Zaměstnanci krematoria prý byli zvyklí, že obvykle stihli zpopelnit všechny zemřelé kolem poledne. V polovině prosince, tedy jen týden poté, co čínská vláda upustila od koronavirových opatření, už museli trávit v práci i večery a noci. Jejich podnik je jedním z těch, které vláda označila za způsobilé k nakládání se zesnulými pacienty s covidem-19.
"Od zrušení covidových opatření jsme zavaleni prací," řekla americkému deníku Wall Street Journal jedna ze zaměstnankyň krematoria, která počet denně přijatých těl odhadla na dvě stě. "Nyní pracujeme 24 hodin denně. Nestíháme," dodala v době, kdy čínská vláda nepotvrdila ani jedno úmrtí související s aktuální vlnou koronaviru.
Nemoc se nekontrolovaně šíří zemí, což podle agentury Bloomberg přiznali na jednání za zavřenými dveřmi i vládní zdravotní odborníci. Podle lidí přítomných na setkání experti uvedli, že za prvních 20 dní v prosinci onemocnělo 248 milionů Číňanů, což je 18 procent celé populace nejlidnatější země světa. Ve stejný den v prosinci vyšly i veřejné statistiky o nakažených. Ty však mluvily pouze o 3049 nově infikovaných.
Nyní se už nakažení v Číně nesčítají, a tak existují pouhé odhady. Například devítimilionový ostrov Chaj-nan odhaduje, že více než polovina jeho obyvatel přišla v posledních týdnech do styku s koronavirem. Odhady čínských expertů na zmíněné prosincové schůzce hovořily podobně: zhruba polovina obyvatel provincie S’-čchuan s 81 miliony lidí nebo Pekingu s jednadvaceti miliony byla v kontaktu s někým nakaženým.
Nebezpečí na venkově
I situace v zaplněných nemocnicích připomíná začátek pandemie v Číně v roce 2020. V běžné dny si v Pekingu zavolá sanitku okolo pěti tisíc lidí, teď jich je třicet tisíc. V nemocnicích v Šanghaji leží pacienti na kapačkách i na chodbách a ve městě Kuang-čou jsou lidé tak zoufalí, že prosí lékaře na kolenou, aby jim předepsali léky, upozorňuje americká stanice CNN.
Přestože na mnoha místech nová vlna pandemie už dosáhla vrcholu a čísla začala klesat, nemoc se začíná šířit do menších měst a vesnic, kde žijí převážně starší lidé. Právě pro ně dlouho nebyly určeny žádné čínské vakcíny, a tak mnoho lidí nad 60 let není očkovaných. V chudších venkovských oblastech navíc chybí kliniky a nemocnice.
Podle odhadů londýnské výzkumné společnosti Airfinity se každý den v lednu může v Číně nakazit až 3,7 milionu lidí, píše Bloomberg. Zemřít na koronavirus by mohly během současné vlny více než dva miliony Číňanů, doplňuje agentura Reuters. Přitom oficiálně od 7. prosince do úterý 3. ledna zemřelo na koronavirus patnáct osob.
Vláda v Pekingu také upravila hodnocení úmrtí - do statistik se nově počítá jen ten, kdo zemře výhradně na zápal plic způsobený koronavirem.
A co čínští turisté?
Zatímco současné šíření nemoci nechává mnoho podniků zavřených a ekonomika stagnuje, turistické kanceláře a dopravní společnosti zaznamenaly nárůst poptávky. Téměř ihned po ukončení opatření vzrostlo vyhledávání mezinárodních letů na internetu o stovky procent. Nejvíce lidé vyhledávali lety do Singapuru, Japonska, Hongkongu nebo Jižní Koreje.
Přestože čínští turisté před pandemií utratili na cestách v porovnání s jinými národnostmi nejvíc peněz, vzbudil jejich opětovný zájem obavy. Ve dvou prvních letadlech z Číny do italského Milána byla téměř polovina cestujících pozitivních, přestože většina z nich neměla žádné příznaky. Itálie proto bude po Číňanech vyžadovat po příletu koronavirový test. S podobnými opatřeními se přidalo i Japonsko nebo Tchaj-wan.
Odborníci z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí se ale neobávají, že by návrat čínských turistů mohl zapříčinit zhoršení pandemické situace v Evropě. Naopak: opatření namířené proti turistům z jediné země označují za neoprávněné.
Jiné státy návrat turistů z Číny naopak vítají. "Čínští přátelé, Francie vás vítá s otevřenou náručí," napsala francouzská ambasáda na čínskou sociální síť Weibo. Zprávy podobného vyznění zveřejnily také Austrálie, Španělsko, Rakousko nebo Švýcarsko.
