomořský region.
Podle zprávy o stavu čínských ozbrojených sil, kterou Pentagon ve středu předložil Kongresu, je rychlost modernizace čínských ozbrojených sil v mnoha ohledech výrazně rychlejší, než Washington původně předpokládal.
Spojené státy a sousedy Číny především znepokojila rychlost a efektivnost, s jakou Peking buduje své válečné námořnictvo včetně letadlových lodí, kapacity potřebné pro vedení kybernetické války a raketové síly schopné ničit satelity.
Pozorovatelé také upozorňují na skutečnost, že Čína zvyšuje rychle svůj vojenský rozpočet v době, kdy Spojené státy naopak kvůli špatné hospodářské situaci své vojenské výdaje omezují.
"Čína je zjevně přesvědčena, že může těžit z globální finanční krize," řekl předseda branného výboru Sněmovny reprezentantů Howard McKeon, jehož citovala agentura Reuters.
Keon dále prohlásil, že americká vojenská přítomnost v Tichém oceánu nesmí být obětována kvůli snahám udržet pod kontrolou americké vládní výdaje.
Nový soupeř na moři?
Zpráva Pentagonu konstatuje, že už modernizační program čínské armády přinesl v roce 2010 "jasné výsledky".
Čína má již k dispozici balistické rakety určené k ničení lodí, intenzivně pracuje na programu výstavby vlastních letadlových lodí a na dokončení vývoje radary nezachytitelného stíhacího letounu J-20.
"Navzdory pokračujícímu zaostávání v některých klíčových oblastech, velkému množství zastaralé výzbroje a nedostatku praktických zkušeností Čínská lidová osvobozenecká armáda soustavně snižuje technologický náskok, který před ní mají moderní armády vyspělých zemí," konstatuje zpráva.
Pentagon ale počítá, že Čína nebude ještě nejméně do roku 2020 schopna nasadit velké vojenské síly do bojů v oblastech daleko od vlastního území a zajistit jejich zásobování během takovýchto operací.
Tuto kapacitu mají stále jen Spojené státy, které proto zůstávají dominantní vojenskou silou v Tichém oceánu.
"To je mentalita studené války"
Agentura Nová Čína označila v ostré reakci zprávu Pentagonu, kterou musí americké ministerstvo obranu od roku 2000 ze zákona každoročně předkládat Kongresu, za "báchorky o čínské armádě, založené na divokých dohadech a nelogických argumentech".
Upozornila, že Čína zařazuje letadlové lodi do své výzbroje jako poslední z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN.
Čtyřiadevadesátistránkový elaborát Pentagonu podle ní jako obvykle zasahuje do interních záležitostí Číny tím, že "zlovolně komentuje situaci v Tchajwanské úžině, a dále překrucuje fakta, má studenoválečnickou mentalitu a předkládá spekulace, které nemají žádnou oporu ve skutečnosti".
Peking zřejmě zvláště popudila skutečnost, že Pentagon předložil svou zprávu jen několik dní po návštěvě amerického viceprezidenta Joe Bidena v Číně, během níž se obě strany ujišťovaly o dobré vůli a ochotě ke spolupráci.
Nová Čína proto Pentagonu připomněla, že vojenské výdaje USA tvořily v roce 2010 40 procent celosvětových výdajů na zbrojení.
